I agresor je často oběť. Bez práce s těmi, kdo ubližují, násilí nikdy nezmizí, říká psychoterapeutka z Diakonie ČCE

Jak takové domácí násilí začíná?

To je těžká otázka, protože každý příběh je jedinečný a jinak začíná. Společné jim je to, že muž se zachová vůči ženě agresivně a teď záleží na tom, jak ona se zachová.

Čtěte také

iROZHLAS

Počty případů domácího násilí ke konci roku rostou. Letošní rok na jihu Čech překonává loňská čísla

Jestli se vymezí, nebo ne?

Přesně tak. Pokud se vymezí, může to být výhybka dobrým směrem. Může tím nastavit hranice a už to nikdy nebude pokračovat dál.

Dříve byla tendence řešit takové situace větami typu: nikomu to neříkej, co by tomu řekli lidi anebo to nějak vydržíš. Už jsme za tím?

Nemyslím si. Naopak bych řekla, že nutnost vydržet to má mnoho žen stále v sobě. Domnívají se, že je potřeba hodně věcí vydržet – kvůli rodině, kvůli dětem. Nabalují se pak na to rodinné příběhy, že moje matka to vydržela, tak já musím také, a podobně.

Navíc opravdu se tím nikdo z nás nechce chlubit, takže záležitost, co by tomu řekli lidi, je skutečně velká překážka k tomu, aby se příběh vydal dobrým směrem.

Úplně nejtěžší zřejmě je říct si o pomoc, a to nejenom v případě, že jsem oběť, ale vlastně i v případě, že to sám dělám. To jsou lidé, se kterými vy máte bohatou zkušenost. Podaří se příběh zvrátit opačným směrem?

Kdybych si myslela, že ne, tak tuto práci nedělám. Náš program je od toho, abychom pomohli i z druhé strany, tedy lidem, kteří se násilí dopouštějí, a společně se pokusili příběh přesměrovat lepším směrem. Je tam ale velká bariéra. Lidé, kteří se násilí ve vztahu dopouštějí, se za to stydí, a to jim brání o tom s někým mluvit a vyhledat pomoc.

Čtěte také

Domácí násilí se netýká jen bití a neodehrává se pouze doma. Jeho definice v zákoně by měla pomoci obětem

U vás se octnou z jakého důvodu? Když jim to nepřikáže patřičný soud, jaká je jejich hlavní motivace?

Většinou se u nás ocitají, když to mají nařízené soudem, probační nebo mediační službou nebo OSPOD. Přicházejí ale i jednotlivci sami za sebe, kteří jsou zaskočeni svým chováním. Udělali něco, o čem si mysleli, že nikdy své ženě nebo dětem neudělají, ono se to ale stalo. Přicházejí zoufalí, vyděšení a s pocitem strachu, že přijdou o to nejcennější, co mají, tedy o vztah se svými nejbližšími.

Řeší se tyto věci na individuální bázi, anebo máte skupiny?

Máme i skupiny, nabízíme individuální terapii, a dokonce i párovou terapii.

Zabírá párová terapie, nebo si nejdříve musíte člověka zhodnotit a říct si, do jaké skupiny ho zařadíte, protože tam bude efektivita největší?

Ano, zvažujeme efektivitu. I s ohledem na to, že párová terapie je v případě domácího násilí nejkřehčí forma. Proto musíme nejdříve ošetřit, aby to pro oba bylo bezpečné, aby to pro násilníka nebyla třeba jen zástěrka, že půjdou řešit problém společně, ale ve skutečnosti se tím on moc zaobírat nechce.

Čtěte také

Inscenace Nahlas se věnuje domácímu násilí v romských komunitách

Pokud jde o genderové rozvržení vašich klientů, určitě tam budou i ženy. Ženské násilí na mužích ale asi vypadá trošku jinak, že?

Setkáváme se i s ženami, i když je to menší procento. Většinou skutečně nejde z podstaty věci o fyzické násilí, ale mnohem častěji to bývá spíše verbální útok, vydírání nebo jiný nátlak. A bohužel se někdy tyto formy násilí stávají součástí bojů během rozvodu, kdy na to doplácejí hlavně děti.

Podle průzkumů si veřejnost představuje agresora většinou jako muže nezaměstnaného nebo s nižším vzděláním s problémy s alkoholem. Jak moc to odpovídá tomu, co vy vidíte u vás v poradně?

Částečně je to pravda. Zrovna alkohol a drogy jsou opravdu věc, která násilí spouští a umocňuje. Lidé, kteří k nám chodí, zároveň často řeší ještě závislosti. Násilí se ale netýká zdaleka jen jich. Týká se i vysokoškolsky vzdělaných lidí, dobře postavených. Ti to ale většinou dokážou velmi dobře skrývat. V programu jich ale nemáme tolik, protože pro ně je velmi těžké říct si o pomoc.

Je ta druhá skupina nebezpečnější třeba v tom, že když přijede policejní hlídka do bytu, nemusí se to úplně jevit tak, jak to je?

Čtěte také

iROZHLAS

Expertka: Domácí násilí s rozchodem často nekončí. Je důležité vědět, co může nastat, a připravit se

Určitě. Tito muži jsou zpravidla velmi mocní, dokážou velmi dobře ovlivnit své okolí, tudíž výpověď ženy je jen těžko uvěřitelná. Vzepřít se takovému muži je velmi obtížné a říct si o pomoc v takové situaci je výrazně těžší.

Co je nejtěžší pro tu druhou skupinu? Přiznat si problém, říct si o pomoc?

Rozhodně je pro ně velmi těžké si to vůbec přiznat a pak přijmout pomoc. Pochopit, že svoji sílu, která je pro ně strašně důležitá, protože je znakem jejich možnosti, můžou používat jinak než jen tímto zlým a násilným způsobem...

Kolik procent násilníků páchá domácí násilí proto, že to viděli doma, když byli malí? A v kolika procentech případů pomoc nezabere? Poslechněte si celý rozhovor.