Hrob nemá. Československého stíhacího letce RAF připomíná nově památník na jižním pobřeží Anglie

Alois Vašátko patřil k nejúspěšnějším československým pilotům druhé světové války. Po hrdinském působení v bitvě o Francii se stal velitelem československého stíhacího křídla RAF. Zahynul při leteckém souboji u břehů Anglie v červnu 1942, kdy se jeho letoun zřítil do moře. Hrob nikdy neměl. Od tohoto týdne jeho památku připomíná nový památník v anglickém hrabství Devon.

Letadlo s Aloisem Vašátkem se zřítilo asi deset kilometrů od mysu Start Point, nejjižnějšího výběžku anglické pevniny. Právě zde, na místě nejblíže jeho poslednímu letu, stojí nový památník.

Čtěte také

„Vašátko byl výjimečnou osobností. Byl velitelem československého stíhacího křídla RAF, což odpovídalo hodnosti plukovníka. Zároveň byl nejúspěšnějším československým pilotem bitvy o Francii a pátým nejúspěšnějším pilotem francouzského letectva. Byl Čechoslovákem s nejvyšší hodností, který v Británii během druhé světové války skutečně padl v boji,“ říká Tom Doležal, který vznik památníku inicioval.

On sám je synem slavného československého pilota a roky vede organizaci, která se stará o to, aby společná česko-britská historie nebyla zapomenuta.

Památník tvoří kamenný podstavec s bronzovou deskou nesoucí Vašátkovo jméno a znaky všech perutí, u nichž během války sloužil.

Alois Vašátko byl velitelem československého stíhacího křídla RAF a zároveň nejúspěšnějším československým pilotem bitvy o Francii

Velitelem stíhacích perutí

Alois Vašátko, rodák z Čelákovic, se stal pilotem ještě před okupací Československa. Po odchodu do zahraničí bojoval ve Francii. Po jejím pádu odešel do Británie. V roce 1940 spoluzaložil 312. československou stíhací peruť RAF a brzy se stal jejím velitelem.

V květnu 1942 převzal velení československého stíhacího křídla RAF, které tvořily 310., 312. a 313. československá stíhací peruť.

Čtěte také

„Velitel křídla byl klíčovou osobou. Připravoval strategii, určoval taktiku a vedl ostatní piloty. Byla to mimořádně důležitá funkce, kterou mohli dělat jen ti nejlepší. To, že se na ni Vašátko vypracoval během pouhých osmnácti měsíců, bylo opravdu výjimečné,“ říká vojenský historik Graham Pitchfork.

Podle něj patřil Vašátko mezi muže, bez nichž by britská obrana nebyla možná. „Přišel sem bojovat proti společnému nepříteli. Stíhacích pilotů byl tehdy velký nedostatek a lidé jako on byli pro Británii nesmírně důležití.“

Společně proti nepříteli

S československými letci sloužili také britští technici a zbrojíři. Jedním z nich byl otec Kate Braceyové. „Byli to skvělí piloti, ale potřebovali muže, kteří se postarají o letadla na zemi. To dělali britští kluci, jako byl můj táta,“ vzpomíná.

Čtěte také

Komunikovali spolu s obtížemi. „Můj otec se velmi rychle naučil všechny české nadávky. A Češi zase základy angličtiny. Byli to úžasní lidé, tihle Čechoslováci.“

Let bez návratu

Alois Vašátko zahynul 23. června 1942 při doprovodu spojeneckých bombardérů. Na zpáteční cestě československé stíhače napadly německé letouny. Ze šestatřiceti spitfirů jich sedm padlo. Vašátkův stroj se během souboje srazil s německým messerschmidtem a zřítil se do moře.

„Pravděpodobně zahynul přímo v kokpitu. Je to smutné. Ani letadlo, ani Vašátkovy ostatky se nikdy nenašly. Nemá proto žádný hrob,“ říká Tom Doležal.

Od tohoto týdne jeho památku připomíná alespoň památník na mysu Start Point na jižním pobřeží Anglie.

Památník stojí poblíž mysu Start Point, nejblíže k místu tragédie
autoři: Jaromír Marek , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat