Hynek Kmoníček ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Prezident Miloš Zeman se sejde v Číně s ruským prezidentem. O čem budou jednat? Co přináší prezidentovy cesty do Číny, a proč se prezident obává, že bude sílit migrační vlna do Evropy? I na to se budeme ptát.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře, je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vítejte, dobrý den.

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli, prezident Miloš Zeman zítra míří do Číny. Dnes odpoledne přišla zpráva, že se tam potká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Potkat by se měli ve čtvrtek, pokud se nepletu a bavit by se měli o bezpečnostních a ekonomických otázkách. O jakých konkrétně?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Tak u bezpečnostních otázek předpokládám, že samozřejmě nebudou moci minout téma Ukrajiny, kde vidíme vývoj takřka v živém přenosu. Jak už možná naši posluchači zaslechli, dneska kyjevský parlament začal jednat o nutných právních úpravách pro decentralizaci země, což by v zásadě dávalo východní, řekněme, takzvaně separatistickým částem na východě takový status, který by umožnil, aby zůstaly uvnitř Ukrajiny, protože udržení teritoriální jednoty Ukrajiny by mělo být jedním ze základních výsledků toho procesů v Minsk Plus, na kterém se Západ, i Ruská federace i Ukrajina dohodly.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže i dodržování třeba příměří bude tématem té schůzky mezi prezidentem Zemanem a prezidentem Putinem?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Tak udržování příměří je výsledkem toho procesu politického, který tam je. To bychom mohli říct, že příměří není dnes udržováno ani dnes před ukrajinským parlamentem, kde jeden z protestujících nějak měl s sebou granát a hodil ho mezi zasahující policisty, takže to jako není úplně normální situace. Nicméně samozřejmě, že tam je tlak na to, aby byla jistá úroveň komunikace a domluvy mezi všemi, kdo jsou na východě Ukrajiny zainteresovaní a zdaleka se nejedná jenom o východ Ukrajiny, jak dnešní, dnešní nepokoje v Kyjevě ukazují.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, Ukrajina, to je jedno téma, další témata, o kterých se bude bavit Miloš Zeman s Vladimirem Putinem?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Já předpokládám, že tentokrát by tam mohlo se objevit téma Blízkého východu, protože tam vidíme v poslední době poměrně zajímavé ruské aktivity po schůzce v Moskvě se Saúdskou Arábií a s dalšími, kteří se snaží nějakým způsobem napomoci vyřešení vleklé syrské občanské války. Čili předpokládám, že i tohle to, zejména po nové americko-íránské dohodě o kontrole íránského jaderného programu, tam může samozřejmě také být v těch otázkách, protože toto je například věc, která do velké míry, aniž by se o tom tady hovořilo, ovlivňuje věc, která nás, Českou republiku bytostně zajímá, a to je to, co uděláme s problémem migrace, protože ke skutečné ochraně vnějších hranic Schengenu a Evropy budeme potřebovat mandát Rady bezpečnosti. Ten se nám nepodaří získat bez pomoci Ruské federace a Ruská federace nám pravděpodobně nepomůže jenom pro dobré modro z našich očí, ale bude za to také chtít podporu nějakým svým aktivitám jinde, například na Blízkém východě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmíní se o té možné podpoře i prezident Zeman v tom rozhovoru s Vladimirem Putinem, který mají?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
To musíme nechat na panu prezidentovi a já bych řekl, že Ukrajina bude jedno téma, Blízký východ bude druhý, druhé téma, z ... ohledu toho bezpečnostního, migrace, protože to je velmi spojeno, může být třetí téma z oblasti ekonomické a předpokládám, ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No a právě, pardon, pardon, právě v oblasti migrace je potřeba nyní tedy také slovu Ruska v Radě bezpečnosti OSN, tak proto se ptám, jestli třeba bude chtít Miloš Zeman o tom mluvit s Vladimirem Putinem, aby Rusko ten souhlas vydalo?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Rozhodně to v podkladech bude, protože si myslím, že tady by český prezident mohl sehrát svého druhu evropskou, evropskou roli a evropskou úlohu směrem k ruskému vedení.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To je spontánní schůzka? Protože Kreml vlastně to, že se má potkat Vladimir Putin s Milošem Zemanem oznámil dnes. To se nevědělo předem?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Tak my máme v plánu různé formy různých schůzek, abych to řekl takto, protože v Pekingu bude, ač to tak podle českého tisku nevypadá, skoro kdekdo ze světové politiky, takže některé schůzky budou formální, jako ta s ruským prezidentem, ale stejně důležité budou ty takzvané "neformální", kdy se s mnohými z prezidentů setká v zásadě na společenských akcích, na obědech, na večeřích, na přehlídce, a to mluvíme o prezidentech, jako je třeba Nazarbajev, což je jeden ze tří našich dodavatelů ropy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte: v Pekingu bude kdekdo, ale o Miloši Zemanovi se mluví jako o jediné hlavě státu ze Západu, který se právě účastní oslav konce 2. světové války. Čím si to vysvětlujete, že jediný Miloš Zeman?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Je nikoli jediný člověk ze Západu, který tam bude, ale je jediný na úrovni prezidenta.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem řekla, že to je jediná hlava státu.

