Frans Timmermans ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Pane místopředsedo, proč byla Evropa tak špatně připravená na příliv uprchlíků z různých zemí? Často vidíme fotografie lidí, kteří spí v bahně na hranicích, nebo dokonce těch, kteří se na cestě utopili? Nedá se takový proud lidí zvládnout nějak lépe?

Čtěte také

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Dá, ale systém a pravidla, která dnes platí, jsou z doby, kdy jsme takovému problému čelit nemuseli. Podívejte se například na dublinské nařízení o pravidlech azylové politiky. Tato norma nikdy nepředpokládala, že takové množství lidí přijede do jediné země v tak krátké době. Evropa má tedy problém se přizpůsobit této zcela nové situaci. Můžete nás všechny, Evropu i členské země kritizovat za to, že jsme nereagovali dřív, i když to bylo něco, co jsme v posledních několika letech viděli, že se chystá. To nám ale teď nepomůže. Musíme se proto dívat dopředu a hledat řešení. Problém ale je, že jsou komplikovaná a přitom je třeba je zavádět rychle. To znamená, lepší ochrana hranic, lepší registrace těch, kdo do Evropy přijíždějí, vracení lidí, kteří nemají nárok na azyl nebo systém přerozdělování migrantů ze zemí, do kterých jich přijelo moc. Jsou to velmi složité věci, ale můžeme si s tím poradit. Můžeme, když budeme postupovat společně jako Evropané.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Když mluvíme o dublinském nařízení, je stále platné, nebo je to už mrtvé pravidlo? Německo jej chce začít znovu uplatňovat, ale dřív řeklo, že přijme všechny uprchlíky, kteří tam zamíří. Teď chce, aby Itálie nebo Řecko, do kterých vstoupili uprchlíci jako do prvních zemích Unie, řešily jejich žádosti o azyl. Platí tedy Dublin nebo ne?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
To, co Německo udělalo ve velmi vypjaté chvíli, bylo historické rozhodnutí. Řekli si - dobrá, jestliže budeme postupovat podle dublinského nařízení, budeme všechny posílat zpátky, protože nejsme první země, ve které mají požádat o azyl. Ale jestliže to uděláme, vyvoláme obrovskou, ale opravdu velkou humanitární krizi v Evropě. Nebudeme se tedy chovat podle dublinského nařízení a přijmeme lidi, kteří přijdou na naše hranice a budeme s nimi nakládat, jako bychom byli první země, do které přišli. Německo si za to zaslouží uznání, protože, kdyby to neudělalo, byla by krize v Evropě mnohem vážnější. Teď se ale ti, kteří určují další běh událostí, musíme vrátit k dodržování pravidel, ale také je doplnit tak, aby braly v úvahu situaci, která se teď vytvořila. Ta je zcela jiná, než z jaké vyšlo dublinské nařízení. Jestli tedy Německo říká, že se hodlá vrátit k uplatňování Dublinu, chápu je, že chce zase postupovat podle pravidel. Zároveň ale musíme vzít v potaz, že se situace změnila a musíme tedy pomýšlet na to, jak změnit také dublinská pravidla.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Já ale z vlastní zkušenosti vím, že přijetí jakýchkoliv změn nebo oprav pravidel trvá v Evropské unii měsíce a někdy i roky, ale tolik času přece nemáme.

