Holub: Rozpočet se nemůže vejít do rámce zákona. Pravidla se včas rozvolnit nepodaří

Politici vládní koalice ve čtvrtek jednali o návrhu rozpočtu na rok 2026, vláda ho má schválit v pondělí. Česká televize v tomto týdnu s odvoláním na své zdroje uvedla, že schodek by mohl být až kolem 310 miliard korun. Očekáváte takovou výši?

Já si myslím, že se to asi dalo očekávat. Paní ministryně Schillerová to prezentuje tak, že máme být pozitivně překvapení, že to nad těmi 300 miliardami není zas tak moc. Pokud je to o 10 miliard, tak je to nějaké viditelné zhoršení toho navrhovaného schodku, ale aspoň na první pohled ne tak velké, jak by se třeba někdo ještě před pár dny nebo týdny obával. 

Já jsem si dovedl představit ještě větší schodek. Zdá se, že vláda se mohla opřít o trošku zlepšený výhled české ekonomiky, optimističtější prognózu ministerstva financí a tudíž zvýšený odhad příjmů. Takže to trošku asi pomohlo, ale ty detaily já samozřejmě v tuhle chvíli ještě neznám.

‚Nezanedbatelné navýšení‘

V původním návrhu, který předložila ještě vláda Petra Fialy, byly ohledně deficitu státního rozpočtu dvě cifry, protože tam se počítalo i s dvěma položkami, které se do deficitu z hlediska zákona o rozpočtové odpovědnosti nezapočítávají: Náklady na chystanou dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a také náklady na obranu. Těch 300, nebo 310 miliard, o kterých mluvíme – s kterým z těch čísel, která předtím byla publikována, bychom to měli srovnávat?

Čtěte také

Ekonom: Schodek rozpočtu 286 miliard? Zadlužení měly řešit vláda i opozice společně už před lety

Máte pravdu, není 310 miliard jako 310 miliard. Musíme se podívat do těch střev. Jak jsem říkal, já je ještě v tuhle chvíli neznám, ale z nějakých náznaků, z veřejné komunikace paní ministryně Schillerové a představitelů nové vlády, se zdá, že z toho návrhu vypadly peníze ve formě společnosti Elektrárna Dukovany II na stavbu dvou nových jaderných bloků a výdaje na obranu přesahující dvě procenta hrubého domácího produktu.

Tudíž to srovnatelné číslo z předchozího návrhu rozpočtu, který připravovalo ministerstvo ještě pod ministrem Stanjurou, je 237. To znamená navýšení spíše o 70, než 60 miliard, což je samozřejmě nezanedbatelné.

Není to úplně jako celý jeden procentní bod hrubého domácího produktu, ale dost se tomu blíží. Nějakých 0,8 procent HDP, to už je číslo, které i v těch makroekonomických statistikách bude znatelné.

Porušení zákona

Národní rozpočtová rada už minulý týden varovala, že schodek v této výši – tehdy reagovala na slova Aleny Schillerové, že deficit by byl kolem 300 miliard – by byl porušením zákona o rozpočtové odpovědnosti. Je v tuhle chvíli jisté, že pokud to tak bude, tak to bude porušení zákona? Nebo se nějakým způsobem vládě může podařit, že i takto vysoký deficit by obstál z hlediska zákona?

Já obecně nesázím, ale na tohle bych si vsadil. Myslím si, že to můžeme už teď říct s jistotou 99,9 procenta. Zatímco výdaje na Dukovany a na obranu měly výjimku ze zákona rozpočtové odpovědnosti, – respektive Dukovany se ani do těch výdajů v relevantní metodice nepočítají, protože to není výdaj v pravém slova smyslu, ale finanční investice...

Pokud odtamtud byly tyto výdaje vyndány a nahrazeny jinými výdaji, na které se tyto výjimky nevztahují, a ještě je navíc ten deficit větší, než byl původně navržený, tak se to prostě do toho rámce stávajícího zákona o rozpočtové odpovědnosti podle mého nemohlo vejít.

Čtěte také

Petr Šabata: Ministryně financí mluví o vyšším rozpočtovém schodku, než povoluje zákon

Pokud to tak bude, co to bude znamenat, bude to mít nějaké následky?

