Helena Jiřincová, viroložka

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Dobrý večer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jasná otázka na úvod, proč se právě teď zvyšuje ten počet nakažených?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Myslím, že to je velmi logické, právě s ochlazením a s nástupem tohoto nevlídného počasí, které při viru přibývá většinou takhle na podzim poněkud později chřipkové onemocnění, takže samozřejmě s nástupem nového viru lze očekávat, že to, co se děje, je běžné.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže je to tím, že vlastně ta nemoc už tady v Česku zkrátka je, tak jak už tady je nějakou dobu sezónní chřipka několik let, to znamená, že teď už jej bylo, jenom prostě stačilo, že se ochladí a zkrátka ten vir se mu začíná dařit, množí se a je to tak?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Ano, je to tak. Ta nemoc tady je v podstatě od května, případně od počátku června. S prvními cestovateli, kteří sem tu nemoc přivezli, tak se potom určitě rozšířila a protože ty příznaky nebyly nijak vážné, tak k vyšetření se nedostavili všichni, to znamená, že ty letní počty případů nemocných jsou také jenom částečným počtem nemocných a samozřejmě, že ten virus se mohl rozšířit i u nás, stejně jako předtím na jižní polokouli.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Já si vzpomínám na jeden rozhovor, který jste poskytovala v dubnu, tuším, serveru iHNed.cz, a vy jste tam říkala, že před prasečí chřipkou nás ochrání třeba to, že nebudeme cestovat. To už dneska trochu neplatí, protože ten virus už zkrátka tady je, takže to cestován už na to nemá žádný vliv?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Ne, to cestování na to už nemá vliv, to byly takové první naděje i Světové zdravotnické organizace, která doufala, že se podaří ten virus omezit na území Mexika, případně Spojených států amerických, ale vzhledem k tomu, jak se změnilo chování člověka ve srovnání třeba se situací před 100 lety v době Španělské chřipky, tak samozřejmě i to přeje tomu, že ty infekční nemoci se šíří velmi rychle.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Je rozdíl nějaký mezi viry, které se objevily v dubnu v Mexiku a viry prasečí chřipky, které jsou teď u nás?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Zatím máme to velké štěstí, že ten virus je poměrně stejný, to znamená.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže nyní s časem nevyvíjí se, nemutuje?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
No, určitě, určitě se vyvíjí s časem, určitě se mění, protože všechny arenaviry se mění zhruba stejnou rychlostí, ale ty změny zatím nejsou závažné, důležité, nejsou natolik závažné, aby ten virus byl významně jiný. Ale.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak vás.

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Neznamená to s tím šířením, v populaci samozřejmě se ta, ty, ty rychlosti změny, respektive ty fenotypické, čili to, jak se nakonec projeví, může urychlit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak dalece vás teď zaměstnává u vás v laboratoři právě prasečí chřipka, víc než ta sezónní?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
No, my to samozřejmě nemůžeme poznat, ale můžu říct, že máme tak 80 až 90 procent v současné době záchytu té nové pandemické chřipky, čili toho nového typu viru ve srovnání s tou běžnou sezónní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže teď je, teď tomu nerozumím, víc je teď té.

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Víc je teď té nové pandemické, protože ono vy říkáte prasečí, ale ono říkat prasečí nemáme, protože je to zavádějící, protože ten virus je již lidský a podle dřívějších jeho usuzobí jsme ho zřejmě jmenovali Mexická chřipka, ale protože z politických důvodů nemůžeme, tak se jmenuje pandemický H1N1, což je zavádějící, protože již ten sezónní je také H1N1.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Právě proto, takže víte, ono jak se v tom máme potom vyznat, ono jako je možná lehčí říkat prasečí chřipka, protože každý potom ví, co si má pod tím představit. Protože, když budeme používat nějaké jiné slovo, tak potom se nám to splete s klasickou.

