Gita Zbavitelová: Úterní volby v Izraeli zřejmě opět skončí nejednoznačně
Už v úterý jdou Izraelci počtvrté za poslední dva roky k předčasným volbám. Zatímco po prvních dvou premiér Benjamin Netanjahu nesestavil vládu, po loňských třetích vstoupil do jeho kabinetu hlavní soupeř jeho strany Likud, centristické uskupení Modrobílá Bennyho Gantze. Vládnutí však provázely neustálé spory a problémy.
Nakonec se koalice neshodla na rozpočtu a Izraelci jdou volit znovu. Úterní hlasování bude stejně jako ta předchozí referendem o Netanjahuově setrvání v čele země. O přízeň voličů se bude ucházet 39 stran, ale do parlamentu se jich dostane nanejvýš třináct a možná ani to ne.
Čtěte také
Ani tentokrát však stranu Likud nečeká jednoznačné vítězství, i když je znovu v čele průzkumů. Netanjahu se prezentuje jako vítěz nad epidemií koronaviru a má se skutečně čím chlubit – do středy bylo naočkováno skoro 60 procent Izraelců první dávkou vakcíny a téměř 50 procent oběma, epidemie rychle ustupuje a země už zcela otevřela dlouho uzavřenou ekonomiku. Netanjahu slibuje, že další lockdown už nebude a že po loňské normalizaci vztahů se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem a Súdánem dojde brzy k navázání vztahů se čtyřmi dalšími nejmenovanými muslimskými státy.
Aby si „vytvořil“ dalšího možného koaličního partnera, inicioval volební spojení ultraortodoxní strany Náboženský sionismus s ultranacionalistickou a protiarabskou Židovskou silou, která podporuje vyhnání Arabů neloajálních Izraeli. Přesto se Netanjahu snaží nalákat i arabské voliče; zapsal na kandidátku Likudu jednoho Araba a slíbil mu ministerské křeslo ve své příští vládě. Netanjahuovým právníkům se dokonce povedlo dosáhnout odkladu pokračování premiérova soudního procesu kvůli korupci až na začátek dubna, aby ho Izraelci před volbami neviděli na lavici obžalovaných.
Půjdou Izraelci volit popáté?
Navzdory premiérově snaze i úspěchu v potlačení epidemie však podle průzkumů Likud a jeho náboženští spojenci nezískají ve 120členném Knesetu potřebných 61 křesel. Tábor Netanjahuových odpůrců, tedy stran, které vyloučily vstup do jeho vlády, by většinu měl, jen kdyby se k němu připojila strana Nová pravice Naftaliho Bennetta . Ten je ochoten spolupracovat s kýmkoli, tedy i s Netanjahuem, ale kdyby se přidal k jeho bloku, premiérově koalici by to k většině nestačilo.
Čtěte také
„Protinetanjahuovský“ tábor má zase ten zásadní problém, že ve skutečnosti neexistuje a vytvářejí ho jen média – zahrnují do něj pravicové i levicové strany s diametrálně odlišnými ideologiemi a programy, které by spolu stěží dokázaly i chtěly vládnout.
Nová naděje Gideona Saara i Bennettova Nová pravice urputně hájí rozšiřování židovských osad na Západním břehu a anexi jeho části a odmítají vznik palestinského státu, zatímco Modrobílá, sociálnědemokratická Strana práce a levicový Merec Palestinu podporují a osady i anexi odsuzují.
Ani Saar, ani Benet nechtějí, aby byl premiérem Jair Lapid, předseda druhé nejoblíbenější strany Existuje budoucnost, a příliš se neshodnou ani spolu.
Výsledek voleb bude možná záviset nejen na Bennettovi, ale i na předsedovi islamistické strany Ra’am Mansúra Abbáse, která se odštěpila od Společné kandidátky arabských stran. Izraelští Arabové nikdy s vládnoucí stranou v Izraeli nespolupracovali a žádná o jejich přízeň ani nestála. Mansúr Abbás však naznačil ochotu spolupracovat s oběma bloky, ale s Netanjahuem jen v případě, že premiér prosadí reformy ve prospěch arabských obyvatel a ve vládě nebude Náboženský sionismus s protiarabskou Židovskou silou.
Čtěte také
Podle nedělního průzkumu Telavivské univerzity by vstup arabských stran do vlády nebo její podporu zvenčí překvapivě podpořilo 87 procent izraelských Arabů. Izraelští Židé to však vidí jinak – přítomnost arabských stran ve vládě by tolerovalo jen 28 procent a 50 procent by si ji rozhodně nepřálo.
Náboženský sionismus, Strana práce, Merec, dosud vládní Modrobílá i arabský Ra’am se však v průzkumech pohybují na hranici volitelnosti a vůbec se nemusejí do Knesetu dostat – Modrobílá kvůli tomu, že v rozporu se svými předvolebními sliby loni vstoupila do vlády Netanjahua obžalovaného z korupce, v níž se kvůli jeho trikům, úskokům a nesplněným slibům nedokázala prosadit.
Zatímco většina Izraelců mnoho let považovala za nejschopnějšího premiéra Netanjahua, dnes ho v čele vlády nechce 52 procent, jak ukázal nedávný průzkum Izraelského demokratického institutu. Jeho setrvání ve funkci si naopak paradoxně přeje skoro třetina izraelských Arabů.
Netanjahu se v těchto volbách už nemůže opřít o Donalda Trumpa, který mu nejrůzněji pomáhal v těch předchozích. Současný americký prezident Joe Biden k jeho vítězství rozhodně přispět nechce. A aby ho před volbami výrazně nepodpořil, poprvé mu zatelefonoval až měsíc po nástupu do Bílého domu.
Výsledek hlasování je těžko předvídatelný. Čtvery volby během dvou let Izrael nikdy ve své historii neměl a i tento smutný rekord může ještě překonat – jestli volby dopadnou podle průzkumů, mohou jít Izraelci ještě letos k volebním urnám popáté.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
