I my se 17. listopadu přihlásíme o naši budoucnost. Dnes nám ji bere klimatická změna, vysvětluje stávkující student

Univerzitní studenti včera zahájili protestní stávku za klima. Vláda podle nich nesmí dál ignorovat klimatickou krizi a musí začít jednat. Co by měla vláda podle představ studentů udělat? A čeho chtějí studenti dosáhnout? Hostem Vladimíra Kroce byl Marek Soška, jeden ze stávkujících studentů z brněnské Masarykovy univerzity a mluvčí hnutí Univerzity za klima.

Co je hnutí Univerzity za klima?

Univerzity za klima jsou hnutím v akademickém prostředí, které apeluje na zodpovědné řešení změn klimatu a na to, aby vláda neignorovala vědecké poznání, ale naopak podle něho jednala a přijímala nezbytné kroky.

Čtěte také

Stávka má vyvrcholit demonstrací 17. listopadu v Praze. Proč jste zvolili právě tento termín? Jak vaše aktivita souvisí se 17. listopadem?

Ten termín jsme zvolili právě kvůli historické symboličnosti, protože v letech 39, 68 a 89 mladí odvážní lidé stávkovali na univerzitách, okupovali své univerzity a hlásili se o svoji budoucnost, která jim byla upírána tehdejšími totalitními režimy.

My dnes máme tu výsadu, že žijeme ve svobodné zemi a nemusíme bojovat proti totalitnímu režimu, ale o svoji budoucnost opět máme strach, protože nám ji berou změny klimatu a bojíme se o ní. Když naše vlády nejednají a vědecká varování ignorují, klimatická krize se prohlubuje.

Jakou podobu má ta stávka za klima?

Stávka za klima má podobu kulturního a vzdělávacího programu. V atriu naší fakulty sociálních studií na místě také spíme, komunikujeme s médii, se studenty a studentkami a některé fakulty z Prahy také přímo s politiky a političkami.

Demonstrace za klima

Co konkrétně požadujete a čeho chcete dosáhnout?

Máme čtyři konkrétní požadavky na vládu ČR, které je možné splnit v krátkém časovém horizontu. Prvním z nich je, aby si vláda ČR vetkla řešení změn klimatu jako svoji prioritu a zřídila vládního zmocněnce či zmocněnkyni pro změny klimatu, který bude mít dostatečné kompetence klimatickou politiku realizovat.

Vnímáme jako naši akademickou odpovědnost ozvat se v situaci, kdy je věda ignorována.

Naším druhým požadavkem je, aby vláda ČR představila plán, podle kterého bude odstavovat nejšpinavější uhelné elektrárny do roku 2033. K tomu se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, žádný plán ale dosud nepředstavila. Třetím z našich požadavků je, aby ČR vystoupila z energetické charty, což je zastaralý a nevýhodný dokument, který umožňuje posledním korporacím žalovat stát i u nespravedlivých arbitrážních soudů za jejich klimatickou politiku.

Využívá toho například i český uhlobaron Daniel Křetínský, který vydírá Německo, a dostává tak miliardové kompenzace v eurech, místo aby tyto peníze šly na transformaci uhelných regionů. A posledním z našich požadavků je, aby celá tato transformace proběhla nejen rychle, ale zejména demokraticky, spravedlivě a sociálně citlivě.

Čtěte také

Profesor Balíka řekl, že v kontextu skutečné ruské okupace Ukrajiny je forma v uvozovkách okupační stávky nevhodná. Nemáte obavy, že kvůli trvání na této formě, pro někoho možná razantního protestu, se pro část společnosti můžete stát příliš radikálními eko aktivisty a ztratíte případné sympatie?

Dělat vzdělávací a kulturní program a poklidně přespávat na podlaze naší školy skutečně nevnímáme jako nějakou radikální formu protestu. Naopak, jde nám o mírnou formu protestu v kontextu toho, co se v tuto chvíli děje. V kontextu závažnosti klimatické krize, toho, že naše vláda ignoruje hrozbu takových rozměrů.

Zároveň vnímáme jako naši akademickou odpovědnost, abychom se ozvali v situaci, kdy je věda ignorována. Nestudujeme pro to, aby to vědění zůstalo za zdmi univerzit, ale proto, aby sloužilo společnosti, a proto v tuto chvíli nemůžeme mlčet.

Jak už zaznělo, voláte mimo jiné po klimatické spravedlnosti. Jakou u ní máte představu?

Čtěte také

Současná klimatická krize je jednou z největších nespravedlností současnosti a dopadá nejvíce na ty, kteří se na ní přičinili nejméně. Vydělávají na ní naopak obří fosilní korporace a jejich akcionáři, na které ta krize dopadne nejspíš nejméně.

Proto je nutné řešit krizi způsobem, který zmírňuje nerovnosti ve společnosti, řešit ji sociálně citlivě a spravedlivě tak, aby její náklady nenesli obyčejní občané ČR nebo jakéhokoliv jiného státu, ale aby ji nesli zejména ti, kteří z ní do této chvíle nejvíce profitovali, kteří nás do této krize dostali, jako jsou fosilní korporace a uhlobaroni.

Které univerzity se do stávky za klima zapojily? Co hnutí žádá po vedení univerzit a vysokých škol v Česku? A v čem vláda podle studentů nepostupuje dostatečně razantně? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , tec
Spustit audio

Související