Grilování eurokomisařů je „tanec mezi minami“. Po zvolení Trumpa nebudou mít čas na rozdýchávání, myslí si Nerudová

Ve výborech Evropského parlamentu pokračují třetím dnem slyšení s kandidáty na členy nové Evropské komise. Ta se přitom nyní bude muset připravit na nová jednání s Donaldem Trumpem, který podruhé zvítězil v amerických prezidentských volbách. „Je potřeba Trumpovi vysvětlovat, že obchodní války nikdy nikomu nic dobrého nepřinesly,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně a ekonomka Danuše Nerudová (STAN).

Před výbor v Evropském parlamentu předstoupil už také český kandidát na eurokomisaře Jozef Síkela. Měla jste možnost alespoň zčásti sledovat slyšení bývalého ministra obchodu a průmyslu?

Ano, vzdáleně jsem poslouchala, o čem Jozef Síkela mluvil. Myslím si, že byly oblasti, kde byl konkrétní. Hovořil o všech klíčových výzvách, které stojí před Evropskou unií, i v souvislosti se zvolením Donalda Trumpa.

Hovořil o tom, že Evropa je globální bránou, která nabízí příležitosti nejenom pro nás, ale i pro naše partnery. Hovořil o svých vizích, jak bude chtít portfolio (Mezinárodního partnerství – pozn. red.) naplňovat.

O vás se uvažovalo jako o možné kandidátce na eurokomisařku. Nejste teď ráda, že nemusíte takzvaným grilováním procházet?

Pro mě to je kapitola, která skončila nominací Jozefa Síkely. Musím říct, že to slyšení, které je tříhodinové, je takové rétorické cvičení. Cílem grilování je, že celý Evropský parlament musí schválit designované komisaře, Evropskou komisi.

Čtěte také

Čili cílem je „nikoho si nenaštvat“. Cílem je odpovídat tak, abyste nenaštvali Zelené, abyste nenaštvali levici, abyste nenaštvali EPP. Grilování komisařů je takový tanec mezi minami.

Musím říct, že doposud z komisařů, kteří procházeli grilováním, máme komisaře, kteří byli prostě lepší a obstáli. Koordinátoři potom ihned hlasovali a shodli se na pozitivním stanovisku. Takovým příkladem může být třeba chorvatská komisařka Dubravka Šuicová, která dostala na starosti Středomoří.

Pak jsou komisaři, jejichž výkon nebyl tak dobrý, jako u jiných, kde se koordinátoři shodli na tom, že hodnocení odloží, nebo že ještě dodatečně požádají některé komisaře o další  vysvětlení.

Zatím panuje „klid zbraní“. O tom, jak to celé dopadne, se bude rozhodovat až na konci, kdy se na konec nechala největší jména, nejsilnější portfolia, jako má Estonka Kaja Kallasová nebo Španělka Teresa Riberová.

To je taková koncovka, která je nastavená tak, že pokud se dospěje k tomu, že některý z komisařů byl tak slabý, že nemůže projít, tak potom je to klíčové. Klíčoví komisaři jsou na konci taková pojistka, aby nedocházelo k nějakým velkým čistkám.

Jak se podle vás prozatím rýsuje nová Evropská komise?

Troufám si říct, že budeme novou Evropskou komisi velmi důkladně kontrolovat. Slyšeli jsme projev (předsedkyně Evropské komise – pozn. red.) Ursuly von der Leyenové, ve kterém hovořila o sebereflexi. Hovořila o tom, že přehodnotí některé agendy, že si je vědoma chyb, které se udělaly v minulém období.

Čtěte také

Myslím a doufám, že nová komise bude akčnější, že budou naplněny sliby, které byly učiněny v projevu a které byly učiněny i před námi jako europoslanci právě při grilování.

Doufám, že máme jasné vize, co už se nesmí stát, co se musí změnit, co se musí opravit. Musím říct, že situace je o to naléhavější, když byl zvolen Donald Trump. To znamená, nová Evropská komise nebude mít žádný čas na rozdýchávání se.

Nová Evropská komise, pokud jí tedy odhlasujeme na příštím zasedání ve Štrasburku, bude muset začít konat okamžitě. Není čas čekat do inaugurace nového prezidenta USA. Musí začít okamžitě konat. A není to jenom o Evropské komisi, je to i o lídrech evropských států a o jejich jednotě.

Vítězství Trumpa

Překvapil vás výsledek amerických prezidentských voleb, kdy se do Bílého domu vrací republikánský exprezident Donald Trump?

