Fotbal jako umělecké téma. Němec do detailu rozebral nejsledovanější zápas v historii

15. březen 2017

Umělec Harun Farocki se ponořil do utkání mezi Francií a Itálií ve finále mistrovství světa v roce 2006. Videoinstalace nazvaná příznačně Deep Play ukazuje nejen vliv FIFA a moc televizních režisérů, ale i reakce samotných protagonistů celého zápasu - hráčů, trenérů, publika i policie. Dvou a půl hodinové video vystavuje umělecký prostor Life ve francouzském městě Saint Nazaire.

„Harun Farocki tuhle instalaci připravil na objednávku uměleckého projektu Dokumenta v roce 2007, které se v Německu koná jednou za pět let. Zpracoval jeden z nejsledovanějších televizních zápasů, finále mistrovství světa ve fotbale v roce 2006. To bylo v Berlíně, kde v té době i Farocki žil. Videoinstalace se skládá z dvanácti velkých obrazovek, které rozdílně sledují vývoj hry. Všechno se děje ve stejný čas,“ vysvětluje kurátorka výstavy Helene Annereau – Barnay.

Skóre zápasu se na obrazovkách nesleduje a nikde ho nevidíme. Kdo vyhrává nebo prohrává, to během zápasu není jasné. Harun Farocki sleduje vše, co je v zápase a kolem něj. „Na první obrazovce si Farocki všímá sledovanosti. Protože tenhle zápas byl nejsledovanějším utkáním v historii. Ve stejný čas ho vidělo víc než 700 milionů diváků.“

AV Festival 08: Harun Farocki: Deep Play from AV Festival on Vimeo.

Další obrazovka vypadá staticky a je v jiné estetice. Po dobu zápasu, tedy dvou hodin a patnácti minut, natáčel Harun Farocki exteriér stadionu. Umělec pořizoval záběry z domu naproti stadionu. Majitelka ho nechala u sebe doma na terase, aby zaznamenal, jak zapadalo slunce, nebo létala letadla.

Další obrazy jsou fixované na jednoho konkrétního hráče, za Francii je to samozřejmě Zinédine Zidane, pro kterého to byl poslední zápas v kariéře. Harun Farocki na celém projektu zkoumá a dekóduje možnosti videa a obrazu jako takového. „Umělec musel hodně vyjednávat s FIFA o zpřístupnění záznamu tohoto zápasu. Zajímavý je pohled na celé hřiště, nebo místa, které normální publikum v televizi nevidí. Záznam nechal autor předělat do 2D, do formy videohry. Bylo to v roce 2006-2007, grafika teď vypadá zastarale.“

Německý umělec Harun Farocki (1944 – 2014) se narodil v Novém Jičíně za protektorátu, celý život ale prožil v Německu. Patřil mezi nejuznávanější videoartisty posledních let. Českému publiku je známý z výstavy v Galerii Futura před dvěma lety, kde bylo jeho dílo představeno společně s dílem umělce Zbyňka Baladrána. Pařížské Centre Pompidou mu v současnosti chystá velkou retrospektivu. Jeho výstava v prostoru Life, bývalé ponorkové základně, bude ve francouzském městě Saint Nazaire do konce března.

Kurátorka na dalším plátně ukazuje reakce obou trenérů na lavičce. Nebo záběry z místnosti, kde zápas sledují funkcionáři z německé fotbalové asociace. Nechybí záběry na publikum nebo ty z bezpečnostních kamer, z chodeb, toalet nebo z parkoviště.

Kurátorka Helene Annereau - Barnay vtipně dodává, že díky analýze vidíme, kolik je ve fotbale mrtvých, nezajímavých momentů. V minulosti se tímto zápasem, a konkrétně Zidanovou hlavičkou, zabývali Adel Abdessemed nebo Philippe Parreno a Douglas Gordon.

autoři: Marie Sýkorová , sch
Spustit audio