Humr, šampaňské a New York za 3,5 hodiny. Před 50 lety concorde zahájil éru nadzvukového cestování

„První komerční lety byly simultánní. Jeden concorde letěl na trase Paříž – Rio de Janeiro s technickým mezipřistáním v senegalském Dakaru. Druhý concorde vyrazil ve stejný čas z Londýna a mířil do Bahrajnu,“ vypráví Marion Weckerleová, která má na starosti muzejní sbírku.

21. ledna 1976 odstartovaly na svůj první komerční let hned dva nadzvukové letouny Concorde|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

„Na palubě byli novináři a celebrity. Lidé všechno sledovali v televizi. Jen těžko by letouny zaregistrovali nad hlavami.“

Concordy odstartovaly na první komerční let po sedmi letech testování. Oba měly na palubě asi stovku cestujících. Letoun zvládl trasu Paříž–Rio za 7,5 hodiny místo 12 hodin u běžných spojů. Concorde později létal na lince Paříž – New York za 3,5 hodiny. Dosahoval přitom až dvojnásobné rychlosti zvuku, tedy přes 2100 km/h.

„Při rychlosti a výšce, ve které concorde létal, se letoun velmi zahříval. Při nadzvukové rychlosti se roztáhl o několik centimetrů. Během této fáze byl o něco delší a po přistání se opět smrskl,“ zmiňuje zajímavý technický detail moje průvodkyně.

Luxus v oblacích

Pak už od Marion dostávám návleky na boty a míříme do luxusní části paluby,

„Zachovali jsme zadní část kabiny v podobě, v jaké ji v 90. letech navrhla designérka Andrée Putmanová. Na každé straně jsou dvě řady sedaček,“ ukazuje. „Všechno mělo odrážet francouzskou prestiž. Letušky oblékaly známé módní domy jako třeba Nina Ricci, jídla připravovali vyhlášení šéfkuchaři. Cestující dostávali šampaňské, i nádobí bylo designové.“

Cestující dostávali šampaňské, i nádobí bylo designové|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

Dodnes se zachovaly jídelníčky z concordu, a tak víme, že na trase Paříž – New York cestující jedli například humra na zelenině, kachní játra, steak Chateaubriand s celerovým pyré a jako dezert měli čokoládový Éclair, jahodovou tarteletku nebo vanilkovou makronku. Není divu, že si takové cestování oblíbili i prezidenti.

Prezident Georges Pompidou se začátkem 70. let stal prvním prezidentem na palubě nadzvukového testovacího concordu. Popisoval, tehdy, že je to létající laboratoř a že všude kolem jsou počítače. Stroj mu záviděl i americký prezident Richard Nixon, který litoval toho, že Spojené státy nepostavily podobný letoun.

Letadlo se „zobákem“

Francouzské nadzvukové letadlo se vyznačovalo nejen rychlostí a luxusním přijetím na palubě, ale taky tzv. delta křídlem a sklápěcím ‚nosemʻ.

Marion Weckerleová z Muzea letectví a vesmíru na pařížském letišti Le Bourget v Paříži|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

„Ten přispíval k tomu, že concorde vypadal trochu jako pták se špičatým zobákem. Nos letounu se sklápěl o několik stupňů, aby piloti viděli na přistávací dráhu. V letové fázi byl zase narovnaný, aby letadlo mělo co nejlepší aerodynamický tvar,“ vysvětluje Marion Weckerleová

Concorde naposledy vzlétl v roce 2003. Společný britsko-francouzský projekt skončil po 27 letech komerčního provozu. Přispěla k tomu havárie v roce 2000, při které zemřelo přes sto lidí, vysoké provozní náklady, velká spotřeba paliva, hluk i pokles poptávky po letecké dopravě.

Concorde, který ukončil tento příběh v historii létání, je vystavený v Muzeu letectví a vesmíru.