Hmat je zajímavý smysl, kterým se můžete o světě dozvědět spoustu věcí, říká tyflopedka Kochová

11. srpen 2022

Terezie Kochová celoživotně pracuje s dětmi, které nevidí. 18 let je předsedkyní Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR. Pomáhá i pedagogům, kteří pracují s dětmi s těžkým postižením zraku. Jak myslí český sociální a školský systém na nevidomé děti? Jakou šanci mají na získání kvalitního vzdělání v oborech, které je zajímají?

Kochová působí jako tzv. tyfloped, tedy člověk, který se zabývá výchovou a vzděláváním lidí se zrakovým postižením.

Čtěte také

Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých má hned několik projektů. „Tím základním, který funguje po celou dobu fungování asociace, je projekt školní integrace. Podporujeme rodiny i školy, děláme například nejrůznější semináře, radíme rodinám, kam se mají obrátit,“ nastiňuje Kochová.

Dalším projektem asociace je knihovna hmatových knížek, kterou založili. Jedná se o jedinou knihovnu svého druhu v Česku. Dále třeba pořádají různá školení a pobyty, například plavecko-rehabilitační pobyt.

Hmat děti opravdu získat musí.
Terezie Kochová

„Plavání tu pro nevidomé je, ale není ho moc. A rehabilitační pobyty se nedělají vůbec, takže tímto vykrýváme velkou potřebu, protože pohybový vývoj dětí, které nevidí, je velice odlišný a je to velmi potřebné.“

I pedagogům nabízejí nejrůznější školení, například prostorové orientace, kdy je učí, jak k nevidomému či slabozrakému dítěti přistupovat. Dále se mohou zúčastnit zážitkových seminářů. „Učitelé dostanou klapky a mohou si s nimi vyzkoušet spoustu věcí. Upozorňujeme tím na možná úskalí takového vzdělávání,“ vysvětluje Kochová.

Hmatové obrázky

Již zmiňované hmatové knížky obsahují tzv. hmatové obrázky. Ty se vyrábějí převážně ručně a velmi důležitá je rozmanitost použitých materiálů. „Nejde jen o to, aby ten hmat přinášel informaci, ale aby to byl také umělecký zážitek.“

Čtěte také

„Úkolem těchto obrázků je, aby děti získaly pro hmatové poznávání světa, pro pozdější výuku Braillova písma. Hmat děti opravdu získat musí,“ popisuje Kochová.

Sluch a hmat jsou pro nevidomé dva hlavní kompenzační smysly. Sluch používáme podle Kochové v podstatě bezděčně. „Je lákavé si dát do uší sluchátka a všechno poslouchat. Ale aktivní hmat, to je něco jiného. A když člověk nevidí, tak potřebuje jak hmat, tak sluch.“

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tatiana Čabáková.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.