Filip Nerad: Rychlý konec „salátové lady“
Britská premiérka Liz Trussová oznámila po 45 dnech v úřadě svou rezignaci. Stala se tak nejrychleji končící šéfkou londýnské vlády v historii Británie. Spojené království tak bude mít letos už třetího premiéra a to tato země nepamatuje od 19. století.
Do premiérského úřadu vstupovala na začátku září odhodlaná být druhou „železnou lady“, o necelé dva měsíce později odchází politicky zdecimovaná a roztrhaná jako pověstný salát. Ostatně s hlávkou salátu byla v posledních dnech nejčastěji srovnávána. Zda déle vydrží čerstvý on, nebo Liz Trussová v premiérském křesle. A i v tom triumfovala listová zelenina.
Čtěte také
Na svůj kvapný pád si přitom odcházející premiérka zadělala už se svým vstupem do Downing Street 10. Krajně složitou ekonomickou situaci v Británii se totiž rozhodla řešit více ideologicky než realisticky a na potíže britského hospodářství šla s tradičním konzervativním receptem daňových škrtů a rozvázáním rukou volnému trhu.
Jenže ten se jí a její vládě za to tvrdě pomstil a uvrhl ostrovní ekonomiku do takových turbulencí, že vše musela britská centrální banka zachraňovat za cenu obrovských finančních intervencí.
Čtěte také
Obětí těchto plánů, se kterými Trussová vyhrála souboj o nástupnictví po Borisi Johnsonovi, se nejprve stal ministr financí Kwasi Kwarteng a poté i tyto plány samotné. Nový šéf státní pokladny Jeremy Hunt z nich skoro nic nenechal – tím pohřbil ekonomickou část projektu Železná lady 2.0. Tu politickou dorazily odchody klíčových ministrů a nevídaný chaos a projevy nespokojenosti mezi konzervativci v britském parlamentu. I když premiérka do poslední chvíle tvrdila, že je bojovnice, která nic nevzdává, záhy zjistila, že jí nezbývá nic jiného než hodit ručník do ringu a uvolnit křeslo někomu dalšímu.
Někdo čtvrtý vzadu
Po 12 letech nepřetržité vlády a tři roky od drtivého vítězství v parlamentních volbách se tak britští konzervativci dostali do pozice, kterou nepamatují od 90. let. V průzkumech se propadli hluboko za opoziční labouristy a marně hledají někoho, kdo by je byl schopný dlouhodobě vést a ukočírovat nejednotnou stranu. Narychlo se teď pokusí vybrat svého třetího politického lídra – nebo lídryni – v letošním roce v naději, že Konzervativní stranu i britskou vládu zavede do klidnějších vod.
Čtěte také
A také že se vyhne útesu zvanému předčasné volby, po kterých mocně volají labouristé, skotští nacionalisté a další strany. Ty by totiž současnou vládní družinu asi na dlouho poslaly do opozičních lavic. A o to konzervativci určitě nestojí. I z toho důvodu se zraky některých straníků znovu upínají k Borisi Johnsonovi. Ten sice musel po prázdninách neslavně skončit kvůli tomu, že se s ním rozešla velká část jeho vlády. Osvědčil se ale jako mašina na úspěch při celostátních hlasováních, i když si o jeho metodách můžeme myslet ledacos.
Zda se konzervativci rozhodnou vstoupit podruhé do téže řeky, nebo vsadí na ambiciózní poražené z předchozího premiérského zápolení Rishiho Sunaka či Penny Mordauntovou, to se ukáže v následujících dnech. Možná to ale bude někdo čtvrtý vzadu, kdo své štěstí ještě nezkusil a teď by mohla nastat jeho chvíle. V této souvislosti se nejčastěji mluví o populárním ministru obrany Benu Wallaceovi.
Ať už nástupcem Trussové bude kdokoli, čeká ho nebo ji nesmírně těžký úkol a nebezpečí, že může skončit podobně jako dosluhující šéfka vlády. Ta v úřadu zažila asi jen dvě politicky klidné chvíle – paradoxně jí byl pohřeb královny Alžběty II. a pak cesta do Prahy na summit rodícího se Evropského politického společenství. Jinak se do britských učebnic zapíše jen jako nejrychleji končící a nejméně oblíbená premiérka v historii země, kterou porazil i ten salát.
Autor je analytik Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
