Getsemanská zahrada – ještě se dalo odejít...
Všichni to občas zažíváme: procházíme si svým utrpením, strachem, pouští a tmou. Křičíme své otázky a odpovědi nepřicházejí. Modlíme se, a netušíme, zda nás někdo slyší. „Patří to k životu křesťana“ – říká Marek Vácha, katolický kněz, pedagog a spisovatel. A Ježíš si trápení a strachu, i nezodpovězených otázek, užil měrou vrchovatou.
Velikonoční příběh je silný příběh. A než se dobere svého vrcholu ve vzkříšení, skýtá řadu znepokojivých momentů. My, kteří žijeme své životy ve třetím tisíciletí, je můžeme vnímat jako podobenství či podněty k zamyšlení, ale to jim neubírá na síle a jisté naléhavosti. Vezměte si například Getsemanskou zahradu, kam se Ježíš odebral, modlil se a čelil poryvům úzkosti a strachu. Marek Vácha, katolický kněz a přednosta Ústavu etiky 3. LFUK, považuje Getsemanskou zahradu za jeden z klíčových momentů velikonočního příběhu.
Marek Vácha: „Evangelista o něm píše: ‚Padla na něj hrůza a úzkost‘ a modlí se: ‚Bože, jestli je to možné, ať mě mine tento kalich. Ale ne má, ale Tvá vůle se staň.‘ A – prosím pěkně – tahle modlitba nebude vyslyšena! My někdy máme dojem, že Bůh je – s prominutím – cosi jako, řekněme, automat na kávu, kam vhodíme minci a vypadne mi požadovaný nápoj. A pokud to takto nezafunguje, tak zpochybním samotnou existenci Boha, smysluplnost světa a podobně: ‚Bože, jestli neuděláš to, o co Tě prosím, tak neexistuješ. ‘“
Píseň od skupiny Oboroh:
Getsemane, oheň plane
oheň sžírá
hoří víra
Getsemane
co se stane
co se děje
zem se chvěje
stíny ztráty
v duši dráty
v dlaních hřeby
Jezu je v nebi
v dlaních hřeby
nebo že by
ostré klíny
naší viny....
Marek Vácha: „Ta Getsemanská zahrada je možná to největší pokušení Krista – tady je ještě možno se zvednout a odejít pryč z toho příběhu. Potom už do Getsemanské zahrady přichází Jidáš s četou, která je ozbrojena meči a holemi, přichází zatčení Krista, výslechy a ukřižování na Velký pátek. V té Getsemanské zahradě je ta nejhorší chvíle Krista. Pro mě je to vždycky obrovské povzbuzení – když se člověk setká s určitým typem křesťanů, kteří říkají: ‚No, musíš se pořád radovat, křesťanství, to je náboženství radosti!‘ ...atd. ... ‚Padla na něj hrůza a úzkost, ‘ tam čteme! Takže najednou si člověk uvědomuje, že v našem životě, stejně jako v našem náboženském prožívání věcí, jsou jistě chvíle i té extatické radosti, radosti ze života. Ale také tam přichází ten zážitek Getsemanské zahrady, kdy si procházíme všichni svými pouštěmi, nocemi, vyprahlostmi, utrpeními, svými otázkami, kdy se ptám: ‚Je Bůh, nebo není Bůh? Slyší někdo ty moje modlitby, nebo neslyší? Je tady někde v tom vesmíru nějaké ucho, které to zajímá? ‘ Tohle také patří do zážitků víry, do výbavy křesťana.“
Po úzkosti v Getsemanské zahradě, po výkřiku Velkého pátku, po otázkách, na které nepřicházejí odpovědi, následuje ticho Bílé soboty, a posléze naděje a světlo. I dnes, stejně jako za časů Kristových a jeho učedníků platí: zlo nebude mít poslední slovo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
