Hokejový přebor? Na odměnu zapomeňte. Hraje se pro zábavu a taky pro žízeň

Kladenský zimní stadion je mezi extraligovými, dnes hlavně prvoligovými, hráči proslaven tím, že je uvnitř pořádná zima.

Zápasy přeboru se ale hrají na „dvojce“, a to je ten pravý hokejový mrazák, kde teploměr ukazuje 4 °C. Duel Lány 'A' - Černošice 'B' tedy může začít.

V prvních dvou třetinách padlo 10 branek. Lány vedou 6:4, a tak se najde čas i nálada na krátký rozhovor.

„První pražská se hraje méně do těla, je tam totiž více hokejistů. Tolik si neubližujeme. V třetí či čtvrté pražské se to ale mydlí víc. Jsou tam často nehokejisti a taky zmatek,“ srovnává kvalitu v nižších soutěžích lánecký Jiří Švácha.

O přestávce pak probíhá tradiční hecování. Náskok přece nepustíme. „Zkuste ještě dvacet minut hoši. Hrajeme hokej, vedeme o dva fíky, nebudeme bránit,“ zní kabinou.

Čtěte také

„Kdybys chtěl vědět, kdo ti dal tu skvělou nahrávku, tak jsem to byl já,“ začíná spoluhráč s tradičním hecováním.

„Toho plachťáka? Ty jo, jsem nevěděl ani já sám, jestli tam dojedu. Jel jsem za tím pukem a říkal jsem si, kde jsou ostatní. Čekal jsem, že se pískne ofsajd.“

„No oni tě vůbec neviděli. Bylo to takové fousaté.“

Týmové sezení nakonec končí trochu jiným pokynem. „Kluci vemte tam to pivo a hoďte na něj sníh, vždyť má tak třicet stupňů!“

Po pár dobrých radách a taky pochvalách za šestý gól, co jsem vstřelil, můžeme pokračovat. Je tu třetí třetina a taky oslabení.

Náskok nakonec i přes dramatický závěr a jednu inkasovanou branku zvládáme udržet a může tak přijít čas na zaslouženou odměnu... „U rolby máš flašku!“

Ano, je tradicí, že tým Lán na každý zápas s sebou vždycky vozí basu. A ani dnes tomu nebylo jinak. Po vítězství navíc chutná o to lépe.