Hokejista Roman Červenka: Kari Jalonen přinesl do týmu skvělou energii. Hráčům věřil

MS většinou přichází po celé sezoně. Je to vrchol pro hokejistu, i když třeba hraje v NHL? Jaký máš postoj k nominacím?

Myslím si, že strašně záleží, jakou má člověk sezonu, jak dlouho hraje v play off, jestli byl zraněný v průběhu sezony, jestli je tam ta chuť. Já jsem ji vždycky měl. I když sezona nebyla tak, jak by si člověk přál, tak pořád je tam ještě šance, jak ji zakončit dobře. To byl vždycky pohon proč jet reprezentovat. Každý zápas za nároďák je speciální.

Čtěte také

Martin Procházka: Nebýt Davida Pastrňáka, tak medaili ze šampionátu nemáme. Byl základem úspěchu

Je tam i motivace v podobě toho, že potkáš český kluky z reprezentace, se kterými se přes sezonu nevidíš?

Určitě je to jeden z dalších faktorů. My Češi jsme speciální v tom, že v kabinách bývá sranda, když jsme tam zavření tři týdny s přípravou, tak si to člověk užije. Samozřejmě záleží na tom, jak to mistrovství dopadne, když je to s nějakou tečkou v podobě vítězství nebo alespoň medaile, tak ten pocit je úplně jiný.

Vybavuješ si moment, kdy jsi na MS v zápase o bronz dával gól na 4:3?

Vybavuju, dvě třetiny tým chtěl vyhrát, ale pořád to nešlo naším směrem, dostali jsme gól do šatny, v naší přesilovce nám utekli o dva góly. I když hlava chtěla, tak nohy nešly a nebylo to ono. Co se týče třetí třetiny, tak emoce ze mě šly ven, cítil jsem, že se to otáčí a že bychom to mohli zvládnout.

Co bylo faktorem, že se to otočilo? Bylo to něco, co se stalo v kabině?

Těch faktorů byla spousta. Myslím, že jsme dali důležitý gól na 3:2 ještě do konce druhé třetiny. V kabině byla furt sebedůvěra, věděli jsme, že máme dvacet minut na to medaili urvat a do třetí třetiny jsme vstoupili skvěle. Vlasta dal hned gól a najednou momentum bylo na naší straně, dostali jsme strašnou energii a pak už to nešlo zastavit. Třetí třetinu vyhrál celý tým, každý tam něčím přispěl. Byla v tom cítit i úleva i z těch let předchozích.

Když ses dozvěděl, že vás bude trénovat zahraniční trenér, jaká byla tvoje reakce?

Upřímně musím říct, že vlastně nijaká, to není moje práce nad tím přemýšlet. Neřešil jsem to. Tím, že nějakou dobu jsem zahraničí, tak jsem přišel do styku i s finskými trenéry. A kde je dneska finský hokej, co mají za úspěchy za sebou, tak to určitě dalo smysl. Bral jsem to tak, že je nový trenér národního týmu.

Času mezi olympiádou a MS tolik nebylo. Co všechno změnil?

Systém hry se určitě trochu změnil, dbal na různé detaily, které se musí dodržovat, abychom byli úspěšní v systému, který jsme hráli. Ale není to jenom o tom systému, byla tam prostě dobrá energie.

Z mé zkušenosti vím, že u nás taková ta mikrokomunikace mezi trenérem a jednotlivcem nefunguje tolik jako v zahraničí. Tam se trenéři ptají na motivaci a podobně. Zakládá si na tom i Kari Jalonen?

Hodně věcí jsme řešili dohromady, na spoustu věcí se ptal. Cokoliv se s ním řešilo, tak chtěl všechno vědět na rovinu, napřímo, aby ho nikdo neobcházel, ať je to cokoliv. Lidsky a charakterově to bylo tak, jak to má být. Přinesl skvělou energii to týmu, hráčům pořád věřil, bylo to z něj cítit. A další věc je, že to je velký detailista, pracoval od šesti, sedmi od rána, takže je příjemný vidět trenéra, který chce udělat pro úspěch maximum. A pak by bylo blbý se mu na něco vykašlat.

Jak v současné době trénuje Roman Červenka? A jak kvalitní je švýcarská hokejová extraliga? Poslechněte si celý rozhovor.

|foto:Aleš Vavřík