Funguje vládní deštník proti drahotě? Nad daty od sociologů diskutují Daniel Prokop a Marian Jurečka
Kolik vydají domácnosti za energie a potraviny? Na čem Češi nejvíce šetří? A kolika lidem nezbývá z výplaty na konci měsíce ani halíř? O tom, jak pomáhají vládní opatření v praxi a v čem stát naopak zaostává si na Radiožurnálu povídal Jan Pokorný se sociologem Danielem Prokopem a vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL.
„Snažíme se valorizovat nejen důchody, ale i životní a existenční minimum a na něj navázanou sociální podporu. Snažíme se teď zvýšit i přídavek na děti a případně další nástroje sociální politiky jako příspěvek na péči a podobně,“ přibližuje úsilí svého resortu ministr Jurečka. Jak dlouho stát zvládne tuto pomoc občanům ufinancovat, se těžko odhaduje, dodává. Naději vidí ve zpomalení růstu inflace, které se už nyní začíná rýsovat.
Čtěte také
„Většina důchodců se díky valorizacím nemá hůř než před rokem. Problematický segment jsou rodiny s dětmi s nižšími příjmy. Ty by potřebovaly ještě cílenější podporu,“ upozorňuje Daniel Prokop na rizika, jak je vykreslují sociologická data analyzovaná společností PAQ Research.
A Marian Jurečka doplňuje, že do této nejohroženější skupiny by stát měl zařadit také lidi se zdravotním postižením nebo domácností, které se o takto znevýhodněné starají.
Sociální tarif na obzoru
Stávající vládní plošná opatření jako zastropování cen nebo úsporný tarif podle Prokopa sice pomáhají, ale pro tyto nejchudší skupiny stále ne dost. Jako řešení navrhuje zavedení sociálního tarifu, který by byl na rozdíl od nákladné plošné pomoci zacílený právě na tuto nejohroženější část společnosti.
„Na sociálním tarifu máme po asi čtyřech pěti měsících s MPO zaplaťpánbůh shodu, takže do příští novely energetického zákona bude sociální tarif zakomponován. Následně bude mít nařízení vlády možnost tuto ohroženou skupinu, která je zatím v zákoně definovaná obecně, dospecifikovat a zároveň třeba říci, že výše zastropování může být pro tuto skupinu ještě na nižší úrovni,“ slibuje Marian Jurečka.
Přepis celého rozhovoru najdete na našem zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
Projekt Česko 2022: Život k nezaplacení staví na sociologických datech, která exkluzivně pro Český rozhlas sebrala a ve spolupráci s datovými novináři serveru iROZHLAS.cz analyzovala společnost PAQ Research.
Výsledky průzkumu i závěry, které z nich vyplývají, najdete na webu iROZHLAS.cz/zivot.
Související
-
Největším strašákem pro Čechy zůstává zdražování. Sílí obavy z jaderného útoku či havárie
Za nejsilnější hrozbu pro Českou republiku považuje zhruba 70 procent lidí zdražování.
-
Valorizace důchodů pokryly většině seniorů stoupající náklady, tvrdí Daniel Prokop
Aktuální data PAQ Research: spolu s výdaji vzrostly i příjmy. „Zkombinovaly se valorizace důchodů a jednorázové příspěvky na děti,“ popisuje Daniel Prokop.
-
Fiala: Strop na ceny energií už nižší nebude. Motivovat k úsporám chce stát tím, že půjde příkladem
Vláda v pondělí schválila strop na cenu energií. Podle premiéra Petra Fialy zareagovala včas a plynu na nadcházející zimu zajistila dostatek, i přesto ale vyzývá k úsporám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