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Vy určitě můžete říkat prasečí, já budu říkat pandemická.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dobrá, tak říká viroložka Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku. Jak poznáme, že máme prasečí chřipku? Budeme se ptát. Dvacetminut@rozhlas.cz, co je náš email, piště mám otázky, které vás zajímají, ať už kolem prasečí nebo sezonní chřipky. Řekněte nám, paní doktorko, jak tedy se ta prasečí chřipka projevuje?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Já si myslím, že na první pohled ji nepoznáme jinak než klasickou běžnou chřipku, čili prvním příznakem je teplota, horečka 38 stupňů a více, i když v případě té prasečí chřipky mohou být teploty i nižší, ale pakliže jsou teploty nižší a nejsme tak závažně nemocní, tak je asi nejlepší zůstat doma a vyležet, jestliže teda cítíme, že jsme velmi nemocní, tak určit je lépe navštívit lékaře.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
No k tomuto jedna otázka od pana Davida Navrátila, ten se ptá na dvacetminut@rozhlas.cz, jestli podle vás všichni doktoři dnes už bezpečně poznají, jestli má prasečí chřipku ten pacient?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Musím říct, že to nepozná nikdo, na to jsou laboratoře. Pak bysme nemuseli platit H diagnostika, kdybysme viděli člověka, věděli, co má který, který z těch patogenů, kterých tady je miliardy, způsobí právě to jeho onemocnění, proto tedy on může říct, že to je nemoc chřipkového typu, my jim říkáme takzvaný influenzalike, protože je tam chřipka H, tam tedy teplota, bolesti kloubů, bolesti hlavy, ale v případě teda toho nového viru, může dojít i k průjmovým komplikacím. Takže lékař může říct, že máte třeba virové onemocnění podobné chřipce a v případě vážného podezření, třeba že máte doma chronicky nemocného člověka nebo jestli vy sám, jestli člověk sám je chronickým pacientem, tak je určitě lépe diagnostika, případně antivirotika.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nemůže se to právě proto podcenit, že jsou ty příznaky velmi podobné, že třeba doktor řekne vy máte, pane Nováku, chřipku, tak běžte domů, vemte si paralen, a on bude mít třeba prasečí chřipku?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Já si myslím, že v případě běžného člověka, který je běžně zdraví, tak určitě není třeba žádných zvláštních léků a je to i dle mého názoru lepší, protože ta, ta antivirotika jsou určená pro lidi, které, kteří mají sníženou imunitu, to znamená lidi po transplantacích, s nádorovými onemocněním, HIV pozitivní, malinké děti, osoby starší, starší, dále lidi s chronickým onemocněním, to znamená diabetici, kardiaci, případně velmi obézní lidé jsou ohroženi. A tady je třeba užívat antivirotika po poradě s lékařem po celou tu dobu, ale v případě masivního užívání antivirotik hrozí, že se vyvine rezistence a my těch antivirotik nemáme tolik k dispozici jako je antibiotik.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, že zcela zdravému člověku by ta prasečí chřipka neměla nijak zvlášť ublížit?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Ne, neměla. Měla by se projevit v podstatě stejně jako ta sezónní chřipka, nicméně může se stát, že může mít i vážné projevy, potom je samozřejmě na, na lékařích, kteří určí podle závažnosti toho klinického stavu a může se stát, že i mladý, zdravý člověk skončí na ARO nebo na jednotce intenzivní péče, samozřejmě případně s nucenou ventilací a v tomto případě je podávání antivirotik zcela na místě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak se máme chránit, abychom nedostali prasečí chřipku?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Určitě běžná karanténní opatření, jsou do jisté míry účinná v případě všech onemocnění, které se šíří kapénkovou infekcí, čili běžná bariérová opatření. Když se vyhýbáme davům, případně zvyšování, vyšší hygieny na rukou, když jsme nemocní, nosit roušku. Nemá cenu, aby zdraví lidé nosili roušku, ale spíše my, kteří jsme nemocní, tak kdybysme si vzali roušku a určitě si hodně mít ruce, speciálně poté, co saháme na kliky, na myši, na telefony, případně na klávesnice. Na těch pevných površích se ten virus může udržet delší dobu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pomáhá zavírání škol, je to cesta, která jaksi zmírňuje to, aby se ten vir šířil?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Určitě je to, určitě to může pomoci. Můžeme vidět, třeba na případu epidemie SARSu v roce 2003, kdy vlastně v Asii bylo, Asie přijala velmi mnoho takových to opatření a v té sezóně poklesl významně počet akutních respiračních onemocnění zhruba o 20 procent oproti jiným sezónám. Takže z toho je vidět, že to pomáhá. Samozřejmě to, ten virus nepotlačí, prostě ten virus tady je, je tady tisíce a desetitisíce let a pravděpodobně tady bude, případně tady bude jiný.