Nabízí se, že vláda může předložit paralelně návrh novelizace zákona o rozpočtové odpovědnosti a ta domácí rozpočtová pravidla rozvolnit – pravděpodobně i s odkazem na to, že naše národní pravidla jsou přísnější než evropská.

Když paní ministryně Schillerová nastupovala, tak říkala, že jejím nepřekročitelným stropem jsou tři procent deficitu na HDP celých veřejných financí, což je evropské pravidlo. Tak je možné prostě ta domácí pravidla sladit s evropskými, nicméně je tam určitý časový nesoulad.

Podpis prezidenta

Právě na to jsem chtěl upozornit: to se asi do schválení státního rozpočtu nedá stihnout za předpokladu, že by pro nebyla i opozice, což se ale asi nedá předpokládat. To znamená, že pokud by zákon neprošel ve zrychleném projednávání, tak asi do schválení rozpočtu nebude schválen. Hrozil by v takovém případě někomu nějaký trest? Třeba ministryně financí, vládě, poslancům, někomu jinému?

Máte pravdu, vláda samozřejmě může zkusit požádat parlament, aby ten zákon projednal ve zrychlené verzi, to znamená, že by byl schválen už v prvním čtení. Ale tam by byla potřeba i nějaká souhlasná stanoviska opozice a já nepředpokládám, že by byla udělena, protože to byla tato opozice, v minulosti vládnoucí, která ta pravidla nastavila a asi by se nedívala úplně optimisticky a pozitivně na jejich rozvolnění.

Čekám spíše, že se půjde standardně přes tři čtení v parlamentu. Navíc může být odpor opozice viditelný i v Senátu, kde opozice má většinu. Senát může případně ten zákon vrátit Poslanecké sněmovně a ten legislativní proces se prostě nemusí stihnout před schválením státního rozpočtu.

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Prezident Pavel překresluje politickou mapu

Zákon vůbec nepředjímá, že by mohla nastat situace, že by vláda předložila do parlamentu návrh zákona o státním rozpočtu, který by byl v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, ale žádná sankce za to stanovená není.

Já si umím představit pouze jednu komplikaci, která by tam reálně mohla nastat: až přijde návrh zákona o státním rozpočtu k podpisu prezidentovi republiky, tak nevím, jak se bude dívat na to, že není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Přeci jen je rolí prezidenta nějak hlídat zákonnost a ústavnost.

Víme, že i vloni vyjadřoval jisté závažné výhrady vůči státnímu rozpočtu, když se mu některé významné položky nezdály. Tak může ještě dojít k tomu, že by se na to pan prezident třeba nedíval úplně pozitivně z hlediska svého podpisu, ale to spekuluji, nemám žádnou indicii. Ale dovedu si to představit.

Signál pro investory

Byl by to výraznější signál pro investory, mohlo by se to v tomto směru nějak negativně projevit?

Do určité míry ano. Za svoji roční zkušenost, kdy jsem působil na ministerstvu financí, musím říct, že zahraniční investoři vesměs vnímají naši rozpočtovou situaci pozitivněji, než v jakém tónu se vede naše domácí debata.

Čtěte také

Stanjura nahrál ministryni na smeč, problém čerpání evropských peněz měl otevřít, míní ekonom Skořepa

Ta občas vyvolává dojem, že naše rozpočtová situace je tragická. Paní ministryně Schillerová používá expresivní výrazy typu „Stanjurovo letadlo narazilo do zdi,“ zatímco zahraniční investoři se dívají na tvrdá data, zejména na ukazatel schodku v poměru k hrubému domácímu produktu a na naše zadlužení. Když vidí dvě procenta HDP schodku a zadlužení 43 nebo 44 procent HDP, tak je to v evropském kontextu pořád poměrně dobrá výchozí základna.

Já si osobně tak, jak s nimi komunikuji, myslím, že pokud se schodek zvýší ze dvou někam ke třem procentům HDP, tak nás za to finanční trhy a zahraniční investoři nebudou nějak sankcionovat, že by to u nich vyvolalo paniku. Budou možná naši situaci a politickou debatu sledovat trochu víc dopodrobna, než ji sledovali doteď, ale žádná tragédie to z tohohle pohledu pro mě zatím není.

Předala předchozí vláda rozpočet špatně připravený? Jakou strukturu by měl rozpočet mít a jaké výdaje by měly mít přednost? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.