Vadí mi ohýbání faktů a falšování dějin, říká historik Kudrna

9. červen 2019

Pro historika Ladislava Kudrnu, který svým zaměřením pokrývá období komunistického režimu a jeho represí, měli rodiče připravenou kariéru v průmyslu, která odpovídá pojetí života typickému právě pro dobu totality. 

Kněz Heryán utekl z komunistické země, chtěl do Afriky na misie. Stal se ale pastorem undergroundu, i když na něj pankáči na festivalu sprostě řvali

Kněz Heryán

V létě roku 1987 odjížděl z Prahy zájezd do Rakouska. V autobuse seděl i sedmadvacetiletý tajně vysvěcený řeholník Ladislav Heryán. Snil o misii v Africe.

„Měl jsem si udělat maturitu na strojní průmyslovce, poté skončit někde na dobře placeném místě, jako třeba mistr v Blanických strojírnách. Pocházím z Vlašimi a tam byla za komunistů tato velká zbrojní továrna. Bezpochyby bych to neměl daleko do práce,“ dodává vedoucí výzkumného projektu Underground v regionech.

Osobní kontakt s historií

Jeho cesta k historii byla klikatá a jako historik na počátku milénia těžko hledal práci. Z administrativní práce na Generálním ředitelství cel se dostal do Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kde se konečně začal věnovat soudobým dějinám. Tehdy ho výzkum zavedl k osobnostem zahraničního odboje za druhé světové války, po roce 1948 perzekuovaných komunisty.

„Měl jsem štěstí, že jsem si s mnoha veterány mohl osobně povídat,“ podotýká a dodává „Mohu říct, že všichni z nich jsou bez nadsázky životními vzory. Byli to chlapi, kteří nikdy ničeho nelitovali a jejich morální integrita je dodnes pro mě nikým nepřekonaná.“

Boj s větrnými mlýny

Současným zaměřením Kudrny je ovšem boj podzemní kultury s normalizačním režimem. Důležitost tohoto období bývá poslední dobou zpochybňována. „Vnímám to velice špatně,“ říká očitý svědek závěru undergroundového hnutí na konci 80. let.

Existoval třetí odboj? Zpochybňuje se, protože máme černé svědomí, myslí si historik

Bratři Mašínové

„Zákon o tzv. třetím odboji se stal dalším pokusem převyprávět dějiny a zákonným způsobem postavit na hlavu minulé děje, přičemž onen odboj právě ani filozoficky neexistoval a ani existovat nemohl. Odpor jedinců a skupin bude zaměněn za odboj a jako takový má být napříště interpretován,“ řekl v rámci projednávání zákona o třetím odboji poslanec za KSČM Vojtěch Filip. Opravdu třetí odboj neexistoval?

„Zejména s ohledem na to, že se to děje na mé alma mater. Nevadí mi, když se každá generace vymezuje vůči té předchozí. To je v pořádku. Co mi ale vadí, je bagatelizace. Ohýbání faktů anebo přímo falšování dějin. A to se teď skutečně děje.

Pokud se z prací domácích i zahraničních historiků dozvídáme, že tady existoval konsenzus nebo nějaká společenská smlouva undergroundu s režimem, tak mám pocit, že je tu popisována společnost, která neexistovala. Spíš než jako výzva mi to však poslední dobou připadá jako bojovat s větrnými mlýny,“ uzavírá držitel řady významných ocenění.

Poslechněte si celé Hovory s docentem Ladislavem Kudrnou. Dozvíte se také o naprosto zapomenuté historii českých vojáků v cizineckých legiích ve Francii nebo o jejich působení v Indočíně za války, během které si Vietnam vydobyl nezávislost.

autoři: Ivana Chmel Denčevová , kte
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.