Invalidovna nemá ve středoevropském kontextu obdoby. Stát pochopil, že se takové nemovitosti nemá zbavovat, říká šéfka památkářů Goryczková
Po letech příprav dnes slavnostně začala rekonstrukce pražské Invalidovny. V čem je tato budova jedinečná, jak bude po rekonstrukci vypadat a co všechno v ní bude? A neomezí stát kvůli dvoumiliardovým nákladům na obnovu Invalidovny jiné investice do hradů, zámků a dalších památek? Tomáš Pancíř se zeptal generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové.
Dnes před polednem jste za účasti premiéra a ministra kultury symbolicky předala klíč od pražské Invalidovny, tedy velké barokní budovy v pražském Karlíně, šéfovi konsorcia stavebních firem, které se postarají o rekonstrukci. Rekonstrukce bude stát přes dvě miliardy korun. V čem je unikátnost této budovy?
Unikátnost je v rozsahu, náplni i v architektuře. Stavba byla vyprojektována jedním z nejvýznamnějších barokních architektů Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem a právě unikátnost je i památkovou podstatou. Synonymem pro Invalidovnu je jedinečnost, přičemž jedinečností je celá řada.
Čtěte také
Je to opravdu stavba, která ve středoevropském kontextu nemá obdoby, jelikož invalidoven se mnoho nestavělo. Známe pařížskou, která je o něco starší než pražská Invalidovna. Víme, že se stavěla invalidovna ve Vídni a v Budapešti, ale ty byly v městské zástavbě, v urbánním prostoru, kdežto pražská Invalidovna byla vystavěna za hradbami města na zelené louce.
Šlo o velkolepý koncept, který se ale bohužel nerealizoval v plném rozsahu. Nakonec byla realizována jen jedna devítina, ale i ta jedna devítina je nesmírně monumentální. I z hlediska dnešních měřítek se jedná o velmi významnou a dominantní architekturu.
Při této unikátnosti, jak je možné, že ještě před deseti lety Invalidovna nebyla národní kulturní památkou, tedy nepožívala té nejvyšší památkové ochrany, a dokonce tehdy stát v aukci vybíral soukromého nového majitele?
To, co se odehrálo před deseti lety, bylo klíčové. Invalidovna byla do té doby stále v rukou státu. Byla využívána až do roku 2002 státními institucemi. Dokonce nadace, která financovala provoz Invalidovny pro potřeby válečných veteránů a vojenských invalidů, existovala až do roku 1952, kdy byla znárodněna. Nicméně už od první republiky zde sídlila ministerstva a jiné státní instituce.
Pak ale přišly povodně a právě i příběh Invalidovny je svým způsobem jedinečný. Povodně spolu s myšlenkou Invalidovnu zprivatizovat jsou vlastně klíčovým bodem 21. století v dějinách Invalidovny, kdy povodně ji zničily, instituce se vystěhovaly a byla dlouhá léta osamostatněna.
Čtěte také
Ač je to památka, která je od prvopočátku institucionalizace české státní památkové péče evidovaná jako kulturní památka, tak vlastně nebyla potřeba ji zviditelňovat ještě tím, že by to byla národní kulturní památka. Nicméně jsme si v roce 2016, kdy se uvažovalo o privatizaci, uvědomili, že je nutné opravdu usilovat o status národní kulturní památky, a to z toho důvodu, abychom právě tu výjimečnost a jedinečnost zdůraznili. A to se podařilo.
Následně se také podařilo přesvědčit tehdejší vládu, že by měla stále zůstat ve státních rukou, a já jsem velmi ráda, že nakonec se rozhodlo, že právo hospodaření bude převedeno na Národní památkový ústav.
Dnes jste vzpomínala na dobu, kdy se vám v roce 2017 podařilo přesvědčit tehdejšího ministra financí z hnutí ANO Andreje Babiše, respektive jste si kladla otázku, jak se vám to podařilo. Tak čím to bylo, co tehdy zabralo?
Neumím na to úplně odpovědět. Museli byste se zeptat současného premiéra, co na něj tehdy zapůsobilo. Ale pravda je, že to bylo úsměvné. Seděli jsme tehdy v kanceláři tehdejšího ministra financí – na jedné straně já jako zástupce instituce, který chtěl Invalidovnu získat pro své potřeby, a to z toho důvodu, že je to strategický objekt a Národní památkový ústav nemá v Praze žádný objekt, kde by mohl prezentovat svoji činnost, ale hlavně i památky na území celé České republiky. A na druhé straně stolu seděla tehdejší generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, která argumentovala ve prospěch prodeje.
Zavázali jsme se, že Invalidovna bude zpřístupněna veřejnosti
Myslím si, že nakonec rozhodlo to, že se mi podařilo tehdejšího ministra financí přesvědčit o výjimečnosti a kvalitě architektury a také o programu, který jsme připravili. Zavázali jsme se, že Invalidovna bude zpřístupněna veřejnosti, že ji zapojíme do komunitního života města, městské části Karlín a že půjde o místo, kam lidé budou moct chodit se zklidnit.
Čtěte také
Chceme, aby byl dvůr otevřený. Průjezdy, které byly zazděné, postupně otevíráme do všech čtyř světových stran a dvůr se tak stane součástí veřejného prostoru. Budou tam dvě dětské skupiny, bude tam edukační zázemí, v severní části bude sídlo pro naše specializovaná pracoviště, ať už jsou to depozitáře, kam potřebujeme uložit naše unikátní dokumentační fondy, a to v prostorách, které jsou dostatečně klimatizované a dostatečně technicky a technologicky vybavené, nebo technologická laboratoř, kterou využíváme při obnově kulturních památek.
Ve východním křídle bude prezentován příběh Invalidovny. Lidé ho budou moct navštívit podobně jako naše hrady nebo zámky. Velmi důležité je pro nás zde v Praze, kde je nejsilnější cestovní ruch a kam přijede většina zahraničních turistů a dál nejede, ukázat, že Česká republika má daleko bohatší kulturní dědictví i za hranicemi města Prahy a že stojí za to vyjet i do těchto regionů.
Když se ještě vrátím k jednání na konci roku 2017, hrálo třeba roli to, že za ty stovky milionů nebylo moc zájemců o Invalidovnu? Co vůbec přicházelo v úvahu, že by tam bylo?
Je pravda, že první aukce se nevydařila, ta druhá údajně zájemce měla, nicméně byla zrušena. Na to byste se ale museli zeptat tehdejšího ministra financí. Myslím si ale, že program a snaha Invalidovnu zpřístupnit veřejnosti, byl zásadní. Pokud by to bylo v soukromých rukách, nemuselo by to tak být. Vím, že se mluvilo o nějakých start-upech, nicméně opravdu to mělo být v aukci prodáno soukromému vlastníkovi. Program byl tedy natolik zásadní a klíčový, že i stát pochopil, že se nemá takové nemovitosti zbavovat.
Proč se rekonstrukce prodražila a protáhla až do roku 2030? A je Invalidovna opravdu vhodným prostorem pro všechny zamýšlené účely? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nová kapitola kauzy opilého prezidentského šoféra. Odmítl přijmout pravomocný trest, případ žene výš
-
‚Není jisté, že znali trestnost svého jednání.‘ Proč soud zastavil stíhání osmi lidí okolo webu Sex.cz?
-
Doma provází turisty, na Ukrajině zásobuje nemocnici. ‚Turnikety opravdu zachraňují životy,‘ říká dobrovolnice
-
Týdeník iROZHLASu: máme unikátní data pro Brňáky, Bruselem opět zní Babiš a na Šumavě je cosi shnilého


