Fuková: Segregování romských žáků má pomoci předcházet nový soubor opatření

13. listopad 2025

Návod, jak předcházet  segregaci romských žáků na školách, dnes na tiskové konferenci představili zástupci ministerstev školství a spravedlnosti, Národního pedagogického institutu a romských organizací. Nový soubor opatření obsahuje třeba plánování rozložení žáků mezi školami, tandemovou výuku, doučovací kluby či práci s rodiči. 

Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 odsoudil ČR za to, že přeřazením 18 romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Podle webu projektu Desegregace.cz je v Česku přes 35.000 romských žáků a žákyň. Zhruba 12.000 z nich chodí do 130 škol, kde romští školáci tvoří víc než třetinu osazenstva. V 78 školách představují většinu, ve 46 přes 90 procent. Romové představují tři procenta školáků v ČR, ve speciálních školách pro žáky s intelektovým omezením tvoří ale kolem 15 procent dětí.

"Dítě se sociálním znevýhodněním či speciálními potřebami nerovná se romské dítě. Spousta dětí z majority pochází ze sociálně slabých poměrů, nemáme ale školy dětí samoživitelek či z chudých domácností. Segregace v Česku existuje. Romské děti nejsou v horších školách kvůli výkonu a schopnostem, ale kvůli příslušnosti k menšině. Potřebují jiný typ podpory než děti se speciálními vzdělávacími potřebami, potřebují důvěru, bezpečné prostředí a uznání identity," řekla dnes vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Podle ní desegregace nespočívá v přesouvání dětí, ale hlavně ve změně myšlení.

Podle ředitele odboru rovného přístupu ke vzdělávání ministerstva školství Jana Vöröše Mušuty segregovaných škol neubývá. Ministerstvo školství, NPI, agentura PAQ Research a Agentura pro sociální začleňování loni podepsaly memorandum o spolupráci při ukončování segregace. V deseti městech v sedmi krajích začal působit tým expertů. Spolupracoval se zřizovateli, školami a romskými organizacemi. Návody postupu jsou na webu Desegregace.cz, možné jsou stáže ve školách a funguje platforma romských pedagogů a pedagožek. Romské organizace zapojují romské rodiče.

Opatření z nového souboru se zaměřují třeba na školní docházku a absence, úspěchy dětí v češtině a matematice či předcházení odchodům ze škol i působení sociálních pedagogů. "Je důležité, aby šance na vzdělání byla vyrovnaná," uvedl šéf odboru podpory žáků NPI Tomáš Machalík.

Některé strany z chystané vládní koalice ANO, SPD a Motoristů požadovaly před volbami zrušení inkluze. Připravovaný vládní program počítá s její revizí. Podle Miroslava Klempára z organizace Awen Amenca se slovo inkluze chápe jen z pohledu speciálních potřeb, ne jako vytváření prostředí pro rozvoj dětí. "Zrušením inkluze vezmeme dětem vozíčky a naslouchátka? To asi ne. Inkluze je příjemné prostředí, kde dítě cítí, že je vítáno. Jsou naše školy inkluzivní a chodí do nich děti rády?" řekl Klempár. Zmínil negativní dopady segregování - horší vzdělání a uplatnění, následné vyloučení a ekonomické ztráty.

Zásadu rovného zacházení bez ohledu na rasu či etnicitu zavedla unijní směrnice z roku 2000. Evropská komise Česku vytýká systematické a nadměrné umisťování romských dětí do oddělených škol. Hrozí žaloba kvůli neplnění předpisu a s ní také sankce a penále za desítky milionů eur.

zdroj: ČTK
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.