Francie sází na obnovitelné zdroje. Mořský větrný park v Normandii ročně vyrobí energii pro 770 000 lidí
Francie chce, aby třetina její spotřebované energie pocházela do tří let z obnovitelných zdrojů. I proto intenzivně staví větrné elektrárny na moři. Zprovozněné jsou už čtyři. Další jsou ve výstavbě. Jednou z největších fungujících větrných farem na moři je ta nedaleko přístavního města Fécamp v Normandii.
Po napínavé cestě rozbouřeným mořem, kdy několik členů posádky vyzvracelo snídani, se dostáváme až k větrnému parku asi 12 kilometrů od pobřeží. Tvoří ho 71 větrných elektráren.
„Náš větrný park ročně vyrobí energii pro zhruba 770 000 lidí. To je asi 60 procent obyvatel departementu Seine-Maritime. Jednotlivé větrníky jsou propojené s touhle elektrickou stanicí, která posílá veškerou produkci na pobřeží prostřednictvím dvou exportních kabelů.“
Nicolas Legay je vedoucí pracovník větrného parku. Říká, že rychlost větru se pohybuje kolem 50 kilometrů za hodinu a že farma v tuto chvílí jede na plné obrátky. Před pár týdny tu řádila bouře Goretti s rekordními nárazy větru kolem 200 kilometrů za hodinu.
„V takových podmínkách musíme chránit naše vybavení. Větrný park se zastavil zhruba na pět hodin, než bouře přešla. Potom se zase automaticky rozjel, na každém větrníku jsou snímače, které monitorují vítr a umožňují dálkové ovládání.“
Rovnováha mezi nabídkou a poptávkou
Větrníky jsou vysoké 180 metrů, tedy o něco víc než polovina Eiffelovy věže. Farma nedaleko města Fécamp je prvním mořským větrným parkem, který přispívá do takzvaného vyrovnávacího mechanismu, díky kterému provozovatel francouzské přenosové soustavy, společnost RTE, upravuje rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po elektřině.
„Prostřednictvím tohoto vyrovnávacího mechanismu nás operátor může vyzvat k úpravě naší produkce. Může se stát, že nám během dne zavolají a my pak musíme třeba za čtvrt hodiny snížit naši výrobu. Pokaždé, když se systém potýká s nadprodukcí, tak větrný park sníží výrobu s cílem stabilizovat síť,“ popisuje Legay.
Pracovníci můžou upravovat produkci elektrárny prostřednictvím rotace listů jednotlivých větrníků. Doufají, že se do osmi let vrátí vstupní investice. Větrná farma má kontrakt podepsaný na 25 let.
Kontrakt na 25 let
„Na konci kontraktu se rozhodne, jestli větrný park bude pokračovat dál, nebo jestli skončí. V takovém případě bychom místo museli vrátit do původní podoby, což by bylo možné díky použitým technologiím.“
Čtěte také
Větrníky byly původně duté, potom je převezli na moře a vyplnili kameny, pískem a štěrkem. To znamená, že nejsou výrazněji připevněné k mořskému dnu. I díky tomu by mělo být snazší elektrárny po konci kontraktu rozmontovat a odvézt.
Každý rok vzniká nová zpráva dopadů větrného parku na životní prostředí, která je k dispozici obyvatelům, vědcům i asociacím. „V prostoru větrné elektrárny objevujeme trvale se vyskytující druhy živočichů, ale také další druhy, které se sem vracejí po delší době. Jde o některé ryby, třeba tresky,“ upřesňuje Rafale Parisová ze společnosti EDF.
Větrný park u břehu normandského městečka Fécamp je jednou ze čtyř zprovozněných větrných elektráren ve Francii. Další jsou u břehů Normandie, Bretaně a taky Středozemního moře.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Měli mu vyhrožovat, on vše nahlásil policii. Před soudem bude vypovídat radní, který spustil Dozimetr
-
Stát získal zpět od solárních baronů 13 milionů. Elektrárna dál funguje i s odsouzeným majitelem v pozadí
-
S Matochou a Bradáčem to zkoušeli po dobrém, neustoupili. Pak přišla veřejná poprava, líčí novinářka
-
Strategický pro Švédy i NATO, stejně to ale vidí i Putin. Kdo ovládá Gotland, má v Baltském moři hlavní slovo