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Ano, ano, ano. Já si myslím, že, že je to tím, že Miloš Zeman v podstatě je jedním ze spoluarchitektů ony změny česko-čínských vztahů, která vlastně byla definitivně potvrzena jeho loňskou říjnovou návštěvou tam, že se skutečně snaží tady přinést tu svoji vlastní přidanou hodnotu do česko-čínské relace a je tak hlavně čínskou stranou vnímán.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale neměl by přece jen pan prezident zvážit, jestli se účastnit té vojenské přehlídky? Protože si vzpomínáme, že když jel do Moskvy na oslavy konce 2. světové války, tak se tamní vojenské přehlídky také neúčastnil.

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Ano, ale tam jsme byli s Ruskou federací v jasném bezpečnostním sporu, který začal ruskou anexí Krymu. V Číně jsme ve zcela jiné pozici a já bych to naopak viděl jako velkou výhodu toho, že český prezident bude v Číně, protože my musíme mít nějakou přidanou hodnotu oproti ostatním členským státům Evropské unie ve chvíli, kdy jim v zásadě budeme nabízet 10milionový český trh s 10milionovou absorpční schopností, musíme mít nějaké speciality. Musíme být v něčem jiní, než zbytek Evropské unie.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A tou specialitou je účast právě Miloše Zemana na oslavách konce 2. světové války v Pekingu?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Nejenom, je to osobní vztah našeho prezidenta a jeho osobní vklad do změny v česko-čínské relaci, protože to bude jedno z jeho zahraničně politických dědictví.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A co z toho Česká republika má, tedy z těchto dobrých kontaktů pana prezidenta v Číně?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Tak dneska se na Hradě slavnostně otevírala pobočka Bank of China, což je jedna z 5 největších bank na světě, která shodou okolností měla pobočku pouze v Budapešti, což nám přišlo poměrně podivné, proč nemá vůbec žádné pokrytí vlastně tady jako většina mezinárodních bank a to by prostě nenastalo, kdyby Miloš Zeman loni v říjnu "zemanovským" způsobem nezpracoval radu ředitelů čínské banky, kde jim na místě předvedl, že výtěžnost úvěrů, které dávají v Evropě v Čechách, bude nesrovnatelně vyšší, než kdekoli jinde. V téhle té chvíli očekáváme, že do konce tohoto roku, aniž by tam byl ještě vliv té zavedení přímé linky, která je také výsledkem prezidentské cesty loni z října, tady bude tohoto roku podle čínských odhadů 300 tisíc čínských turistů, což znamená, že se stanou nej..., jako skupina, nejvíce utrácejícími turisty v České republice, kteří v podstatě nahrazují propad ruských turistů. 23. září začíná přímá linka mezi Prahou a Pekingem a tu mimochodem zavádí čínská strana, protože České aerolinie, kterým prezident říká "Aeroklub", nevlastní letadlo, které by toto dolétlo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale když se podíváme třeba na český export, tak já mám tady před sebou dnešní Lidové noviny a Lidové noviny píší, že v českém exportu se žádný boom v byznysu s Čínou nekoná. Loni čeští výrobci do "říše středu" vyvezli zboží v hodnotě 42 miliard korun, zhruba stejně jako do Dánska a dvakrát méně než do Spojených států. Tak kdy se toto změní a změní toto i právě tady ty cesty?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
