Hlubinné úložiště do roku 2050 postavit můžeme. Odhadem za 130 miliard, říká nový šéf správy úložišť Vondrovic

Ve funkci jste od prvního října, tedy necelé dva týdny. Ředitelem vás jmenoval ministr průmyslu a obchodu na základě konkurzu, kterého se zúčastnili čtyři zájemci. Vy jste v tom konkurzu vyhrál. Když vás pan ministr Síkela předminulý týden jmenoval, dostal jste od něj nějaký jasný úkol, kdy musí v Česku fungovat hlubinné úložiště jaderného odpadu?

Ty úkoly jsou dané především strategickými státními dokumenty. V případě hlubinného úložiště se jedná o koncepci nakládání s radioaktivním odpadem, kde je termín stanoven na rok 2065.

Já se na to ptám proto, že samozřejmě vím, že v té vládní strategii je rok 2065. Ale tzv. evropské taxonomie, tedy podmínky EU, za kterých investice do jaderné energetiky mohou být považovány za ekologické, v letošním roce stanovily termín výrazně dřívější, rok 2050. Znamená to, že se ten projekt v Česku bude výrazně urychlovat?

Čtěte také

České předsednictví EU a Green Deal: Je třeba tlumit nešikovná vyjádření, zní od politiků

V současné době to s ministerstvem průmyslu jako s naším nadřízeným orgánem diskutujeme. Z čistě technického hlediska to proveditelné jistě je, ale záleží pak na rozhodnutí vlády ČR, za jakých podmínek tento termín bude akceptovat.

To znamená, čistě technicky, rok 2050, tak, jak schválily evropské instituce, je stihnutelný, ale je na rozhodnutí vlády, jestli k němu budete směřovat?

Přesně tak.

Platforma proti úložišti

Proti možnosti, že by v jejich sousedství mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu, dlouhodobě protestují obyvatelé a starostové z těch dotčených lokalit. Někteří z nich vytvořili společnou Platformu proti úložišti, jejími členy je 35 měst a obcí a 16 spolků. Právě tato platforma vás minulý týden, pár dní po vašem jmenování do funkce, vyzvala k setkání. Jste už domluveni na termínu? Víte, kdy se sejdete?

Na termínu ještě domluveni nejsme. Těch setkání, především s nově zvolenými starosty a zastupiteli, mě čeká celá řada, ale určitě se s platformou velmi rád sejdu.

Čtěte také

Jaderné úložiště může stát prosadit jako veřejný zájem. Do roku 2050 jej lze postavit, tvrdí Drábová

S čím za nimi jako nový ředitel správy úložišť půjdete?

Chci navázat na to, na čem jsem posledních osm let jako vedoucí projektu hlubinného úložiště pracoval. Vedle té komunikace, která probíhá, bych chtěl znovu nabídnout účast v lokálních pracovních skupinách, což jsou taková tělesa, kde obce informujeme o vzájemném dění. A chci jim nabídnout účast na přípravě hlubinného úložiště, konkrétně na podobě povrchového areálu.

Tady jsme se inspirovali Švýcarskem, kdy švýcarské komunity diskutovaly s podobnou organizací jako SÚRAO právě podobu, jak lze ten povrchový areál udělat lépe. To je nabídka, myslím si, pro obce velmi zajímavá, protože kdo jiný zná ten terén, tu krajinu lépe než obyvatelé obcí, kterých se to týká.

Čtěte také

Petr Fischer: Jaderná energie je tmelem české politiky

Inflační náklad

Vrátím se k plánům na hlubinné úložiště jaderného odpadu. Náklady na něj se odhadovaly donedávna na 111 miliard korun. S tím, jakou máme inflaci, je to ještě reálná částka?

Ty odhady vždy jednou za čas aktualizujeme a předáváme pak jako podklady dále. Ta částka vypadá giganticky, nicméně je to částka, za kterou úložiště postavíte, 100 let budete provozovat, pak ho uzavřete a ještě několik desítek, možná stovek let budete monitorovat. Takže v tomto smyslu se nejedná o nějaké přehnané částky.

Tím spíš, je ještě reálná, nebo už teď počítáte s nějakou vyšší?

Tak samozřejmě, zohlednění inflačních koeficientů bude musí být. V současné době jsme na částce okolo 130 miliard.

Jakým způsobem má Správa úložišť radioaktivního odpadu zajištěné financování nového úložiště? A jak hodlá Lukáš Vondrovic posílit důvěru úřadu pošramocenou kauzou jeho předchůdce? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.