Flákotu masa nemusíme mít každý den, připomíná gastronaut Pavel Maurer
Máme se dobře, soudí milovník dobrého jídla Pavel Maurer. Můžeme si většinou vybírat jídlo, které nám chutná, a v kvalitě, jakou chceme. Současně však připomíná, že bez některých zvyků současné civilizace bychom se téměř obešli. Třeba bez masa.
Určitě si pamatujete jméno Mao Ce-tung. Tento muž se stal asi historicky nejslavnějším vůdcem, ikonou i krutovládcem Číny. Nedávno jsem viděl rozhovor s jedním starým mužem, který dodnes žije poblíž vesnice, kde se mocný Mao narodil. Reportérka se staříka ptala, jak se mu tehdy dařilo. A on bezelstně odpověděl: „Dnes je doba mnohem krásnější a bohatší, už můžeme jíst maso i třikrát měsíčně. To vidím jako velký pokrok a dar. Takhle dobře jsem se za vlády Mao Ce-tunga nikdy nenajedl.“
Netroufám si ani představit, kolikrát týdně nebo měsíčně má běžný Číňan maso na talíři. Udělat statistiku mezi jednou a půl miliardou lidí nebude vůbec snadné. Určitě to bude všude jinak. Navíc o Číně je známo, že má skvělou kuchyni, ale že se v ní také běžně konzumují živočichové, kteří jsou v jiných zemích absolutní tabu.
Při sledování reportáže mě hlavně napadlo, jak se máme dobře a ani nám to už nepřipadá zvláštní. Pokorně jsem poslouchal muže, pro něhož jsou tři masové pokrmy měsíčně největším luxusem života, zatímco my v Evropě váháme, zda do nákupního košíku hodit vepřové koleno, loupanou hovězí plec nebo obří prsa z krůty.
Náš jediný problém: titěrné popisky maskující chemikálie v potravinách
Máme prakticky všechno. Můžeme si dokonce vybírat, a přebírat, zda si dáme kuře běžné, kuře z výběhu, kuře farmářské nebo dokonce bio kuře. Jde jen o cenu a naše naladění.
Naštěstí neřešíme nedostatek, jen se potácíme v temnotách bludů a pastiček, které nám chystá leckterý producent potravin. Studujeme s lupou titěrné popisky na zboží, kde se mnohý výrobce snaží nenápadně zamaskovat nezdravé chemikálie, neoblíbená éčka a potravinová barviva obsahující hraniční hodnoty nebezpečné našemu tělu.
Když nám trochu víc záleží na zdraví, můžeme dokonce zvažovat, jestli koupíme dítěti sirup s pouhými 5 % ovocné šťávy, nebo se plácneme přes kapsu a vybereme z regálu šťávu, která garantuje až 40 % skutečného ovoce.
Oproti staříkovi, sousedovi Maa Ce-tunga, jsme ale pořád na míle daleko, byť žijeme ve stejné době i podobném klimatickém pásmu. Snad jedno poučení nakonec. On bez masa vydržel žít docela dlouho a stále vypadá v dobré kondici. Není, stejně jako já, žádný vegetarián, ale jedno máme společné: nemusíme mít flákotu masa každý den! I bez ní může být náš život krásný.