Islandské rány zabolely, ale ostrované už hýří optimismem
Island se v poslední době pro řadu Evropanů stal jakýmsi ostrovem špatných zpráv. Zjišťoval jsem, jak nedávný kolaps islandské ekonomiky i ostře sledovaná vulkanická aktivita ovlivnily náladu Islanďanů a jejich očekávání pro právě začínající turistickou sezónu. Překvapivě je nálada na Islandu mnohem optimističtější, než bychom očekávali.
Krátce před příletem na jediné islandské mezinárodní letiště v Keflavíku přelétáme ještě přes stále doutnající kráter vulkánu Eyjafjallajökull. Myšlenky všech cestujících se okamžitě vrací o několik měsíců zpět, kdy právě tato sopka ochromila velkou část letecké dopravy nad Evropou.
Island jako by v poslední době přitahoval jen katastrofy. Řada Evropanů se právě kvůli tomu začala cest na tento magický a zároveň nepředvídatelný ostrov obávat.
Příjmy z turistiky jsou však pro islandskou ekonomiku velmi důležité, a tak jsem na sopečném ostrově hledal lidi, jejichž práce na turistech závisí, a vyptával se jich, jaká očekávání spojují s nadcházející turistickou sezónou. Zatímco jsem očekával spíš skepsi, začali mě dotázaní ujišťovat o pravém opaku.
„Jak víte, i špatná reputace je lepší než žádná. Díky nedávné erupci vulkánu teď o Islandu ví snad každý. Myslím, že mezi lidmi je teď o Island velký zájem a prožít osobně sílu zdejší přírody chce teď řada z nich,“ říká Gudmundur Hardonson, majitel hotelu Hengill v divoké přírodě nedaleko Rejkjavíku.
Sopka Eyjafjallajökull prý skutečně zprvu zavinila řadu odřeknutých konferencí a turistických noclehů. Avšak to prý platilo pro poslední týdny letošního jara. Situaci naopak zachránil vlastní islandský trh, protože řada ostrovanů namísto cest do zahraničí naopak zvolila domácí destinace. A seznam rezervací pro letošní léto je podle Gudmundura zase jen takový, jaký má být, tedy nadějně dlouhý.
„Prožil jsem více než deset sopečných výbuchů, tedy takových, na které jsem se byl osobně podívat. Byly hezké, samo sebou. Naučily mě i vyrovnanosti a klidu. Víte, že svět erupcemi nekončí, jen se s nimi naučíte žít,“ doplnil Gudmundur.
Magnea Gudmunsdóttir, ředitelka tiskového oddělení největší islandské turistické atrakce – lázeňsko-relaxačního komplexu Modrá laguna – vyzdvihuje pozitivní turistické aspekty i u druhé nedávné islandské katastrofy, tedy ekonomické krize. Island se stal totiž pro zahraniční turisty o poznání levnějším.
„Loni k nám přijelo 420 tisíc návštěvníků, což bylo o 20 tisíc více než před dvěma lety, kdy vypukla krize. Cítíme, že dnes si mohou lidé za stejné peníze jako dřív dopřát lepší služby a nakoupit víc dárků,“ říká.
Do Modré laguny se jezdí vykoupat plných 80 procent návštěvníků Islandu ze zahraničí. Díky internetu a několika webovým kamerám lze dění v komplexu sledovat odkudkoliv ze světa, dokonce v přímém přenosu. A že tak lidé skutečně činí, se tu dozvěděli hlavně v době letošních vulkanických aktivit.
Když sopečný popel objektivy kamer zašpinil, řada lidí do Modré laguny psala a chtěla, aby se kamery vyčistily, jinak prý nic nevidí, konstatuje s úsměvem Magnea a na závěr dodává: „Myslím, že se už dostáváme z nejhoršího, takže jsme optimističtí. Islanďané jsou vůbec optimisté. Jsme malý národ, a tak se z krize možná dostaneme dřív, než by to dokázala většina jiných.“
