Humanitární a rozvojový projekt americké armády v Afghánistánu

6. březen 2008
Zblízka

S Dopoledním Radiožurnálem můžete teď, dvacet minut po deváté hodině, zamířit do jižního Afghánistánu. Tam také míří poslední část týmu, který bude pomáhat v obnově provincie Lógar. Je to už šestadvacátý provinční rekonstrukční tým mezinárodních jednotek ISAF, složený z vojáků a civilních expertů. Mají tamním úřadům a hlavně obyčejným lidem pomáhat prostřednictvím humanitárních a rozvojových projektů. Pokud si pod tím neumíte nic představit, pak vás zavedeme do provincie Paktika na jihovýchodě Afghánistánu.

David KOUBEK:
Rádio Hlas Paktiky vysílá už dva roky. Díky této nezávislé rozhlasové stanici se mohou místní obyvatelé dozvědět například o kurzu stavebních prací, který pořádá provinční rekonstrukční tým americké armády.

Nick MILLER, voják provinčního rekonstrukčního týmu:
Posledních pár let se koná pravidelný kurz. Učíme tesařské, instalatérské práce nebo betonování. V Šaranu to bylo v lednu, v únoru jsme dělali týdenní kurz ve Faber Bunu a v březnu bude další v Kušamanu.

David KOUBEK:
Říká Nick Miller, civilním povoláním stavební inženýr, který teď svou profesi vykonává jako jeden z osmdesáti vojáků provinčního rekonstrukčního týmu. Ten například pomáhá stavět silnice. Ještě před pár lety se nedalo do zaostalé provincie Paktika dojet po asfaltové silnici. Dnes už má hlavní město Sharan díky cestě do Ghazní napojení na hlavní okružní cestu v zemi. Hlavní účel provinčních rekonstrukčních týmů ale není něco vybudovat, něco Afgháncům darovat, ale naučit je vytvářet vlastní projekty a zapojovat místní správu v zemi, která utrpěla řadou invazí. Na projektech navíc musí pracovat nejméně osmdesát procent místních obyvatel. Jedním z nich je tesař Bilál, který se díky práci na americké základně naučil anglicky.

Bilál, tesař:
Současná afghánská vláda je dobrá. Předtím to bylo opravdu špatné. Teď budují zemi bezpečnostní složky a tak dále.

David KOUBEK:
Bilál připouští, že některé vesnice nebo okresy ovládá Taliban, nebo také lidé, kteří zkrátka vládě nevěří, ale s tím, jak se budou stavět silnice, nebo školy, se to prý obrátí. Někteří Afghánci to ovšem nevidí tak růžově, především kvůli útokům Talibanu a povstalců, které sílí. Ukazují to koneckonců i rekordní statistiky útoků z loňského roku. Desítky mužů v turbanech s hustými vousy, často obarvenými henou, sedí na zemi a naslouchají ve středisku okresu JakJachel. Sešli se na takzvanou šuru. Shromáždění kmenových vůdců a stařešinů, kteří mají ve zdejší, tradicemi ovládané společnosti zásadní slovo. Policejní šéf provincie Paktika vysvětluje postup bezpečnostní operace, kterou afghánská armáda a policie podnikne společně s americkými a polskými vojáky. Ti jsou na šuře taky, i když jejich příjezd působí dosti neomaleně a přímo si říká o sérii podezřívavých pohledů od místních. Provinční rekonstrukční týmy jsou převážně vojenské a mohou možná působit jako dodatečné ospravedlnění přítomnosti cizích vojáků v Afghánistánu. Jenže pro zemi je zahraniční pomoc klíčová.

Džalání POPAL, ředitel zvláštního prezidentského úřadu pro místní správu:
Dnes pokrýváme šedesát procent rozpočtu z domácích příjmů. Zbytek jde ze zahraničí. Jsme zcela závislí na rozvojové pomoci.

David KOUBEK:
Uvádí ředitel zvláštního prezidentského úřadu pro místní správu Džalání Popal. Nejvíce dávají Spojené státy, z toho velkou část právě prostřednictvím rekonstrukčních týmů. Ten v Paktice loni investoval do obnovy provincie čtyřicet milionů dolarů.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: dkk
Spustit audio