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
To ne, ale když se podíváte třeba na pravidla přesídlování uprchlíků, která jsou, jak velmi, velmi kontroverzní záležitost, to už je vlastně úprava dublinských pravidel. Kdyby systém fungoval, nemuseli bychom přesidlovat uprchlíky podle kvót. Už teď, když spolu mluvíme, vlastně pracujeme s novelizovaným dublinským systémem. Ještě to není úplně dokonalé. Potřebujeme, aby začaly fungovat hotspoty, tedy registrační střediska, a také systém přesídlování, ale to je správná cesta, kterou jít. Věřím, že v této mimořádné situaci, když lidé přijíždějí jen do několika členských zemí, musíme vytvořit prostředí pro rozdělení tohoto břemene migrace, což znamená de facto novelizaci dublinského systému.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Když mluvíme o systému přesidlování migrantů, Česká republika a několik dalších zemí odmítlo systém povinných kvót. Česká vláda se snažila to vysvětlit tím, že uprchlíci stejně nechtějí zůstat v naší zemi, ale jejich cílem je Německo, Švédsko a jiné země, má tedy smysl snažit se je přinutit, ty, kteří nechtějí žít v některé zemi, aby tam zůstali?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Víte, ženevská konvence říká, že člověk, který prchá před válkou nebo pronásledováním, má právo na mezinárodní ochranu. Ta konvence neříká, že máte právo si vybírat zemi, kde chcete takovou ochranu hledat. Jestliže tedy Evropská unie říká, že chce poskytnout ochranu těm, kdo utekli před válkou, nemůžeme to nechat na bedrech jen několika zemí. Musíme se o to břemeno podělit. A upřímně řečeno, uprchlíci nemají na výběr. Jestli chtějí mezinárodní ochranu, může jim ji poskytnout každý členský stát Unie. Jsou to samozřejmě lidské bytosti, jejich příbuzní jim poradili - pojďte všichni do Německa, ale to vůbec není fér. Jestli budete cestovat za prací, můžete požádat o německé vízum a když vás odmítnou, tak se tam nedostanete. Ale pokud hledáte azyl, protože chcete být pod ochranou, nemůžete si vybírat a musíte ji přijmout v zemi, která vám ji dá.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Ti lidé jsou možná také obětí dezinformací. Některé státy jako například Dánsko nebo Maďarsko začaly zveřejňovat inzeráty v jordánských nebo libanonských novinách, aby těm lidem řekly: "Ne, u nás není ten ráj, který vy hledáte." Tak, proč tak nepostupuje také celá Unie?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Unie nemusí takovou kampaň dělat. Ti lidé, kteří přicházejí, mají mobilní telefony. Jestli situace v zemi, kam přijdou, nebude taková, jakou očekávali, dají to dalším velmi jasně vědět. I tak si ale myslím, že je třeba informovat uprchlíky lépe, než to děláme dnes. Musíme to dělat v táborech v Libanonu, Jordánsku nebo Turecku, ale nejen v tom smyslu, jaká je situace v nějaké zemi, ale také jim vysvětlovat, k čemu jim je statut uprchlíka a co to znamená, když o něj požádají. Že jim to nedává automaticky právo jet do Německa. Že takhle to zkrátka nefunguje.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Možná ale také reagovali na prohlášení paní Merkelové z léta, když řekla, že Německo přijme všechny syrské uprchlíky. Myslíte, že to byla chyba ze strany Angely Merkelové?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Paní Merkelová udělala správnou věc ve správnou chvíli, protože jinak by byla krize v Evropě mnohem hlubší. Některé další země by se dostaly do velkých problémů s uvízlými uprchlíky. Teď jsme v jiné situaci a musíme se postupně zase vrátit k platným pravidlům, upravit je, pokud je to potřeba a vytvořit takové podmínky, abychom měli situaci pod kontrolou.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Ačkoliv spolu evropské země v mnoha věcech nesouhlasí, tak v jedné záležitosti mluví jedním hlasem, a to je otázka postoje k pašerákům lidí. Co se dá dělat s pašeráckými gangy?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
