Hlídat teplotu, správně míchat a hlavně kořenit. Špekáčky podle českého receptu sklízejí v Thajsku úspěch
Thajská kuchyně patří mezi nejoblíbenější na světě a do téhle asijské země za ní přijíždějí miliony lidí z celého světa. Sami Thajci ale stále častěji přicházejí na chuť evropským pokrmům. Velký úspěch tam sklízejí české uzeniny. Nedaleko města Chiang Mai například najdete provoz, kde párky a klobásy vyrábějí přesně podle české receptury.
Vchází se sem stejně jako do podobných provozů v Česku – přes dezinfekční roztok, v gumových holinách a s hygienickou síťkou na hlavě.
„Klobása, špekáček a salámy,“ snaží se pan Art správně česky vyslovit názvy svých výrobků. Kromě tradičního produktu, takzvaných párků ze severu, už několik let vyrábí právě uzeniny, které ho naučili udit a vařit jeho čeští přátelé, a to přímo v Českých Budějovicích.
Pikantní kuchyně, mdlé uzeniny
„Naučil jsem se u vás třeba více hlídat teplotu, při které se maso připravuje. Jakmile je moc vysoká, párek nebo klobása jsou potom tučné. My Thajci máme rádi výraznou chuť a to mě čeští řezníci naučili,“ vzpomíná pan Art na svou měsíční stáž u vyhlášeného výrobce uzenin na jihu Čech.
Ten kdysi přijel do Thajska a šokovaly ho tu dvě věci. Chuťově skvěle vyvážená místní kuchyně a naopak nevýraznost zdejších uzenin. A tak navrhl místním řezníkům, že je naučí, jak z klobás, párků a špekáčků udělat i v tropických podmínkách žádanou lahůdku.
„Museli jsme se naučit pracovat s novými stroji, to nám hodně usnadnilo práci. Dneska děláme každý den jiný výrobek a před některými svátky jedeme i sedm dnů v týdnu. Každý týden tady vyrobíme přibližně tunu masových výrobků,“ vysvětluje mi pan Art a kontroluje, zda už vychladla poslední dnešní várka párků ze severu.
Ohnivý špekáček a párky bayba krut
Zatímco v jedné hale se dnes udí zasolená prasečí kolena, ve druhé navlékají ženy párky do střívek. A do třetí haly právě řezníci přinesli speciální směs koření, kterou si nechávají posílat až z Čech. Sami ji ještě doplní o dalších šest přísad, smíchají s vodou a přidají speciální thajskou bylinku jménem bayba krut.
„Příprava takové směsi trvá asi dvacet minut. Všechno musíme ručně vetřít do masové směsi, aby byla vrstva rovnoměrná. Je potřeba pracovat rychle, ale postup už máme zažitý. Vidíte to sami – práce je hodně a naši lidé se ve výrobě ani na chvíli nezastaví,“ dodává hrdě pan Art.
Na závěr mi ještě dává ochutnat hotové uzeniny. Jejich chuť je skutečně stejná jako doma v Čechách. Ale jsme v Thajsku, takže po pár vteřinách ucítíte, že pan Art umí s chutěmi pracovat.