No, tak toto se změní ve chvíli, kdy sem podstatným způsobem přijdou čínské investice. Jeden z vývojů, který v poslední době vidíme, že ta hlavní změna, která v Číně v příštích letech nastane, bude podstatný růst mzdových nákladů a domácí spotřeby. Čili ono staré paradigma, že všechno se vyrobí v Číně a prodává v Holešovicích, prostě pomalu přestává platit, ono to začíná být přesně opačně. I naši podnikatelé už uzavírají výrobu v Číně, budou ji pravděpodobně nahrazovat zde nebo jinde v Asii a vozit to do Číny prostě proto, že tam tu televizi prodáte dráž než na českém trhu. Dneska už Čína je neuvěřitelně drahá země a každý, kdo tomu nevěří, by se tam měl zajet ... a tiše úpět nad tamními cenami.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak pojďme otevřít jiné téma, které také souvisí s Čínou, a to dodržování lidských práv. V letošní zprávě o dodržování lidských práv v Číně Spojené státy poukázaly na represe čínských úřadů namířené vůči aktivistům, etnickým menšinám, jako jsou Ujguři a Tibeťané, a právním firmám, které se ujímají citlivých případů. Do jaké míry jste tím na Pražském hradě znepokojeni?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Tak rozhodně jsme to zaznamenali, je to samozřejmě standardní součástí českých podkladů. Otázka je, nakolik my máme prostředky a možnosti s tím cokoli dělat?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte minimálně možnost to v Číně zmínit, když tam třeba pan prezident jezdí. Je to téma, které tam otevře pan prezident? Má vůbec k tomu tu možnost?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Tak, když tam byl v říjnu, tak přesně tato témata se debatovala se skupinou tamních nezávislých novinářů, s kterými měl pan prezident oběd a tam, tam to debatovali.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale s představiteli čínského režimu má možnost to pan prezident otevřít, anebo by se musel rychle "pakovat" z Pekingu?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Ale nemusel samozřejmě, ale otázka je, jestli tím způsobem pomůže, řekněme, tomu jednomu konkrétnímu případu. Na takovou věc musí být člověk velmi připraven. V zásadě každý český politik má 2 možnosti: možnost 1 - přijedu do země A s tím, že vyzvu k propuštění místního disidenta. Následně nezískám nic, disident propuštěn není a český tisk mě pochválí. Pravděpodobně jsem ztížil vězeňské podmínky onoho disidenta, ale zároveň mu psychicky pomohl v tom, že se o něm ví. Nebo možnost B: o ničem takovém s tiskem nehovořím, zásadně říkám, že se ničím takovým nezabývám, zabývám se pouze a jednoznačně ekonomickou výměnou a v tu chvíli získávám takovou, řekněme, důvěru toho partnera, že mu mohu i špitnout něco, co tomu člověku skutečně pomůže a nikdy v životě se k tomu pak nesmím přiznat v televizi.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře, je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Pane řediteli, jak se díváte na aktuální události v Maďarsku? Tamní policie vpustila migranty na nádraží a ti se vydali vlakem dále do Evropy.

