Gorila si nedělá násilí, orangutan se nevzdává, srovnává kurátor primátů z pražské zoo
O práci v zoo nikdy nesnil, měl dojem, že zoologické zahrady zavírají zvířata do klecí. V dospělosti, kdy se věnoval lesnictví, svůj názor změnil a čím dál víc ho to táhlo ke zvířatům. Dnes je Vít Lukáš kurátorem primátů pražské zoo.
Jako dítě nosil Vít Lukáš domů větve a listy, vyráběl herbáře a toužil po zaměstnání lesníka. „Když se mi v pokoji líhli brouci, maminka nebyla nadšená,“ vzpomíná. Postupně zjistil, že lesnictví není pro něj, a tak se začal věnovat zoologii.
Pražská zoo podle něj patří mezi jednu z nejlepších zahrad na světě. A může porovnávat, pracoval totiž v chilské zoologické zahradě. „Byla soukromá a musela si na sebe vydělat. Je obdivuhodné, že to dokázala,“ popisuje. Tamní zoo byla na vysoké úrovni a, jak připomíná, zoologické zahrady v Latinské Americe staví především na atraktivitě pro návštěvníky.
V Chile se Vít Lukáš oženil, ale právě kvůli své manželce, která dostala šanci studovat cytogenetiku pavoukovců na Karlově univerzitě, se vrátil zpět do Česka. „Zabývali jsme se oba pavouky, tak jsme se poznali,“ prozrazuje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.
Jako kurátor primátů v pražské zoologické zahradě má možnost srovnávat třeba gorily a orangutany. „Gorila zkusí splnit nějaký úkol nebo skládačku. A když jí to nejde, vykašle se na to. Orangutan si je vědom, že mu to bude trvat, a tak si třeba vezme polínko a tříská do té věci i osm hodin,“ popisuje a dodává: „Lidé nám pak volají a diví se, co se v pavilonu děje. Ale to jen orangutan řeší nějaký úkol.“
Čím ho fascinuje sklípkan a proč patří mezi jeho největší lásky? A čím jsou zajímavé strašilky? Ptala se v Hostu Radiožurnálu moderátorka Patricie Strouhalová.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.