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Až se ta nemoc ještě víc rozšíří, tak potom co má potom přijít za opatření? Zavřít všechny diskotéky, všechny obchodní domy, kde se hromadí moc lidí? Víte, když už se zavírají školy, jaký to význam, když potom stejně se lidé mohou nakazit v obchodním domě, na diskotéce, v restauraci?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Všechny tyto situace, myslím, řeší národní pandemický plán a myslím si, že zavření diskoték nakonec není tak fatální věc. Tak se prostě na chvíli zavřou školy, taky jsme měly zavřený školy kvůli uhelným prázdninám, nebo některé provozy, které nejsou tak nutné jenom z toho důvodu, aby se poněkud snížila nemocnost, abychom měli ty kapacity na běžný provoz takový ty udržitelný, abysme měli elektřinu, co jíst a případně kdo nás léčit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Já jsem četla, že v Británii, když tam vlastně se už začala vyskytovat prasečí chřipka, že zdraví lidé chodili na večírky s nakaženými prasečí chřipkou, aby se nakazili a získali protilátky, je to správná cesta?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Já je docela chápu, protože to onemocnění bylo mírné a můžeme předpokládat, že virus se může změnit a to jak k lepšímu, tak k horšímu, takže samozřejmě já je chápu, ale nemůžu to doporučit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ptá se Milan na dvacetminut@rozhlas.cz, jestli jste připraveni na případnou paniku a jak se díváte na práci médií v této chvíli, jestli dělají osvětu, anebo naopak tu paniku šíříme?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
No, já si myslím, že je to, tak média dvě třetiny ku třetině, nebo tři čtvrtiny ku čtvrtiny, že tři čtvrtiny médií spíše dělají paniku. Já jsem tedy virolog a pracuju v laboratoři, takže na mně není, abych přijímala nějaká protipanická opatření, nicméně veškerým svým vystupováním od počátku se snažím tu paniku tlumit. Ten virus není možní ani podceňovat ani přeceňovat. Jsou tady i zkušenosti s velmi velkými dopady. Nicméně i třeba v případě té hongkongské chřipky z roku 1968, která byly, která byla svými dopady nejmírnější, tak vlastně ta epidemie a ta pandemie byla poměrně závažná.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy jste zmínila už i roušky, je už čas ty roušky začít nosit?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Já si myslím, že kdykoli jsem nemocná nějakým respiračním onemocnění, tak je čas nosit roušku proto, že chráním své okolí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak to říká viroložka Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku, která je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Proč ještě není tady u nás v Česku vakcína proti prasečí chřipce, čí je to chyba? Budeme se ptát. Paní doktorko, jaké vy o tom máte informace, proč podle vás v Česku stále ještě není vakcína proti prasečí chřipce?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Toto myslím, že je otázka právě pro ministerstvo zdravotnictví, případně pro hlavního hygienika České republiky.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo zdravotnictví dnes řeklo, že první dávky vakcíny dorazí až na konci listopadu, není to podle vás pozdě?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Ta vakcína lze v tuto dobu pravděpodobně použít, pakliže do té doby se nestane nějaký výrazný zlom, že by tady byla opravdu taková epidemie, ale určitě těch případů naroste, ale zaopatření, která se, která lze zabezpečit, tak samozřejmě ta pandemická vakcína lze použít.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Právě toho se trochu obává vědecká rada České lékařské komory. Ta dnes řekla, že než dorazí do Česka vakcína proti prasečí chřipce, může mít už tolik lidí sezónní nebo prasečí chřipku, že to očkování nebude možné. Takže toho vy se zatím neobáváte?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
To očkování bude možné, ale myslím si, že je třeba v první linii naočkovat ty skupiny lidí, které jsou jednak ohroženy a ty my můžeme i chránit, protože když víme, že doma máme člověka starého, velmi malé dítě, člověka nějak chronicky nemocného nebo člověka s onkologickým onemocněním, tak můžeme se i my chovat trošku tak, abychom jemu zabránili, aby se infikoval a toho člověka necháme zatím tedy raději doma, nebo izolovaného od většího množství lidí. A myslím si, že je to velký tlak potom na lékaře, kteří by měli zároveň poskytovat zdravotní péči a přitom zůstat zdraví, takže tady vidím největší problém v tomto.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jedna otázka od pana Václava, který píše na dvacetminut@rozhals.cz: "Na Internetu jsem viděl inzerát, který nabízel vakcínu proti prasečí chřipce. Ten inzerát byl, tuším, z Finka. Je dobré si vakcínu objednat přes Internet, když u nás ještě není?"