V první řadě potřebujeme větší koordinaci policejních složek, zpravodajských služeb a hraničních stráží. Byl jsem teď v Turecku a s tamními představiteli jsme se shodli, že musíme víc spolupracovat při pátrání, kde převaděčské skupiny působí. Musíme je společně stíhat a zabránit jim, aby ve své činnosti pokračovaly. Druhá možnost, jak je eliminovat, je posílit systémy přesidlování migrantů. Jít tedy do táborů a oblastí, kde uprchlíci jsou, a tam najít ty, kteří by měli dostat souhlas k tomu, aby pokračovali v cestě do Evropy. Tím připravíme pašeráky o jejich příjmy.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Naším hostem je první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. V Evropě také panují obavy, že příliv migrantů bude mít za následek vzestup krajně pravicových stran, což není pochopitelně nijak dobré. Co proti tomu může Evropská komise dělat?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Pocit nejistoty u evropské veřejnosti se pojí s otázkou, jestli jsme schopni mít celou věc pod kontrolou. Krajní pravice má jednoduchý návrh. Zavřete hranice a všechny vyhoďte. Zní to jako snadné, ale je to naprosto nereálné a nepřípustné. Vypadá to hezky, protože se zdá, že tím by se všechno vyřešilo. Jediná věc, kterou mohou jiní politici dělat a děláme ji i my jako Evropská komise, je ukázat, že tu jsou mnohem reálnější způsoby, jak situaci řešit. Musíme ale také ukázat, že přinášejí výsledky. Musí být vidět, že počty uprchlíků klesají a že se jejich proud nějak reguluje. Také musí být patrné, že vracíme lidi do zemí jejich původu, pokud nemají na azyl nárok.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Mnoho Čechů je podezřívavých vůči cizincům, hlavně těm z muslimských zemí. Co byste nám jako Nizozemec poradil? Ptám se, protože Nizozemsko má bohaté zkušenosti s integrací cizinců z různých zemí a z různých kultur?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Víte, v Nizozemsku máme vlastní problémy s integrací, hlavně s mladými lidmi, kteří se vydělili ze společnosti. Vydají se na cestu zločinu, a to pak vyvolává ve společnosti napětí. Čelíme některým napjatým vztahům mezi různými skupinami. Necítím se tedy jako někdo, kdo by mohl někoho jiného poučovat. Pevně ale věřím, že všechna společenství budou v budoucnu mnohem různorodější, než jak je známe dnes. Nebude to proto, že by si to Evropa zvolila nebo že by to chtěl někdo v Bruselu, ale proto, že takový je prostě vývoj ve světě. Třeba o Česku vím, že u vás byl v určité době velký příliv přistěhovalců z Vietnamu a dnes je vietnamská komunita v České republice plně integrovaná. Česká společnost si Vietnamců váží, protože jsou pracovití, poctiví a vzdělávají se. Tímto směrem se budou věci ubírat. Možná by vám tedy pomohlo podívat se na to, jak jste se vy sami sžili s vietnamskou komunitou.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Znamená to, že bychom měli být tolerantnější?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Tolerance je sice krásné slovo, ale často se špatně vykládá. Jestli to berete tak, že být tolerantnější, znamená být pozornější k odlišnostem a víc vnímat, že lidé jsou jiní a brát to jako fakt, pak s vámi souhlasím. Často se ale tolerance plete s lhostejností a lhostejnost živí rozpory a napětí ve společnosti. Pokud tedy chápete toleranci tak, že spolu více mluvíme, učíme se jeden od druhého a respektujeme vzájemné odlišnosti, tak vám dám plně zapravdu. Ale pokud bude tolerance znamenat - ale, necháme je být, budem dělat, jako že tu nejsou. Pak vám předpovídám, že se během 20-30 let dočkáte nového pnutí ve společnosti. To jsou zkušenosti, které v Nizozemsku máme.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
V sousedství Evropské unie je jedna země, která je nezbytná pro sdílení tíhy uprchlické vlny, je to Turecko, které je ale také kandidátskou zemí na vstup do Evropské unie. Pokud ale Turecko pomůže Evropě s uprchlíky, můžeme čekat, že za to bude také něco chtít na oplátku, třeba bezvízový režim nebo pokrok v přístupových jednáních. Je toto pro Evropskou unii přijatelné?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Ankara po nás žádá, abychom s ní víc jednali o zjednodušení vízového režimu nebo o otevření nových vyjednávacích kapitol. Nežádá nás, abychom pro ní zmírnili podmínky přijetí. A kdyby to žádala, my bychom to neudělali. Ankara říká, že chce silnější vztahy s Evropskou unií, chce se stát jejím členem a chce mít tu možnost. Takový požadavek je fér. Musí ale mezi námi být jasno, že i když se vzájemně potřebujeme kvůli uprchlické krizi a kontakty mezi námi musejí být mnohem intenzivnější, nebudeme dělat kompromisy ohledně kritérií, které musí Turecko jako kandidátská země splnit.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Znamená to tedy, že Evropská unie nebude zavírat oči před porušováním lidských práv v Turecku?