Ikonka na počítači musí křičet: Klikni na mne, jsem na prodej! říká fotograf Jaromír Chalabala

10. říjen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaromír Chalabala, novinář a fotograf

„Chtěl jsem udělat něco jiného, říkal jsem si, že je čas jít do světa,“ vysvětluje Jaromír Chalabala důvody, proč pověsil novinařinu na hřebík a vydal se do světa za fotografováním. Se svým labradorem zamířil nejprve na Srí Lanku, kde žil a pracoval třináct měsíců.

„Nejsem typ fotografa, který by zaznamenával život takový, jaký je. Soustředím se na komerční, líbivou fotografii,“ nastiňuje s tím, že právě Srí Lanka s bouřlivým mořem, rybáři při západu slunce, horami a vodopády mu pro focení vyhovovala.


Jaromír Chalabala od roku 1996 pracoval pro TV Nova. Nejprve jako regionální reportér, později vedl magazín Víkend, ale i publicistický pořad Střepiny. Od roku 2013 se věnuje fotografování. Je autorem dvou fotografických knih - Pražská záchranka ve 155 fotografiích a Životy pražských hasičů.

Ale co to vlastně znamená líbivá fotografie? „Fotím s účelem, aby se fotografie dobře prodala, to znamená, že už malá ikonka na počítači musí křičet: Rozklikni mne, kup si mne, jsem na prodej,“ nastiňuje.

Od povodní v roce 2002 sledoval a fotografoval práci hasičů. „Lidi, které znáte na ulici jako uniformy bez tváře, jsem poznával na stanicích, kde mají své starosti a prožívají obyčejné příběhy,“ říká s tím, že jakmile se rozsvítí poplachová světla, tak se z nich stávají jiní lidé.

Jak vzpomíná na práci u hasičů? Kde všude uplatňuje své fotografie? A jak pozná dobrý snímek ve fotoaparátu? I to jste se mohli dozvědět v Hostu Radiožurnálu mezi 10. a 11. hodinou.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

Jaroslav Kučera o Fotografech války: Vojáci byli předchůdci dnešních fotografů
Na správné světlo se čeká někdy celý rok, vysvětluje fotograf Tomáš Novák

autor: prh
Spustit audio