Ilustrace vás vtáhnou do příběhu, říká cestovatel, který spojil české legendy s umělou inteligencí

Jaké to je víc jak 30 let se toulat světem, navštívit 106 zemí šesti obydlených kontinentů?

Čtěte také

Cestopisem roku je Freislerovo Kubánské tango v rytmu blues. Knihovnám vládne Ladislav Zibura

Je to především splněný sen, je strašně důležité, když si člověk udělá profesi ze svého hobby, když se zabývám tím, čím se zabývat chci. Když se tím zabývám v době pracovní doby, tak mám dvakrát větší radost a časovou plochu, kdy se můžu zabývat tím, co mě baví. To je největší benefit, proti tomu nějaké stravenky nebo cokoliv jiného jsou naprosto marginální.

Vždy vás na cestách zajímaly pověsti a legendy?

Ne že bych to vyhledával aktivně, ale více méně mě to k tomu přivedlo. Kromě toho, že jsem 30 let provozoval cestovní kancelář, tak jsem všechny poznávací trasy sám většinou průvodcoval. A poznal jsem, že když povídám o tom, že objekt XY je z toho a toho roku, tak si to lidé nepamatují, ale když vám povím, že na hradě straší bezhlavý rytíř, tak si výlet budete pamatovat po letech. Takže když máte příběh, tak si ho zapamatujete.

Zaostávají naše české legendy za těmi zahraničními?

Když se podíváte na čínské draky, tak to jsou efektivní kresby, ale na druhou stranu my máme takovou ryzí českou poetiku typickou pro českou krajinu, která je bez nějakých extrémů. Naše legendy jsou takové něžnější, nejdou na hranu, na druhou stranu umí být neuvěřitelně kruté a brutální.

V každé legendě je nějaké pravdivé jádro, to je rozdíl mezi legendou a pohádkou. Ta může být postavená na tom, že definuje nějakou lidskou vlastnost, ale je to celé smyšlené, když to drtivá většina legend má nějaké malinké ratio, jádro, kolem kterého je vystavěná epická příhoda. Můžou tam být nadpřirozené bytosti všeho druhu, ale nějaké jádro by tam mělo být, to je pointa všech pověstí.

Budete cílit také na evropské země ohledně legend?

Čtěte také

Na kole přes Afriku. Sledujte cykloputování Tadeáše Šímy z Kapského Města domů do Prachatic

Můj syn mi říká, že stíhám rychleji psát, než on stíhá číst, takže když se do něčeho zakousnu, tak si za tím jdu, a tady to vypadá, že se to začíná rozjíždět, že se zájem začíná projevovat, takže je to potřeba přikrmovat, dokud zájem trvá. Takže na podzim by měly vyjít evropské pověsti legend.

V legendách je obsažena mentalita národa

Při vašich cestách po světě, kde jste nasbíral nejvíc legend? Jak pak člověk danou zemi vnímá?

V legendách je do značné míry obsažena mentalita daného konkrétního národa, takže když připravuji nějakou destinaci, tak legendy jsou důležitým segmentem mé přípravy, kromě logistiky a faktografie, protože pokud mám svým klientům a čtenářům představit zemi, tak legendy jsou mnohem lepší než nějaké statistické údaje.

Jak legendy poodhalují mentalitu národa?

To je možná pointa mé knížky, že když slyšíte dvě legendy, když jedete na víkend někam na zámek, tak z toho neuděláte závěr, ale když si přečtete knížku, kde je legend dvě stě, tak z toho se dá nějaká obecná teorie vytvořit. Domnívám se, že knížka ukazuje, že české legendy jsou neuvěřitelně pestré, každá pointa je jiná.

Proč jsou obrázky v knize vytvořené umělou inteligencí? Je to schválně, aby to byl tahák na mladou generaci?

Byla to do jisté míry náhoda, ale šťastná, protože začínáme mít ohlasy ze škol. V mých předchozích čtyřech cestopisech jsou sice přílohy fotografií míst, ale když potřebujete vygooglit nějaké místo, tak na vás vyskočí spousta fotek. Když udělám ilustrace pomocí umělé inteligence, tak tam můžu nechat nakreslit postavičku, ježibabu nebo vodníka, a to na fotografii nenajdete. A tím pádem se dostanete pod kůži příběhu a domnívám se, že by to mohla být cesta, jak se dostaneme do srdcí dětí nebo studentů, protože ilustrace vás vtáhnou do toho, že chcete číst dál, což by fotka neudělala.

Jsou v Kronice pověstí a legend příběhy z celé republiky?

Čtěte také

Kubánci vám chtějí sdělit celý svůj příběh. Knížka mohla mít třeba 700 stránek, říká autor cestopisu roku Eduard Freisler

Rozhodně, když jsem si dělal analýzu toho, co je na trhu, tak to jsou většinou lokální příběhy. A připadá mi to škoda, protože když bydlím v Ostravě, tak se těžko dostanu k legendám z Chebu nebo Karlových Varů, protože je to daleko a když tam přijedu, tak na to mám krátkou chvíli. Takže mám to rozvržené do deseti regionů Čech, Moravy a Slezska, a je důležité, že ať už čtenář bydlí kdekoliv, tak garantuji, že maximálně do hodiny cesty od svého bydliště se dostane do místa, které je v knížce zmíněno. Takže je to taková pozvánka na víkendový výlet.

Jaký jste turista? Kam jste se třeba kvůli množství turistů nevydal?

V podstatě nemůžu říct, že bych měl nějakou destinaci, které bych se vyhýbal. Samozřejmě jsou místa, kde je turistů přespříliš, že to ztrácí původní patos historické památky, a je to problém a asi se to v budoucnu bude zhoršovat. Ale člověk si musí vybrat, buď tam můžu přijít brzy ráno, pozdě večer nebo mimo sezonu. Když nechci, tak tam nepřijdu, ale já spíš volím to, že to místo chci vidět.

Jak cestování proměňuje člověka? Poslechněte si celý rozhovor