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Určitě ne, určitě ne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
V žádném případě. Může to být nebezpečné naopak.

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Musel by ten člověk mát takové znalosti, aby věděl, že to je oficiálně vakcína, ale hlavně nikdy nemůžete vědět, jak se do té doby s tou vakcínou zacházelo a většinou ty vakcíny vyžadují chladový řetězec, to znamená, že nesmí být zahřáta. A vy potom nevíte, co se s ní dělo, takže určitě ne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Hodně lidí se neCHalo očkovat proti té klasické sezónní chřipce, víme, že tato vakcína nechrání nás před tou prasečí chřipko. Jedna kanadská studie mluví o tom, že člověk očkovaný proti klasické chřipce má více komplikací, pokud dostane prasečí chřipku. Je to možné, četla jste takovou studii?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
My jsme tu studii nenašli, tak vlastně ten, to byl nějaký únik informací, které nebyly podložené, nebyly ověřené. Já jsem viděla výsledky několika studií, kdy ani v jednom případě nedošlo k nějakému nežádoucímu projevu díky té vakcíně, ani není důvod. Naopak může být, může mít člověk i nepatrně zvýšenou hladinu protilátek i proti které reagují nespecificky s touto, s tímto novým virem, čili, ale není to takové hladina, která by zaručovala nějakou protekci a malé děti, které jsou vlastně tak velmi daleko od těch starých virů, tak ty vlastně ty jsou naprosto nechráněny a největší imunologickou paměť mají ještě z dob zřejmě té hongkongské chřipky a starších chřipek mají lidé nad 60 let.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ta prasečí chřipka se objevila v dubnu, za pár měsíců už je na trhu vakcína, překvapila vás ta rychlost?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Nepřekvapila, ta rychlost je vlastně připravená a je součástí světových pandemických plánů, kdy vlastně ten virus se neliší na první pohled od jiných virů chřipky, to znamená, že ten výrobní proces je znám, je patentovaný a ty vakcíny jsou klinicky ověřené a každým rokem vlastně laboratoře, které jsou v díti Světové zdravotnické organizace, sbírají kmeny na svém území a posílají je dále do těch center a na základě podobnosti nebo odlišnosti těch kmenů se predikuje vakcína pro příští rok. Takže je normou, že i běžné vakcíně proti chřipce se čas od času vyskytne jiný kmen než byl loni, či předloni.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže ta vakcína je podle vás pořádně otestovaná, není důvod se jí bát?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Ta vakcína, která přichází sem je otestovaná.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
No, velmi pomalu přichází se, ano.

