I my se 17. listopadu přihlásíme o naši budoucnost. Dnes nám ji bere klimatická změna, vysvětluje stávkující student
Univerzitní studenti včera zahájili protestní stávku za klima. Vláda podle nich nesmí dál ignorovat klimatickou krizi a musí začít jednat. Co by měla vláda podle představ studentů udělat? A čeho chtějí studenti dosáhnout? Hostem Vladimíra Kroce byl Marek Soška, jeden ze stávkujících studentů z brněnské Masarykovy univerzity a mluvčí hnutí Univerzity za klima.
Co je hnutí Univerzity za klima?
Univerzity za klima jsou hnutím v akademickém prostředí, které apeluje na zodpovědné řešení změn klimatu a na to, aby vláda neignorovala vědecké poznání, ale naopak podle něho jednala a přijímala nezbytné kroky.
Čtěte také
Stávka má vyvrcholit demonstrací 17. listopadu v Praze. Proč jste zvolili právě tento termín? Jak vaše aktivita souvisí se 17. listopadem?
Ten termín jsme zvolili právě kvůli historické symboličnosti, protože v letech 39, 68 a 89 mladí odvážní lidé stávkovali na univerzitách, okupovali své univerzity a hlásili se o svoji budoucnost, která jim byla upírána tehdejšími totalitními režimy.
My dnes máme tu výsadu, že žijeme ve svobodné zemi a nemusíme bojovat proti totalitnímu režimu, ale o svoji budoucnost opět máme strach, protože nám ji berou změny klimatu a bojíme se o ní. Když naše vlády nejednají a vědecká varování ignorují, klimatická krize se prohlubuje.
Jakou podobu má ta stávka za klima?
Stávka za klima má podobu kulturního a vzdělávacího programu. V atriu naší fakulty sociálních studií na místě také spíme, komunikujeme s médii, se studenty a studentkami a některé fakulty z Prahy také přímo s politiky a političkami.
Co konkrétně požadujete a čeho chcete dosáhnout?
Máme čtyři konkrétní požadavky na vládu ČR, které je možné splnit v krátkém časovém horizontu. Prvním z nich je, aby si vláda ČR vetkla řešení změn klimatu jako svoji prioritu a zřídila vládního zmocněnce či zmocněnkyni pro změny klimatu, který bude mít dostatečné kompetence klimatickou politiku realizovat.
Vnímáme jako naši akademickou odpovědnost ozvat se v situaci, kdy je věda ignorována.
Naším druhým požadavkem je, aby vláda ČR představila plán, podle kterého bude odstavovat nejšpinavější uhelné elektrárny do roku 2033. K tomu se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, žádný plán ale dosud nepředstavila. Třetím z našich požadavků je, aby ČR vystoupila z energetické charty, což je zastaralý a nevýhodný dokument, který umožňuje posledním korporacím žalovat stát i u nespravedlivých arbitrážních soudů za jejich klimatickou politiku.
Využívá toho například i český uhlobaron Daniel Křetínský, který vydírá Německo, a dostává tak miliardové kompenzace v eurech, místo aby tyto peníze šly na transformaci uhelných regionů. A posledním z našich požadavků je, aby celá tato transformace proběhla nejen rychle, ale zejména demokraticky, spravedlivě a sociálně citlivě.
Čtěte také
Profesor Balíka řekl, že v kontextu skutečné ruské okupace Ukrajiny je forma v uvozovkách okupační stávky nevhodná. Nemáte obavy, že kvůli trvání na této formě, pro někoho možná razantního protestu, se pro část společnosti můžete stát příliš radikálními eko aktivisty a ztratíte případné sympatie?
Dělat vzdělávací a kulturní program a poklidně přespávat na podlaze naší školy skutečně nevnímáme jako nějakou radikální formu protestu. Naopak, jde nám o mírnou formu protestu v kontextu toho, co se v tuto chvíli děje. V kontextu závažnosti klimatické krize, toho, že naše vláda ignoruje hrozbu takových rozměrů.
Zároveň vnímáme jako naši akademickou odpovědnost, abychom se ozvali v situaci, kdy je věda ignorována. Nestudujeme pro to, aby to vědění zůstalo za zdmi univerzit, ale proto, aby sloužilo společnosti, a proto v tuto chvíli nemůžeme mlčet.
Jak už zaznělo, voláte mimo jiné po klimatické spravedlnosti. Jakou u ní máte představu?
Čtěte také
Současná klimatická krize je jednou z největších nespravedlností současnosti a dopadá nejvíce na ty, kteří se na ní přičinili nejméně. Vydělávají na ní naopak obří fosilní korporace a jejich akcionáři, na které ta krize dopadne nejspíš nejméně.
Proto je nutné řešit krizi způsobem, který zmírňuje nerovnosti ve společnosti, řešit ji sociálně citlivě a spravedlivě tak, aby její náklady nenesli obyčejní občané ČR nebo jakéhokoliv jiného státu, ale aby ji nesli zejména ti, kteří z ní do této chvíle nejvíce profitovali, kteří nás do této krize dostali, jako jsou fosilní korporace a uhlobaroni.
Které univerzity se do stávky za klima zapojily? Co hnutí žádá po vedení univerzit a vysokých škol v Česku? A v čem vláda podle studentů nepostupuje dostatečně razantně? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Apolena Rychlíková: Univerzity pořádají stávky za klima po celé zemi
V roce 2019 vznikla v reakci na středoškolské hnutí Fridays for Future vysokoškolská větev s názvem Univerzity za klima. Ta se poprvé do povědomí zapsala v roce 2019.
-
Fialův přítel na telefonu: Nelze válčit na ukrajinské i klimatické frontě zároveň
Kvůli tlaku na dosažení Zelené dohody zapomněla Evropská unie na budování energetické bezpečnosti, myslí si poradce premiéra Petra Fialy Ondřej Krutílek (ODS).
-
Sázet stromy nestačí, klima ovlivňují i pastviny. A na nich ideálně velcí kopytníci, připomíná vědec
Jak zbavit planetu nežádoucího oteplování, řeší vědci na celém světě. Způsobuje nejenom sucha, ale i prudké změny počasí a extrémní jevy. Zapříčiní také „stěhování národů“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...