Jablka a půl bochníku českého chleba. Nosorožčí samice Eliška si zvyká na nový africký domov
Samice nosorožce Eliška strávila první noc ve svém novém domově, v tanzanské rezervaci Mkomazi. Po dlouhé cestě přes polovinu světa tam dorazila včera odpoledne. Pomyslně se tak vrátila do míst, odkud její předky před desítkami let přivezl ředitel ZOO Dvůr Králové Josef Vágner do tehdejšího Československa.
Otevřít zabezpečenou přepravní bednu trvá několik dlouhých minut, všichni netrpělivě čekají, až jsou dveře konečně otevřené a Eliška velmi volným, rozvážným krokem vykračuje na africkou půdu.
To první, co tady potká, jsou jablka a půl bochníku českého chleba. “Jsem hlavně rád, že to v pořádku přežila, že vystoupila z bedny a že je v pohodě,” říká ošetřovatel, který Elišku provází. Dovává take, že právě jablka a chleba jsou věci, na které v královédvorské zoo nosorožci fungují. “Tady to samozřejmě bude uplně jinak,” dodává.
Český chleba ale brzy dojde a Eliška si bude muset definitivně zvyknout na nové prostředí. A co si takový nosorožec může myslet, když se po v celém životě vlastně v zajetí ocitne v úplně jiném klimatu? “Těžko si představit, co přesně cítí. Já jsem po 30 hodinách rád venku, takže si myslím, že ona také bude venku ráda,” odhaduje Jan Stejskal, který přesun Elišky do Afriky organizoval.
Národní park Mkomazi je rozsáhlá oblast o ploše 3245 kilometrů čtverečních na severovýchodě Tanzanie. Kromě všeobecné ochrany území se Mkomazi věnuje zejména obnovení divoké populace psů hyenových a od roku 1997 v Mkomazi běží i záchranný program pro východní poddruh nosorožce dvourohého.
Jak říká ředitel Národního parku Tony, příští měsíc zůstane Eliška v ohradě, kde si bude zvykat na nové ošetřovatele. Potom ji přesunou do větší ohrady, za další 2 měsíce do otevřeného prostoru, který má asi kilometr čtvereční. Až si zvykne, poputuje do výběhu k dalším zvířatům. “Ví, co má dělat, má instinkty a ty ji povedou. Je úžasná, ale už musím končit, jinak bych začal brečet,” přiznává Tony.
Přesun Elišky ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové do afrického Národního parku Mkomazi trval dlouhých 30 hodin. Nejprve na korbě do Lipska, potom letadlem na letiště Kilimandžáro v Tanzanii a nakonec znovu nákladním autem 5 hodin až na místo.
Zdá se, že Eliška přežila přepravu bez jakékoliv újmy. Několik minut poté, co se ocitla ve svém novém domově, rozvážně přechází po ohradě, pije a požírá mrkev. “Je to nádherné zvíře, je vidět, že se o ni výborně starali. Jsem rád, že jsme dostali důvěru a Elišku nám svěřili,” uzavírá Tony.
