Ivan Štern: Energetická krize jako požehnání
I když lze do určité míry dohodu evropských ministrů o úspoře spotřeby zemního plynu o 15 procent během topné sezóny ve snaze snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska hodnotit kladně, přesto bude napínavé, až přijde zima, zda nezůstane jen u hezkých slov a Evropa se opravdu pochlapí, začne šetřit a těm, jimž se vzdor úsporám nebude dostávat, z toho mála, co ušetřila, přispěje.
Sama skutečnost, že dohoda není povinná, ale dobrovolná, že obsahuje řadu výjimek, svědčí o tom, že se nejspíš nadějeme toho horšího, než abychom nakonec byli příjemně překvapeni.
Čtěte také
Už dnes můžeme vyloučit solidaritu ze strany Maďarů. Pro jistotu přijali zákon, který zakazuje vývoz plynu ze země. List blízký vládě, Magyar Hírlap považuje v dohodě deklarovanou dobrovolnost za podvod. Stačí přece, aby pět evropských zemí, ocitnuvších se v nouzi vyvolalo energetický poplach a úspory začnou být povinné.
Řekové, odkazujíce se na souznění s Italy, Španěly a Portugalci, ač dohodu přijali se skřípějícími zuby, ji považují za diktát severských zemí, zejména Německa, závislého na ruském plynu vůbec nejvíc. Rozčarovaní jsou i proto, že jim neprošel návrh celoevropsky ceny energií zastropovat.
Francouzský parlament pod tlakem levicových i pravicových populistů přijal zákon, kterým zavádí cenové brzdy, pokud by ceny energií měly vzrůst nad určitou úroveň. Ve skutečnosti jde o plíživé zastropování.
Dosavadní zkušenosti se zastropováním jednoznačně prokazují, že cenový strop nevede k úsporám, ale ke zvýšenému až marnotratnému plýtvání energiemi.
Němci zbývající Evropě připomněli, že během koronakrize spolu s Francouzi naplnili Fond obnovy, určený solidárně všem Evropanům, částkou ve výši 800 miliard euro. Sami Němci převzali veškeré záruky za likviditu fondu.
Rakouská cesta
Rakušané jsou přesvědčeni, že jejich způsob úspor představuje optimální cestu a že by se měl stát vzorem pro celou Evropu. Plošné zastropování odmítají. Považují za nemístné, aby stát pomáhal boháčům vytápět jejich rozlehlé byty a vyhřívané bazény.
Naopak účty za spotřebovanou energii převezme a proplatí rodinám potřebných. Jen ale do přesně stanovené výše. Překročí-li spotřeba stanovenou výši, je už na konkrétní rodině, jak dodavateli toto přečerpání vyrovná. Tentokrát za tržní cenu.
Nejen, že stát tak přiměje většinu Rakušanů šetřit energiemi, ale připraví je i na změněný způsob života, jež si začíná vynucovat změna klimatu a s ním spojená proměna energetiky v energetiku dekarbonizovanou.
Chce-li Evropa pomoci Ukrajincům vyhrát válku nad Putinem, tak kromě dodávek zbraní ho dokáže utočit, sníží-li výrazně vlastní energetickou spotřebu. Energetická krize se tak svým způsobem stává požehnáním. Naučí nás čelit oteplování klimatu a přidá k tomu bonus, kterým natrhneme tipec ruskému imperialismu.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Související
-
Roční spotřeba plynu je čtyřikrát vyšší, než kolik ho nyní máme v zásobnících, upozorňuje expert
„Potřebujeme i dovoz, a pokud ten nebude dostatečný, tak i omezení na straně spotřeby,“ uvádí Michal Kocůrek s tím, že stát by měl domácnosti motivovat k úsporám.
-
Lipavský: Evropská solidarita zafunguje. K čemu bude Německu plyn, když budou české továrny stát?
„Platí, že každý stát si musí energetickou bezpečnost zajistit a naše vláda na tom intenzivně pracuje,“ zdůrazňuje ministr zahraničí Lipavský.
-
Ondřej Houska: Dohoda zemí Evropské unie snížit spotřebu zemního plynu je velký český úspěch
Když sledujeme debaty ohledně snahy zemí EU snížit spotřebu zemního plynu, můžeme se ptát, co je úspěch a jak ho definovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
