Horní Nil se opět budí k životu. Díky místní iniciativě z řeky mizí plasty a na břehy se vrací papyrus
Papyrus neboli šáchor papírodárný je jedním ze symbolů Egypta, z tamní přírody ale už před dvěma sty lety úplně vymizel. Můžou za to klimatické změny i potřeba kultivovat zem pro jiné plodiny. V hornoegyptském Asijútu se teď rostliny papyru pokoušejí do přírody vrátit.
„Zasadili jsme rostliny papyru tady u břehu, ale přežily jen tři nebo čtyři. Ale tamhle na ostrově jsme mnohem úspěšnější, tam je půda jiná a také čistší,“ ukazuje Ímán Anwarová, která řídí pobočku organizace VeryNile v Asijútu v horním Egyptě. Jsme na břehu Nilu ve vesnici Bisra u Asijútu.
Papyrus potřebuje mít kořeny v bahně nebo na dně mělké vody. „Máme dva cíle: jednak vrátit papyrus do egyptské přírody a jednak, až ho bude dostatek, využívat ho jako surovinu pro ruční výrobky žen ze zdejší vesnice,“ vysvětluje Ímán.
Rybáři plastu
Nastupujeme spolu s Alím a rybářem Ahmadem do malé nilské loďky a jedeme se podívat na malý ostrůvek před vesnicí. Loďka se povážlivě naklání, ale mladý rybář Ahmad nás zručně převeze až na ostrůvek.
Je to jeden z menších nilských ostrůvků, na kterých není žádná výstavba. Roste tu několik datlových palem, kolem šustí rákosí a taky tady začíná po dlouhých letech, možná staletích, růst papyrus.
„Ještě nedávno tu Nil nevypadal takhle pěkně, všude byly hromady plastových odpadků. Rybáři ale všechen plast z řeky loví a vydělávají si tím peníze. Sbírají odpad nejen z vody, ale i ze břehů,“ připomíná Ímán další aktivitu organizace VeryNile. Ta totiž od rybářů vykupuje plastový odpad a prodává ho k dalšímu zpracování.
Čtěte také
Rybář Ahmad si projekt pochvaluje: „Pomáhá nám to s příjmem. Prodáváme plastový odpad, který nalovíme, a ve vyčištěné vodě je i víc ryb a jsou větší. I to nám zlepšuje výdělek.“
Jako ve starém Egyptě
Po čtvrthodině plavby přirážíme k ostrovu. Tady rostou banánovníky, datlové palmy, rákosí a právě se tu sklízí sezam. Za chvíli budou zralé taky fíky.
Ímán mi opět ukazuje krásné, vzrostlé rostliny papyru. „Tyhle jsme zasadili asi před devíti měsíci. U břehů se jim nedařilo, ale jak vidíte, tady je to jiné. Podívejte, jak jsou silné a vysoké,“ dokládá, že papyrus, který zasadili tady na ostrově, prospívá výrazně líp než ten u břehu, kde je písek a stavební odpad pod vodou.
Stonky mají trojúhelníkový průřez a jedna strana trojúhelníku má u paty rostliny odhadem tak čtyři centimetry. To jen pro srovnání pro ty, kdo si pěstují papyrus doma v květináči.
Papyrus, známý symbol Egypta, tak díky těmto lidem z iniciativy VeryNile, možná bude v Egyptě znovu růst.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Moravec si nechtěl nechat mluvit do složení hostů Otázek, Okamura byl poslední kapkou, míní Potůček
-
Írán má vést Modžtaba Chameneí, druhorozený syn zabitého ajatolláha, rozhodlo Shromáždění znalců
-
‚Nemůžeme těžit z bezpečnosti na úkor ostatních.‘ Pavel varoval před ztrátou důvěry spojenců
-
ONLINE: ‚Den se proměnil v noc.‘ Nebe v Teheránu zahalil hustý dým, město pokropil černý déšť