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Velmi pomalu můžete říct, přichází sem je otestovaná, je dokonce adjuvantní, to znamená, že tam je látka, která potencuje ten účinek a trošičku prodlužuje jakoby paměť toho organismu. Běžně ta vakcína proti chřipce se připravuje jenom tak, aby byla sezónní, protože je připravena jenom proti těm povrchovým antigenům, které jsou i u té chřipky velmi proměnlivé.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A ochrání nás ta vakcína stoprocentně proti prasečí chřipce?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Ty první výsledky jsou velmi nadějné, v 35. dnu po vakcinaci téměř u všech věkových kategorií bylo dosaženo 98 procentní protektivity, to znamená, že by nás měla ochránit, ale u všech očkování vždycky nějaké očkování selže, protože vždycky reaguje celý organismus. Nikdy nemáme vyzkoušenou vakcínu na 100 procent populaci a každý jsme nějak jinak imunogenně nastavený.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Může mít nějaké vedlejší účinky, třeba jako zákeřné vedlejší účinky?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Žádné zákeřné vedlejší účinky, jak vy říkáte, my říkáme závažné, nebyly zaznamenány. Samozřejmě, že může mít takové, že člověk je unavený, může docházet k lokálním vedlejším účinkům, třeba zarudnutí otoku té oblasti vpichu, ale neměly by být závažné. Určitě by měli být upozorněni lidé, kteří jsou přecitlivělí na vaječnou bílkovinu, protože ta vakcína se vyrábí na kuřecím embyriích.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
My tady mluvíme celou dobu o prasečí chřipce, jak je to vůbec v tuto chvíli s tou sezónní chřipkou, s tou klasickou chřipkou, se kterou se setkáváme každý rok.

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Ta sezónní, ta sezónní chřipka tady také je, ale zhruba se tak schová do pozadí a u nás v současné době do, do té mexické epizody cirkulovaly dva suptypy chřipku typu A, H3N2 a H1N1. A některou tu sezónu převažovaly izoláty H3N2 a jinou sezónu H1N1. V současné době převažuje H1N1 pandemická, čili, jak vy říkáte, prasečí. A kam ty ostatní dva kmeny či jiné kmeny zmizí přes ten rok nebo kam se ztratí a kdy se zase objeví, to nevíme.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To, to jsme o tom mluvili, ale třeba zajímavé je, že ročně v Evropě zemře na tu sezónní chřipku 40 tisíc lidí, jsem se dočetla. Čím to je, podceňujeme tu klasickou sezónní chřipku, že už se nebojíme? Tak jak teď vlastně, že jo, mluvíme o prasečí chřipce, lidé mají strach, ale taková ta sezónní chřipka je vlastně také docela nebezpečná.

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Určitě je to závažné onemocnění, který není třeba podceňovat. Nemůžeme říct, že umřeme přímo na chřipku, ale u nás zemře ročně 2000 až 2600 lidí v souvislosti s onemocnění chřipky. To znamená, že buď přímo na chřipku nebo na nějaké následné onemocnění, ale v přímé souvislosti s onemocněním chřipkou, což není nakonec až tak málo. Podceňujeme to, protože je to náš starý průvodce a protože máme tendenci jakémukoli respiračnímu onemocnění říkat chřipka, ale chřipka je jenom část těch respiračních onemocnění, kterých je poměrně mnoho.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
David se ptá na dvacetminut@rozhlas.cz, jestli se stane z prasečí chřipky také běžné onemocnění, které nás třeba za rok vůbec nepřekvapí, anebo ten virus zmizí a už se s ním třeba zase několik let nepotkáme?

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Určitě stane, protože ta sezónní, ta běžná chřipka ta H1N1 sezónní je vlastně prapotomek té Španělské chřipky, toho zabijáka, takže vidíte, se stane se to, že se stane běžným patogenem v populaci. Už nezmizí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Viroložka Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku byla hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, díky za to, na shledanou.

Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Národní referenční laboratoř pro chřipku:
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Za chvilku vás čekají další zprávy na Radiožurnálu, Helena Šulcová vám přeje hezký páteční večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.