Hledáme záchytné body a idealizujeme si minulost, říká sociolog Přibáň
„Budoucnost se stala krajně nejistou, všechno se mění stále rychleji a rychleji, a hledáme záchytné body,“ říká Jiří Přibáň, ústavní právník a sociolog, který už několik let působí na Univerzitě v Cardiffu ve Velké Británii. Čím si můžeme vysvětlit poměrně chladný vztah spousty lidí k oslavě 28. října? A v čem je původ politické nostalgie lidí v Británii, Americe i u nás?
Související
-
Lidi, kteří holocaust neprožili, nám nevěřili, vzpomíná pamětnice Dita Krausová
Prošla Terezínem, Osvětimí i Bergen Belsenem. V roce 1949 odešla s rodinou do Izraele. „V životě jsem nebyla šťastná často,“ připouští devadesátiletá Dita Krausová.
-
Na normalizaci zapomínáme, zve na výstavu svých fotografií z té doby fotograf Birgus
Dům U Černé Matky Boží vystavuje fotografie Vladimíra Birguse z doby reálného socialismu. Proč se na fotografiích nikdo nesměje? A jaký je vlastně jejich příběh?
-
Společnost rozdělená do dvou táborů je mýtus. Spíše je sociálně rozdrobená, vyplývá z výzkumu
Ustavování tříd bylo vzrušující, shodují se sociologové Paulína Tabery a Daniel Prokop. Věnovali se výzkumu Rozděleni svobodou, který mapoval pocity napříč společností.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
