Handrkování o valorizaci platů je nedůstojné. Chceme, aby rostly s minimální mzdou, říká předseda odborářů

Platy státních zaměstnanců by měly růst automaticky s tím, jak se bude zvyšovat minimální mzda. Předpokládám, že tento záměr ministerstva práce a sociálních věcí vítáte.

Určitě to vítáme. Bojujeme o to už dlouhá léta, ale bohužel každoroční, lidově řečeno, handrkování s vládami ohledně valorizace platů je nedůstojné. Takže to vítáme.

Čtěte také

iROZHLAS

Odbory znovu vyzvaly vládu a Babiše k jednání o navýšení platů. Požadují konkrétní termín

Ministr práce Aleš Juchelka oznámil dohodu s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO)na zvýšení platů ve veřejné sféře. Vy jste na to na sociální síti reagoval slovy, že stále chybí termín jednání s odbory. Dosud vás nikdo nekontaktoval?

Začnu od začátku, od dubna letošního roku, kdy jsme poprvé vyzvali pana premiéra k jednání, protože už tehdy se začaly tvořit státní rozpočet a určité jeho rámce. Pak jsme ho vyzvali 4. června, na to opět nereagoval. A nakonec jsme mu 1. nebo 2. srpna posílali otevřený dopis, který jsme zaslali i médiím s tím, že ho žádáme o termín jednání. On na tento dopis opravdu odpověděl. Odpověděl s tím, že pověřil paní ministryni financí a pana ministra práce sociálních věcí vedením vyjednávání o platech. Tím to víceméně skončilo.

Pak už se vám tedy nikdo neozval?

Musím být korektní. Včera jsem napsal přes WhatsApp paní ministryni financí žádost, aby opravdu co nejrychleji stanovili termín, aby uklidnili jak odborové svazy, tak zaměstnance ve veřejném sektoru, protože se na jednání čeká dlouho. Dneska mi odpověděla, že v nejbližší době přijde od pana ministra Juchelky pozvánka s termínem jednání.

Čím si to víceméně ignorování vašeho svazu ze strany vlády vysvětlujete?

Není to jen náš odborový svaz, je to třináct odborových svazů v rámci Českomoravské konfederace odborových svazů, které zastupují zaměstnance veřejných služeb a správy. Přiznám se, že nevím. Když tato vláda vládla poprvé, jednání probíhala, vždy jsme se sešli, řekli jsme si svá stanoviska a na druhém třetím jednání došlo k nějaké dohodě. Teď to nechápu. Na druhé straně každé vyjednávání, každý sociální dialog je o určitém kompromisu a hledání průsečíků. A doufejme, že s touto vládou průsečík najdeme oproti vládě minulé, kde to bylo velmi těžké.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Priority jsou dopravní infrastruktura, zdravotnictví nebo sucho.‘ Schillerová s ministry jedná o rozpočtech

Ptát se tedy, o kolik by se měly platy státních zaměstnanců zvýšit, je asi předčasné? Nebo už vám vedení resortu něco naznačilo?

My čerpáme pouze z médií, vyjádření pana ministra Juchelky nebo paní ministryně financí bohužel nemáme konkrétně podložená. Opravdu nevíme, s čím přijdou. Jsme natěšeni na to, s čím přijdou, protože poslední vyjádření pana ministra Juchelky znělo, že budeme překvapeni. Takže se těšíme. Otázka je, jak budeme překvapeni, jestli pozitivně, nebo negativně.

Jaká je ale vaše představa, jaké jsou vaše požadavky?

Především teď bude mimořádná tripartita ohledně minimální mzdy. Bude se zvyšovat minimální mzda, takže by to mělo pokrýt samozřejmě minimální mzdu. My chceme, aby navyšování pokrylo inflaci, která se pohybuje kolem dvou procent, plus nějaká procenta navíc. To už je ale věcí vyjednávání.

Teď jste moc konkrétní nebyl. Nemůžete být konkrétnější?

Nemůžu být konkrétnější. A hlavně nechci vládě vzkazovat přes média naše požadavky.

Možná by to bylo nastejno. I oni zatím vzkazují vše přes média, jak jste řekl.

Já se ale snažím chovat korektně a slušně.

Je výše platů to hlavní, co trápí státní zaměstnance?

Nejenom výše platů, ale podle mě celý systém odměňování, to znamená především platová tabulka číslo jedna, u které chceme, aby se sloučila s platovou tabulkou číslo dvě – tedy aby se ti nejméně odměňovaní zaměstnanci posunuli výš. Největší problém je ale v tom, že celá řada platových stupňů a platových tarifů je pod úrovní minimální mzdy, ale i zaručeného platu. Celých 52 platových stupňů je pod úrovní minimální mzdy u tabulky číslo jedna a 132 platových stupňů je pod úrovní nejnižšího zaručeného platu. Platových tarifů máme 192, tudíž jde o dvě třetiny.

Čtěte také

Zjednodušit propouštění úředníků? Udržet kvalitní státní zaměstnance je problém, poukazuje odborář Bednář

Jak je to možné?

To není otázka na mě, ale na vládu, na minulé vlády, proč to neřešili.

A proč vy jste víc netlačili jako odbory?

My jsme tlačili, ale vždycky to bylo marné, protože velký problém byl nejenom ministr financí, ale i finance. Tentokrát se ale něco rýsuje. Vím, že probíhají jednání mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem financí o změně platových tabulek. Osobně jsem u několika jednání na ministerstvu práce a sociálních věcí byl. Naposledy před měsícem a půl.

Takže to není tak, že by s vámi úplně nejednali?

Tenkrát ale šlo jen o pracovní materiál ministerstva práce a sociálních věcí, oficiální to nebylo. Ani nevím, jak vyjednávání mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem financí dopadla a neznám ani výsledný produkt, pokud nějaký vůbec je.

Mluvil jste o tom, že jste vyzval vládu, aby jednala, aby se uklidnila atmosféra ve veřejné sféře. Jaká ta atmosféra je? Mají lidé velké obavy? Vychází to z té nejistoty?

Za prvé musím říct, že je tady ještě velký deficit v úrovni platů oproti roku 2019. Pak přišly inflace, takže i tady to ještě zaměstnancům ve veřejném sektoru chybí. Za druhé minulá vláda zrovna nehleděla moc pozitivně na státní zaměstnance a zaměstnance samosprávy, takže přidávání bylo velmi nízké. Od 1. dubna se sice státním zaměstnancům a zaměstnancům samospráv zvýšily platové tarify o devět procent, což bylo velmi pozitivní, ale nestačí to tomu, co je.

Nejsme konkurenceschopní. Státní správa nemá peníze na benefity

Nejsme konkurenceschopní. Státní správa není konkurenceschopná vůči samosprávě, protože samospráva přece jenom má nějaké finanční zdroje na to, aby mohla vedle platových tabulek dát zaměstnancům i různé jiné benefity. To státní správa nemá. Tam peníze chybí.

Jediný možný fond, ze kterého může stát dát svým zaměstnancům nějaký benefit, je Fond kulturních a sociálních potřeb. Ten ale představuje pouhé jedno procento. Oproti tomu sociální fondy některých měst a obcí se pohybují řádově mezi pěti až šesti procenty, takže to už se pak benefity dávají snáze.

Měla by být hlavním ukazatelem pro navyšování tabulkových platů výše minimální mzdy? A jak atraktivní je práce ve veřejném školství, zdravotnictví nebo ve státní správě? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.