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Když se podíváte na naší hodnotící zprávu, kterou jsme zveřejnili před několika dny, jsme v ní velmi kritičtí k vývoji v občanské společnosti, hlavně, co se týká soudního systému a svobody médií v Turecku. Před několika dny jsem o tom otevřeně debatoval s našimi partnery v Turecku, takže nebudou žádné kompromisy v případě hodnot, které vyznáváme a kritérií, která je třeba splnit.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Jiná země, která je pro Evropu velmi důležitá, ale je členem Evropské unie, je Velká Británie. Premiér David Cameron poslal Evropské radě dopis s požadavky na změnu podmínek britského členství, například omezení volného pohybu osob nebo poskytnutí výjimek pro země mimo eurozónu, aby se nemusely podílet na finanční pomoci zemím eurozóny. Není to trochu moc, co žádá?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Já myslím, že jako Evropané máme velký zájem na tom, aby Británie zůstala s námi na jedné lodi. Evropa je silnější s Velkou Británií a troufám si říct, že i Velká Británie je u jednacího stolu silnější s Evropskou unií, než kdyby byla sama. Moje poslání je, aby Británie zůstala členem Unie. Dopis Davida Camerona pečlivě prostudujeme a uvidíme, co se dá dělat. Ale je tu silná snaha všech zajistit, že Británie zůstane členem Unie.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Naším hostem je první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Nechci předpovídat, že se to může stát, ale dokážete si představit Evropskou unii bez Spojeného království? Teď spolu mluvíme anglicky a angličtina je společný jazyk v Evropské unii a najednou by zmizel člen, který je nositelem tohoto jazyka?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Upřímně řečeno, ten společný jazyk, který s Británií sdílíme, je často dost špatná angličtina. Je to hezké, protože i Britové už kvůli nám tak začínají mluvit, ale je to velmi těžké si představit Evropskou unii bez Velké Británie. Je ale na Britech, aby se rozhodli. Jestliže budou chtít odejít z Evropské unie, budeme se muset s takovou situací vypořádat. Myslím ale, že najdete cestu z této situace a zajistíme, že v referendu bude většina Britů hlasovat pro setrvání v Evropské unii.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Vy to asi znáte z mnoha zemí, ale u nás v České republice se mnoho nepopulárních opatření skrývá za to, že jde o nařízení z Bruselu. I v jiných zemích vysvětlují tamní úřady nějaké nepříjemné změny tím, že to přišlo z Bruselu. Neštve vás to?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Někdy to na mé tváři vyvolá úsměv, když slyším, že to zas někdo někde řekl. Kdyby mě to mělo štvát, tak bych byl permanentně nazlobený, a to nikomu nepřidá na zdraví. Mým úkolem je vysvětlovat, co někdo musí udělat, protože se to rozhodlo v Bruselu. Tedy, co jste vy všechny členské státy rozhodly v Bruselu a co je k té právní úpravě přidané. To není zakázané. Členské státy to mohou dělat. Ale my jako občané máme právo vědět, co je dílo Bruselu a co místních orgánů, a to je třeba hodně vysvětlovat. Máte pravdu, že se denně stává, že když něco funguje, prezentuje se to jako domácí úspěch. Ale když něco skřípe, tak je to chyba Bruselu.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Když dovolíte jedna osobní otázka. Vy jste z Nizozemska, kde je fotbal takříkajíc doma, ale vy nefandíte ani Feyenoordu Rotterdam, ani Ajaxu Amsterdam, ani Eidhovenu. Vy jste fanoušek AS Roma. Jak se to stalo?

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Připomínat dnes fotbal Nizozemcům, je velmi bolestné, protože jsme se nekvalifikovali na mistrovství Evropy, to je první věc. No, a za druhé, jako dítě jsem dlouhou dobu žil v Římě. V neděli odpoledne jsme s kamarády chodili na fotbal na AS Roma. Mám z té doby hezké vzpomínky, protože jsem v Římě vyrůstal. Tak se ze mne stal Říman a fanoušek AS Roma a zůstanu jím až do smrti.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Pane místopředsedo, děkuji vám za návštěvu v Českém rozhlase v Radiožurnálu a také díky za váš čas.

Frans TIMMERMANS, první místopředseda Evropské komise
--------------------
Děkuji pěkně.

Pavel NOVÁK, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Nadále dobrý poslech vám přeje Pavel Novák. Za chvíli na vás na Radiožurnálu čekají další čerstvé zprávy.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.