Interaktivní muzeum v Belfastu připomíná zkázu Titaniku

Velké katastrofy odpradávna přitahují pozornost lidí. Už sto let se veřejnost v různých obměnách vrací k pohnutému osudu parníku Titanik. Tragédie lodi, o které se mělo za to, že je prakticky nepotopitelná, fascinuje lidi dodnes.

O zrodu Titaniku i jeho zkáze se dnes nejvíc dozvíte v severoirském Belfastu. Před pár měsíci tam otevřeli supermoderní interaktivní muzeum, které se stalo těžištěm celé nové čtvrti. Za šest měsíců navštívilo expozici přes půl miliónu lidí.

V muzeu si můžete zkusit vyťukat záchranný kód CQD, který vznikl v roce 1904. Od roku 1908 ho následovala zkratka SOS, kterou známe dodnes.

Na vyťukání kódu máte 20vteřinový limit. Já to zvládl za 10,6 vteřiny. Lodní telegrafisté v dobách Titaniku museli zvládnout přijmout nebo odvysílat 25 slov během jedné minuty a muselo jim být mezi 21 a 25 lety – hned několik důvodů, proč bych nemohl být telegrafistou.

Výstava působí na všechny smysly

Muzeum v Belfastu je velmi zdařilým pokusem o zachycení atmosféry celé doby, ve které Titanik postavili a v níž se posléze parník vydal na svou první a poslední plavbu. Procházka expozicí je útokem na všechny vaše smysly.

Ano, zápach v loděnici Harland and Wolff zaútočí i na váš nos. A pokud nejste z kamene, tak muzeum zamává i s vašimi city.

Jako na skutečném Titaniku: palubní kapela vyhrává

„Jsme mezi třemi zdmi, kde vidíme vertikální průřez jednotlivými lodními palubami. Začínáme na podlaze strojovny, pak stoupáme výš přes obyčejné prostory 3. třídy, přes 2. třídu až po luxus 1. třídy. Nakonec se ocitnete na lodním můstku a připadáte si jako kapitán lodi,“ vypráví Alex McGreevy z Muzea Titaniku.

„Mladší návštěvníci obdivují hlavně expozici doktora Ballarda. Ta obsahuje desetiminutové podvodní video o nálezu vraku Titaniku v roce 1985. Můžete se tam projít po skleněné podlaze a pod sebou vidíte ubíhat mořské dno, trosky i potopenou loď. Se školeným personálem můžete poklábosit o tom, co vlastně vidíte,“ naráží Alex na jednu velmi příjemnou věc. Nikdo vám tu totiž neříká „tam nechoďte“ nebo „na to nesahejte“. Je tomu přesně naopak.

Vidíte tu třeba vtipnou animaci, z níž můžete vyčíst, jaké zásoby Titanic naložil – třeba 15 tisíc láhví piva, osm tisíc doutníků nebo 40 tisíc vajec. Na palubě byly také živé slepice.

V areálu se můžete zastavit a rozjímat

V šestipatrové budově, jejíž bloky připomínají přídě nešťastné lodi, se máte možnost seznámit s řadou lidských příběhů cestujících, s vyšetřováním námořní katastrofy i s uměleckým zpracováním známé story.

Titanic Belfast

„Velmi působivé je autentické místo, kde se parníky Titanic, Olympic a Britannic stavěly a kde taky sklouzly do moře. Můžete se tam procházet a uvědomíte si tu ohromnou velikost lodí i atmosféru místa. To skutečně bere dech,“ říká Alex McGreevy a nepřehání ani trošičku.

V celém areálu nechybí ani malá modlitebna. Zastavit se a tiše rozjímat však můžete na víc místech.

Měst, která si dělají zálusk na to, že „Titanic byl jejich“, je hned několik: Southampton, protože se tam parník při své jediné plavbě zdržel nejdéle, a paradoxně taky New York, kam měl Titanic doplout.

Belfast se díky skvělému muzeu a celé moderní čtvrti pojmenované po nešťastné lodi připoutal k osudu Titaniku dosud nejsilněji. Už se nebude muset spoléhat jen na místní vousaté lidové rčení: „Když odsud odplouval, byl v pořádku.“


Zvětšit mapu: interaktivní muzeum v Belfastu připomíná zkázu Titaniku

autor: Jiří Hošek
Spustit audio