Heslo nemusí být složité, hlavně když je dlouhé, radí odborník na internetovou bezpečnost
Bez internetu už si neumíme život představit, a tak očekáváme, že ho budeme mít k dispozici i na dovolené. Na co si dát pozor, když se přihlašujeme na veřejné wifi sítě například na letišti, v hotelu nebo třeba v restauraci? A jak si nastavit bezpečné heslo?
Nevěřte wi-fi
„Kdokoli má do sítě přístup, ať už je wi-fi šifrovaná, nebo není, může odposlouchávat všechno, co do sítě posíláte,“ varuje odborník na IT bezpečnost Ondřej Ševeček před úskalím používání veřejného wi-fi připojení k internetu.
Ale jakákoli wi-fi síť, byť zabezpečená heslem, uživatele před zneužitím dat neuchrání. Většina poskytovatelů internetových služeb včetně například internetového bankovnictví, e-shopů nebo velkých sociálních sítí je už proto v dnešní době sama také šifrovaná.
V prohlížeči je takto zabezpečená adresa uvozená zkratkou „https“ nebo se u adresního řádku zobrazuje ikona zámečku. Většina lidí ovšem podceňuje hrozby, které může nešifrovaná internetová komunikace přinášet, nebo vůbec netuší, že je možné se proti nim chránit.
Stačí dvacet znaků
Jak často bychom měli měnit hesla? „Problém se změnou hesel je, že to je nerealizovatelné a nepříjemné pro uživatele. Navíc dnes už se nedoporučuje ani tak hesla pravidelně měnit, jako spíš mít kvalitní a dlouhá hesla, která mohou vydržet dlouho,“ říká Ondřej Ševeček.
U citlivých údajů, jako je internetové bankovnictví, je dobré používat ještě doplňkový bezpečnostní faktor při přihlašování, například SMS, mobilní aplikaci, čipovou kartu atp.
Bezpečné heslo by mělo být podle Ondřeje Ševečka především dlouhé. „Stačí, když vezmete několik slov, dobře zapamatovatelných, a použijete jedno dvě velká písmena, číslo nebo nějaký speciální znak. Takové heslo třeba o dvaceti znacích je v podstatě neprůstřelné,“ tvrdí specialista.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.