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
No, vidíme každodenní náraz politické korektnosti na politickou realitu, kdy z jedné strany vidíme, že politici se snaží nacházet standardní řešení a ve chvíli, kdy nenajdou standardní, sáhnou k nestandardnímu, které nemá daleko k politickému vydírání.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A toto si myslíte, že je politické vydírání, nebo náznak? Vy říkáte: "Nemá daleko k politickému vydírání ...," z maďarské strany tedy je to náznak politického vydírání?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
No, tak je celkem jasné, co k tomuto činu maďarskou stranu vede a je celkem jasné, jaký signál do Bruselu tímto chce vyslat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A co tím vysílá tedy za signál? "Pomozte nám, dělejte něco!"?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Ano, částečně vysílá signál, že je třeba maďarské straně pomoci, částečně vysílá signál, že situace je neřešitelná těmito způsoby, které jsou zatím jenom diskutovány, místo aby byly dělány a že se prostě může velmi snadno zvrtnout do nějakého živelného stavu, který pak již nezvládne nikdo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to vlastně znamená de facto ten krok, kdy Maďarsko pouští migranty? Že je nezaregistrovalo? Že tam neproběhla vlastně taková ta azylová procedura, která by měla proběhnout vždy v té první zemi Evropské unie, do které vkročí přistěhovalci?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Ano ..., to v této, to v této chvíli nevíme. Prostě principem udržitelnosti Schengenu je Dublinská dohoda, která říká, že v první zemi Schengenu, kam žadatel o azyl přijde, bude zaregistrován a tam bude také jeho žádost procesována. Maďarsko již před časem, a myslím, že jsme si dokonce tady o tom povídali před několika měsíci, když jsem tady byl minule, bylo první zemí, která, která se prostě přestala chovat podle Dublinské dohody. Z druhé strany říkali, že to prostě nestíhají, nezvládají, že při součas..., že při množství přechodů mezi srbsko-maďarskou hranicí prostě ten Dublin již pro ně není pracovním nástrojem takovým, jaký by potřebovali.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu, je řešením postavit plot, což udělali vlastně Maďaři na hranici se Srbskem a jsou za to kritizováni ze Západu?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Jsou za to kritizováni, nicméně řekněme si, plot obvykle není řešení, dá se oblézt, dá se přelézt, dá se obejít. Pokud Maďarsko postaví plot znamená to, že jenom odkloní, i když bude funkční, tak jenom odkloní stejnou vlnu migrantů někam jinam. Řekl bych, že plot je skoro stejně, jak bych řekl diplomaticky hloupé?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Naivní, nechytré?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Že plot je skoro stejně nechytré řešení jako přerozdělovací kvóty.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No, na ně jsem chtěla také narazit, protože francouzský ministr zahraničí, když kritizoval Maďarsko za plot, tak kritizoval také státy ostatní východní Evropy, mimo jiné tam patří i Česká republika, za to, že právě nechceme akceptovat kvóty, které navrhovala Evropská unie. Neměli bychom to přece jen trochu přeotočit? Protože nás za to nekritizuje pouze Francie, dnes se v podobném duchu vyjádřila také třeba německá kancléřka. Proč to nezvážit? Proč by to nic podle vás nevyřešilo?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Protože přerozdělovat vodu, která proteče cedníkem, je opravdu vrcholně naivní. V první řadě se musím snažit, abych zavřel ten cedník, pak mohu zjistit, co jím proteklo a pak tu vodu mohu rozdělit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, zavřít cedník říkáte?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Je externí vnější hranice Evropské unie.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ji můžete zavřít?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Tak to je v zásadě docela netěžké, abych tak řekl "poklausovsku". Zkusme si to popsat, popsat na jižní hranici Evropské unie. Když v téhle té chvíli největší množství přicházejících uprchlíků na jih Evropy jsou Eritrejci, když se podíváme na mapu, vodíme stát, který má 6 milionů 300 tisíc obyvatel, to opravdu není velmoc, čili 0,1 % afrického obyvatelstva, které nás zásobuje 15 % veškeré migrace, která jde celá jedním směrem. Z Eritree přejdete hranice do Súdánu, ze Súdánu přejdete hranice do Libye a v Libyi v nám dobře známém přístavu /nesrozumitelné/ nastoupíte na loď stále stejné kriminální organizace, kterou, jak všichni dobře víme, vede občan Etiopie, jehož zástupcem a prvním takovým, řekněme, prvním místodržícím je občan Eritree, což nám vysvětluje, proč je tam zrovna tolik Eritrejců, kteří ..., dneska už uprchlo z Eritree 6 % obyvatelstva. Říká se, že hlavním důvodem toho, když, co víme z interview s nimi, proč unikají, je jejich 18měsíční vojenská služba ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam trvá údajně až 10 let vojenská služba.

