Hrdinka Dagmar Šimková. Mladá dívka z dobré rodiny, kterou nezlomily ani komunistické věznice 50. let
„Že většina z nás přežila se zdravým rozumem, bylo podmíněno především tím, že jsme byly ženy. Ne proto, že by byly ženy měly lehčí podmínky, jak si často přejí věřit lidé nezúčastnění (…) Ve vězení není rozdílů, když jde o násilí,“ napsala ve své vzpomínkové knize Dagmar Šimková, žena, která nejlepší roky svého života strávila v otřesném prostředí komunistických kriminálů.
„Rozdíl je jen v tom, že žena je celým svým ústrojím docela jiná než muž, nejen fyzicky, ale především svou vnitřní podstatou. Má nějak silněji vyvinutý instinkt přežití,“ dočtete se. O politické vězeňkyni v podcastu Hrdinové vypráví historička Pavlína Kourová.
„Narodila se do poměrně výjimečné rodiny, její tatínek byl bankéř,“ říká o Šimkové historička. „Její velká láska v mládí byli koně, hudba, jazz, step. S kamarády jezdila na kánoi, hrála volejbal, chodila tančit…“
Čtěte také
Kromě toho se Dagmar Šimkové dostalo dobrého vzdělání a zároveň byla vychována k lásce ke svobodě a demokracii. Tu projevila po nástupu komunistického režimu, kdy jednak vyráběla a roznášela letáky, které si dělaly legraci z režimu, ale především skrývala dva vojenské zběhy, kteří chtěli utéct na západ. Za to byla zatčena a odsouzena na 15 let. Bylo jí tehdy pouhých 23 roků.
Nezlomila se ani u soudu, kde dokonce uvedla, že ji mrzí, že proti komunistickému zřízení nemohla udělat víc. Nezlomila se ani v nelidských podmínkách věznic. V australském exilu, kam odešla dva roky po propuštění, napsala knihu vzpomínek Byly jsme tam taky.
Čtěte také
Zde zachytila strašlivé komunistické ženské věznice, ale zároveň poukázala na to, že proti komunistické totalitě bojovaly i ženy, a že i ony byly její obětí. Popsala i fenomén tajného vězeňského vzdělávání, které si politické vězeňkyně, velmi často intelektuálky, navzájem poskytovaly.
Dagmar Šimková se dožila pádu komunistického režimu a po roce 1989 se vrátila do vlasti. Zde na ni čekaly vleklé komplikace při restituci rodinného majetku. „Dokonce od některých úředníků slyšela, že ona se měla v pohodě na Západě a teď tady chce nazpátek majetek,“ vypráví v podcastu Hrdinové Pavlína Kourová.
Další díly uslyšíte každý všední den po 13. hodině, a to až do 17. června. Ve vysílání Plusu, na webu Českého rozhlasu Plus a jako podcast v aplikaci mujRozhlas či dalších podcastových aplikacích.
Související
-
Podcastové léto s Plusem
Hrdinové, Čekání na prezidenta a speciální série Střepy – to jsou názvy úspěšných pořadů z produkce Českého rozhlasu Plus, jediné české stanice mluveného slova.
-
Hrdiny odhalí krizové okamžiky dějin. Vždy byli mezi námi, stejně jako zrádci
Kdo je hrdinou pro slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou? Jaké bylo hrdinství výsadkářů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
