Indiáni mu říkají Bílá opice i Stařešina rezavých vřešťanů. Etnograf Zelený navštívil po letech kmen Eseche: Čekali, až přijedu

„Mám toho pořád plnou hlavu. Večer nemůžu usnout… Pořád v tom žiju,“ popisuje etnograf Mnislav Zelený, který se nedávno vrátil z Peru. Džungle ho neustále láká i v 76 letech, a to také proto, že má pocit povinnosti se za místními indiány vracet: „Cítím, že tam musím jít, protože na mě čekají. Jsou vždycky nadšení, že jsem na ně nezapomněl. Mají plné zuby turistů, kteří tam přijedou a pak zmizí.“

Čtěte také

Indián nežádá, neprosí ani neděkuje, říká etnolog Mnislav Zelený

Indiáni se prý neloučí a nevyjadřují emoce, neprosí a neděkují. Mnislav Zelený s kmenem žil 7 měsíců. Když se tam po 46 letech vrátil, poznali ho, jako by tam byl včera. Setkal se i se svým dávným přítelem, synem šamana: „Jednou ráno se objevil u mé hamaky a začal povídat nějaký mýtus, který mi tenkrát nedopověděl.“

Opravdoví indiáni o turisty nestojí

Mnislav Zelený psal o indiánech, kteří žijí u řeky Madre de Dios svou diplomovou práci. Vědecké odezvy se mu dostalo až na univerzitě v Limě. Diplomová práce vyšla ve španělštině a je to první vědecká publikace z oblasti Madre de Dios respektovaná v celém Peru. Zelený se do této oblasti vydal jako jeden z prvních, protože má rád zapadlé kouty: „Chtěl jsem vidět něco vzdáleného naší civilizaci.“

Mnislav Zelený Atapana do studia přinesl ukázky předmětů, které dostal od jihoamerických indiánů|foto: Anna Duchková,Český rozhlas

Indiáni v Peru nemají rádi turisty, kteří sem jezdí hlavně za Machu Picchu. Zelený se turistickým oblastem vyhýbá, a tak měl šanci vidět skutečný život a rituály místních kmenů, svatbu i bojové tance, kterých se dokonce účastnil. „Cesta utrpení je cesta k poznání, je to pokora. Je to jeden z darů matce přírodě,“ popisuje etnograf smysl rituálu, kdy se muži bičují před putováním k posvátné hoře a děkují za vodu a za život. 

Bolsonaro chce obsadit území indiánů

Současná civilizace je podle Zeleného chamtivá. Amazonský prales neustále hoří a západní země mají obavy z následků, Brazilci to naopak vítají, protože mizející zalesněná plocha dává prostor třeba dobytkářům. Proto také volby podle Zeleného vyhrál Bolsonaro. „Většina Brazilců ho zvolila, protože chce obsadit území indiánů,“ popisuje smutnou situaci etnograf.

Čtěte také

Mnislav Zelený Atapana: Na vandru Latinskou Amerikou

Problém je prý především v tom, že většina lidí se chce mít dobře a vidí jen materiální výhody. „Proto ta menšina bude vždycky zničená. A příroda bude zničená s tím,“ vyjadřuje svou obavu a dodává: „Když budeme takto pokračovat, je to cesta ke zkáze Země. My se chceme mít dobře, chceme pořád dobývat… Musíme být skromnější. To je jediná cesta pro záchranu Země.“

Choďte do lesů

Také díky svému zkoumání indiánů Mnislav Zelený prý cítí, že věci duchovní jsou silnější než věci materiální, u nás to ale fungovat nemůže: „Protože jsme zavalení tím tlakem, složenkami a pokyny. Abychom přežili, musíme plnit desítky věcí a nemáme čas se oduševnit. Proto říkám, choďte do lesů. Čím víc, tím líp. Tak o samotě načerpejte ducha přírody.“

Jak se indiáni dívají na čas? Kde potkal Mnislav Zelený vykradače hrobů? A co znamená „Pachamama“? Poslechněte si záznam celého rozhovoru Lucie Výborné.