Hráli jsme po vesnicích. Když jsem viděl kurt, tak se zastavilo a trénovalo, vzpomíná otec Noskové

„Myslel jsem si, že nikdy nic takového v životě nezažiju. Někdo ale řekl, že to v ní je,“ vypráví Drahoš Nosek po báječném finále, kterému předcházela ale také spousta let nejistoty a těžkého boje, jak podpořit výjimečný talent dcery.

„Manželka neměla nic, já jsem dělal výpravčího a musel jsem sbírat staré železo. Jeden kamarád mi pak půjčil peníze, abych splatil dluh. Já mu to pak splatil, až jsem prodal baráček, když zemřeli rodiče. Následně jsme mohli koupit alespoň auto a nějak začít fungovat,“ popisuje Nosek příběhy mnoha rodičů, kteří vsadí na jednu kartu, i s vědomím, že zřejmě jen miliprocenta z nich se dočkají podobně báječných okamžiků.

Důležití trenéři

„Máme ohromnou kliku, že Linda nikdy neřekla, že by nechtěla jít na trénink. Vymýšleli jsme různé věci, hrálo se po všech vesnicích. Když jsem viděl kurt, tak se tam šlo. Starý pan Pavelka, který nám moc pomohl a Lindu trénoval, říkal, že nikdy netrénoval nikoho tak chápavého. Vše řekl jednou a nemusel to opakovat,“ vzpomíná otec Lindy Noskové Drahoš na trenérského nadšence.

Důležitou roli pro ně měla Melanie Molitorová, maminka slavné tenistky Martiny Hingisové, za kterou jeho dcera občas jezdívala do Švýcarska trénovat. 

Čtěte také

Nosková v českém finále Wimbledonu zdolala Muchovou 2:1 a slaví první grandslamový titul

„Melanie nám dala profesionalitu a přístup. Manželka přišla jednou s Lindou o tři minuty později na trénink a Melanie tři dny vykládala, že pokud se to stane ještě jednou, tak už tam nemusí jezdit. Linda měla Melanii a její tvrdý přístup ráda. Ukázala, že to je tvrdá robota, a Linda si na to zvykla,“ říká Nosek.

Každý z trenérů něčím přispěl, i otec Drahoš Nosek, do jistého okamžiku. „Do deseti, jedenácti let jsem jí mohla nahrávat. Ve třinácti letech hrála levou rukou a smetla mě šest nula. Roztřískal jsem raketu a řekl jsem, že končím,“ usmívá se Nosek.

Nyní sledoval, jak jeho dcera postupně poráží sedm tenistek a získává wimbledonský titul. Bohužel už se toho nedožila maminka hráčky, které teď Linda Nosková děkovala při závěrečném ceremoniálu.

„Bylo to těžké. Každopádně jsem ji chtěla zmínit, protože výhra mířila pro ni. Nikdy jsem nebyla nastavená tak, že jednou vyhraji Wimbledon. Je to šok. Každou výhru beru velmi vážně, rozhodně to nebylo zadarmo. Byl to takový trochu last minute vlak,“ vzpomíná Linda Nosková na své začátky – už jako nová grandslamová šampionka.