Gabriela Hrabaňová: Chceme-li Romy integrovat, musíme je brát jako partnery

14. listopad 2019

Gabriela Hrabaňová stojí v čele Evropské sítě romských organizací známé pod zkratkou ERGO, která se zavazuje prosazovat v evropských institucích otázky týkající se sociálního začleňování Romů, snižování chudoby a boje proti anticiganismu. Organizace úzce spolupracuje nejen s Evropskou komisí, s Radou Evropy, se Světovou bankou a s OSN, ale také s poslanci Evropského parlamentu. Rozhovor s ní připravila Rena Horvátová.

“Cílem naší organizace je přenést romskou realitu k těm, kteří o Romech rozhodují, tedy k institucím jako je Evropský parlament či Evropská komise. Tito lidé velmi často Romy neznají, a proto je pro nás důležité skrze naše organizace, které působí na lokální úrovni, posbírat požadavky Romů o tom, jak by si představovali politiku směřovanou jejich směrem.”

Gabriela Hrabaňová upozorňuje, že k tomu, aby se zlepšila situace Romů žijících v Evropě, je potřeba přizvat je k řešení integrace.

“Největší problém nejen v Evropské komisi je, že se vše velmi často vytváří bez Romů. Máme například Roma nebo Romku pracující v kanceláři, což není úplně časté, ale konzultační proces s občanskou společností probíhá tak, že se neziskovkám jenom přednese, co už je institucí vymyšlené, ale zapojení Romů je v zásadě nulové.”

Hrabaňová dodává, že dlouhodobě chybí podpora neziskových organizací, které působí na poli lidských práv:

“Často se bojí ozvat, protože se bojí, že by v dalším roce nedostaly finance pro svoje aktivity. Myslím si, že je potřeba podporovat nezávislost organizací, třeba nezávislým fondem právě z Evropské komise nebo z jiného fondu. Žádné takové finance právě teď neexistují.”

Pokud se spojíme, zesílíme

Podle ředitelky Evropské sítě romských organizací je potřeba, aby byl romský hlas i v budoucnu daleko více slyšet.

“Jednotlivci vyslyšeni často nejsou. Pokud se ale spojíme, podpora se zvýší. Což platí i na národní úrovni. Jedna neziskovka často sama sebe ohrožuje právě tím, že nedostane finance na příští rok. Ale zakládání koalic a aliancí tomu může pomoci. V ČR aktuálně vznikla koalice RomanoNet, ve které je několik organizací, které nevystupují pod vlastním jménem, ale pod jménem společným koalici. A jejich síla je vyslyšena.”

Podle Hrabaňové vládne na evropské úrovni ochota řešit otázky spojené s životní úrovní a vzděláním Romů.

“Některé komunity k nám dokonce vzhlížejí. Lidé afrického původu, anebo některé muslimské komunity v nás vidí cíl, protože neexistují národní strategie, nemají speciální financování nebo nějaké fondy, natož speciální koordinační kancelář. Oni jsou vlastně schovaní pod menšinami. V tom my máme určitá privilegia a vůbec dobré celkové pojetí.”

Největší problém vidí jednoznačně v ochotě evropských politiků implementovat návrhy změn do strategie integrace Romů.

“V Evropském parlamentu máme tři poslance romského původu. Jenom tedy v Evropském parlamentu a ve Španělsku jsou Romové, což také o něčem svědčí. Důležité je vytvořit větší tlak na národní státy. Komise často říká, že záleží na tom, jak členský stát, potažmo Česká republika, tyto věci bude implementovat. Na papíře všechno vypadá dobře, ale nic se neimplementuje, protože instituce často samy nechtějí – obávají se, že politici nebudou znovu zvoleni právě kvůli tomu, že pomáhají Romům.”

autor: Rena Horvátová
Spustit audio