Historický most na Výtoni bude zachován. V rámci celé republiky je jedinečný, říká ředitelka památkového ústavu

Stát rozhodl o tom, že historický železniční most na pražské Výtoni místo demolice projde rekonstrukcí. O jak významnou památku jde? A měla by Praha usilovat o zachování svého panoramatu? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídala Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

V prosinci 2004 byl most vyhlášen nemovitou kulturní památkou. Ve své době to byla poměrně běžná konstrukce. Jak významnou technickou památkou je dnes?

Právě proto, že to byla docela běžná konstrukce, z nichž se mnoho do současnosti nedochovalo, je jeho industriální charakter, materiálová, technologická a tvarová hodnota poměrně výjimečná. Proto jsme se rozhodli v roce 2004 navrhnout tento most na kulturní památku. Pro Prahu i v rámci České republiky je ten most ve své podstatě jedinečný.

Železniční most na Výtoni byl zprovozněn 15. srpna 1872. Tehdy byl jednokolejný. Jaká je jeho historie ve stručnosti?

Dnešní podoba mostu je z roku 1904. Oproti tomu původnímu se bezesporu proměnil. Tak, jak rostla potřeba dopravy v Praze, se rozšiřoval, ale samozřejmě Praha v té době také neměla tolik mostů.

Čtěte také

V této chvíli ten železniční most naplňuje nějakou kapacitu. Umím pochopit to, že je potřeba ty kapacity zvedat, ale na druhou stranu je dnes most kulturní památkou, a i s tím musíme v záměrech růstu kapacit počítat.

Zachování památky in situ

Proti záměru zhotovit most nový se v minulosti postavily místní samosprávy, spolky, památkáři, výbor UNESCO. Čistě pragmaticky vzato, nebylo by ale přece jen jednodušší a levnější ho postavit znovu?

To je trochu provokativní otázka. Jestliže máme kulturní památku, naplňujeme veřejný zájem na ochranu kulturního dědictví. Přece to není o tom, že tuto památku zbouráme a místo ní postavíme nový most.

Ten most se měl přesunout jinam, že by byl do jisté míry zachován, ale v jiném místě. 

To je sice pravda, ale o tři kilometry dál, kde je profil řeky zcela jiný a kde i komponovaná krajina kolem je úplně jiná. Dominanty v rámci Prahy by nebyly v kontextu s tím mostem.

Čtěte také

Pro nás památkáře je samozřejmě zásadní památka in situ a toto bylo řešení, které ano, spělo možná k záchraně té vlastní konstrukce, ale pozbylo by zcela to místo, které je pro nás také velmi důležité.

Organizace UNESCO v hodnocení dopadu výstavby nového mostu a přenesení původní památkové chráněné konstrukce uvedla, že nejvyšší hodnotou mostu je jeho umístění, podíl, který má na panoramatu Prahy. Není ale přirozené a možná i žádoucí, že se s časem to panorama mění?

Prahu máme zapsanou na seznam UNESCO proto, že je unikátní z hlediska právě svého dlouhého historického vývoje, své konfigurace, historického urbanismu. Je tu řada památek, od středověku přes renesanci, baroko až do devatenáctého a dvacátého století.

Čtěte také

To jsou hodnoty, kvůli kterým sem turisté jezdí. A to jsou ty hodnoty, které jsme si řekli, že budeme chránit. To neznamená, že tady nemůže přibýt nová vrstva, ale ta nová vrstva musí být v souladu a v kontextu s těmito hodnotami. A to se ne vždycky daří.

Původně Správa železnic počítala s nahrazením té vrchní části památkově chráněného mostu mezi Výtoní a Smíchovem novou tříkolejnou stavbou na původních pilířích. To by pro vás nebyl přijatelný kompromis?

My jsme rádi, že to řešení je, jaké je. A nechci se vracet k minulosti, kdy nebyl zcela úplně vyslyšen hlas památkové péče, a kdy byly jiné důvody shledávány významnějšími než důvod na ochranu kulturního dědictví.

Pro nás je dnešní situace významná a já jsem opravdu ráda, že Správa železnic, potažmo Ministerstvo dopravy, přistoupily ke změně přístupu v řešení dopravní situace v tomto místě.

Proč byla na rekonstrukci mostu vypsána mezinárodní architektonická soutěž? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , vpl

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.