Pro mě to překvapením není, protože všechny výzkumy ukazovaly velmi těsný výsledek. Hovořila jsem o tom, že pro Evropu nezáleží na tom, kdo se do Bílého domu dostane, ale pro budoucnost Evropy je důležité to, jestli se budeme schopni začít starat se sami o sebe.

Čtěte také

Přesto je to pro mě trochu zklamáním, protože myslím, že pro nás, pro Evropu a pro ekonomiku by byla lepší Kamala Harrisová. V programu, o kterém mluvil Donald Trump v prezidentské kampani, nebylo nic pozitivního pro světové trhy.

Celý program byl pozitivní pro americké trhy. Myslím si, že pokud ho uskuteční, tak se budeme mít v Evropě co otáčet, abychom tu situaci zvládli.

Na síti X jste napsala, že zvolení Trumpa je dalším budíčkem pro Evropu, že musíme dospět a přestat v celé řadě oblastí spoléhat jen na USA. Také píšete: „Skončeme s regulacemi a dotacemi bez přidané hodnoty.“ Co máte konkrétně na mysli? Jak to souvisí s americkou volbou?

Musíme se více vrátit k tržní ekonomice. Mnohdy dotujeme společnosti, které by vůbec na trhu bez dotací neobstáli. Zabírají místo jiným společnostem, které by mohly fungovat. Toto se na americkém trhu neděje. To znamená, skutečně se musíme vrátit k čisté tržní ekonomice, abychom zvýšili konkurenceschopnost.

Regulaci musíme odstraňovat kvůli tomu, abychom byli schopni vytvořit takové podnikatelské prostředí, jako má byznys ve Spojených státech. Pokud vytvoříme tak konkurenceschopné prostředí, poroste ekonomika a poroste blahobyt obyvatel Evropy. Pokud to nebudeme schopni udělat, budeme ekonomicky strádat a budou strádat ekonomicky i obyvatelé Evropy.

Transatlantické vztahy

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové jsou Evropská unie a USA víc než jen spojenci. „Jsme svázáni skutečnými partnerstvími mezi našimi lidmi, které spojuje 800 milionů občanů. Pojďme společně pracovat na silné transatlantické agendě, která jim přinese užitek,“ napsala von der Leyenová na sociální síti X. Nemá ale Donald Trump spíš opačné tendence? Nechce spíše Spojené státy izolovat, zavádět cla a zahraniční politiku zaměřit víc na oblast Pacifiku a Číny?

Ano, to jsou tendence. Byly to už tendence Trumpovy administrativy v minulém období. Skutečně (existuje – pozn. red.) hrozba toho, o čem hovořil ve své prezidentské kampani, a to bylo zavedení desetiprocentního cla a šedesátiprocentního cla ve vztahu k Číně.

Pokud to udělá, bude to obrovským problémem pro ekonomiku Evropy. Proto je potřeba budovat transatlantické vztahy. Je potřeba s Donaldem Trumpem hovořit, vyjednávat, vysvětlovat mu, že obchodní války nikdy nikomu nic dobrého nepřinesly a že nakonec jsou ztráty na všech stranách.

Je potřeba mu vysvětlovat, že návrat k protekcionismu, o kterém hovořil, není tím správným řešením. Ale je nutno si uvědomit, že některé věci Donald Trump zcela jistě učiní a zcela jistě budou mít obrovský vliv.

Trump řekl, že sníží korporátní daně, které (dosluhující prezident Joe) Biden ve svém období navyšoval. To bude obrovský problém pro Evropu, protože už dnes investoři obchází Evropu kvůli neexistenci jednotného kapitálového trhu a chodí investovat do Spojených států.

Takovýto rozdíl v korporátním zdaněním a v průměrném zatížení mezi Evropou a Spojenými státy bude jen další pobídkou k tomu, aby firmy investovaly ve Spojených státech.

Toto bude seriózní problém pro evropskou ekonomiku, stejně tak, jak seriózním problémem by samozřejmě bylo, pokud by skutečně realizoval ta cla, o kterých ve své kampani hovořil.

Jak se po vítězství Donalda Trumpa změní podpora Ukrajiny? Měla by se Evropská unie více zaměřit na oblast Indopacifiku? A jak se Danuše Nerudová dívá na důchodovou reformu v Česku? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.

autoři: Vladimír Kroc , job
Spustit audio

Související