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Která, která může trvat donekonečna a v tu chvíli nastává otázka: Kdy byla tato služba zavedena? V roce 1995. Není to zvláštní, že po dalších 20 letech, kdy tam tato služba byla zavedena, právě teď uprchne 6 % obyvatelstva pomocí ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak otázka je, jestli to je jediný důvod, protože když se podíváme třeba na vyjádření zástupkyně lidsko-právní organizace Human Rights Watch pro Afriku, tak před časem uvedla, že hlavní příčinou, proč lidé z Eritrei prchají, je nepředstavitelné potlačování všech práv a svobod ze strany místní vlády? V místních žalářích sedí v hrozných podmínkách tisíce disidentů, americké ministerstvo zahraničí kritizuje Eritreu za únosy, mučení a cílené vraždy odpůrců režimu. Pan prezident označil mimo jiné, myslím pan prezident Zeman, Eritrejce za ekonomické imigranty, včera v rozhovoru pro Frekvenci 1. Není to trochu nespravedlivé, když se podíváme, jaká opravdu tam situace je, podle toho, jak ji popisují lidsko-právní organizace, takhle mluvit a zmiňovat právě zrovna Eritreu, kde možná ti lidé mají velký důvod opouštět tuto zemi?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Tak v první řadě bychom si museli definovat, co je a co není ekonomický imigrant, a to se zatím nepovedlo nikomu na světě. V druhé řadě, když porovnáme situaci v Eritrei, z hlavy mě napadá 4, 5 dalších afrických států, tak ona teda opravdu není odlišná, akorát, že z těch ostatních států nějak ti migranti nepřicházejí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím, nevíme. Třeba přijdou ještě.

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Ano, ano, za třetí, víte, co je nejstrašnější na eritrejské emigraci? Že ji podle mě organizuje sama eritrejská strana, která již loni měla problém s tím, že s těmi uprchlými, uprchlými Eritrejci, kteří prchají před opravdu děsivými podmínkami v Eritrei, je v tak podezřele dobrém kontaktu, že z nich vybírala 2% daň na veškerý jejich příjem ve Velké Británii, za což byla kritizována samotnou OSN. Takže ono je to ..., skoro nikdy není černobílé. Ta situace je opravdu taková, že volá po okamžitém zásahu v situaci v Eritrei, abychom nemuseli řešit takovéhle množství eritrejských uprchlíků a otázka je, proč v této chvíli se zaměřujeme na to, abychom jeden kritizovali druhého v Evropské unii, namísto toho, abychom všichni společně začali řešit situaci tam, kde je potřeba, a to je v Asmaře. Proboha 6milionový stát nemůže být druhým největším dodavatelem emigrace do Evropy, aniž by s tím kdokoli cokoli dělal! Kolik významných světových evropských státníků bylo v posledních 2 letech, aby pohovořilo s prezidentem Afwerkim o této situaci?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik?

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
No, žádný. Kolik z nás tam má ambasádu? Čtyři - Německo, Francie, Itálie, Spojené státy. Máme tam Evropskou službu vnější akce? Ano, vede ji rakouský diplomat. Ale ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to si myslíte, že by byla jedna z cest, jak nějakým způsobem tedy snažit se změnit ten režim, který je v Eritrei? Je otázka, jestli by to potom bylo lepší.

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Je-li skutečně hlavním důvodem emigrace Eritrejců nekonečná 18měsíční vojenská služba, zcela jistě existuje ne zas tak složitý způsob, jak tento zákon v Eritrei změnit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře, byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za to, na shledanou.

Hynek KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře
--------------------
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A na Radiožurnálu za chvilku další zprávy. Helena Šulcová přeje dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: heš
Spustit audio