Flašinet stál stejně jako kráva. Flašinetáři byli chudí, určitě neměli ještě opici, tvrdí Jan Bondra

21. prosinec 2022

Flašinetář a prezident Spolku mechanické hudby Jan Bondra hraje na flašinet celý rok, pořádá festivaly a rád by flašinet dostal zpátky do společnosti, do ulic. Je těžší zahrát Tichou noc na varhany, nebo na flašinet? Jaký je rozdíl mezi dřevěným válcem a papírovým pásem? „Většinou si flašinetáři nemohli flašinet pořídit sami, brali si na to dlouhodobé půjčky. Válečným invalidům je stát věnoval nebo zapůjčil‚“ popisuje Jan Bondra. Poslechněte si celý rozhovor.

Co dělá hlasy Vánoc Vánocemi? Jaký zvuk musím slyšet, abych slyšela Vánoce?

V našem prostředí jsou zřejmě typické koledy, i když správně se mají hrát a zpívat až od Štědrého dne. Ale lidi už si advent představují s koledami. Měli bychom si představit roráty – ráno brzy vstávat, vyjít do kostela a zažít tam atmosféru brzkého ranního dne. Já jezdím na náměstí Míru ke svaté Ludmile a doporučuji to všem. Je to velký zážitek, ráno si přivstat a zažít v kostele ztišení, usebrání.

Čtěte také

Kde se vzali flašinetáři? Přišli k práci během Vánoc, nebo až po nich?

Historicky, za první republiky, to vlastně byli žebráci, velice chudí lidé. Často se setkávám s tím, že lidé viděli v televizi nějaký film, kde má flašinetář opici. Ale je třeba si uvědomit, že to byli lidé, kteří žili ze dne na den, byli velice chudí, měli rodinu a vydělávali si tím na skrovné živobytí, takže je nemyslitelné, aby si ještě mohli koupit opici a živit další krk.

Já chodím hrát s flašinetem celý rok. Dal jsem si takový životní úkol, že chci vrátit flašinety do společnosti, do ulic, protože to bylo přerušené změnou systému po druhé světové válce. Docela se nám to daří. Děláme několik mezinárodních festivalů v České republice – v Praze, v Liberci, v Brně. Dělali jsme ještě 15 ročníků u Šumperka v Pekařově, kde se flašinety vyráběly, ale tam už to skončilo.

Dneska už flašinetáři nejsou chudí lidé, jsou to lidé, kteří mají finanční prostředky, aby si pořídili koncertní flašinety. Na festivalech je to dobře vidět. Široký záběr různých typů flašinetu a velikostí i uměleckého zpracování. A většinou jsou to lidé, kteří nemají hluboko do kapsy a mají to jako koníčka.

Kolik stál za první republiky žebráka flašinet?

Jsou zachované i katalogy firem, které je vyráběly a jsou tam ceny vztažené k určitému roku. Před lety jsem se tím zabýval a vytáhl jsem si z internetu cenu, kolik stálo třeba vajíčko. Anebo kolik stála kráva.

Čtěte také

A zjistil jsem, že flašinet měl stejnou cenu jako kráva. Ale tenkrát to nebylo jako dnes, krávu si mohl dovolit jenom málokdo. Takže to byla dost drahá věc. Většinou si to ti flašinetáři nemohli pořídit sami, že by na to měli peníze, brali si na to dlouhodobé půjčky, anebo když to byli váleční invalidé, bylo jim to buď věnováno anebo zapůjčeno.

A kolik by takový „žebrácký flašinet“ stál dneska? Dá se vůbec sehnat?

Samozřejmě dá. Když by to byl ten žebrácký a v dobrém stavu, aby fungoval, tak by stál takových 60-80 tisíc. Záleží ale na typu, je to jako s auty. Výrobce, kvalita, množství tónů, škála, rozsah...

Takže do 90 tisíc byste si tento flašinet pořídila. Ale je to tak pro sběratele, protože na tom dřevěném válci je jenom pět skladeb a jedna skladba trvá 30 sekund. Z toho vzniklo přísloví, že někdo mele pořád dokola jako flašinet.

Flašinetář Jan Bondra chodívá hrát pro radost na pražský Žižkov

Na hraní a vystupování jsou lepší flašinety, které mají děrovaný papírový pás. Kolik máte ruliček, tolik máte písniček. Když jich máte hodně, můžete hrát třeba půl dne nebo celý den a pořád hrajete nové skladby.

Nebo jsou pak flašinety, které mají děrované karty z kartonu, které se skládají do knížek, ty se tam tam založí, ono to projede a zase se ta knížka složí.

Jak se hraje na flašinet v mrazu nebo když člověka štípne vosa? A jaká je budoucnost českých flašinetářů? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , agf
Spustit audio

Související