Filip Nerad: Odcházení průkopníka česko-bavorského sbližování Horsta Seehofera

14. listopad 2018

Německý ministr vnitra Horst Seehofer potvrdil, že se chystá rezignovat na post šéfa bavorské Křesťanskosociální unie.

Vnitro chce sice řídit dál, je ale jen otázkou času, kdy opustí i tento post. Seehofer se v nedávné minulosti výrazně zasadil o zlepšení česko-německých, respektive česko-bavorských vztahů. Co pro ně jeho odcházení znamená?

Po Angele Merkelové odchází s Horstem Seehoferem pomalu z německé vrcholné politiky další výrazná tvář, které záleželo na sbližování Čechů a Němců. Na rozdíl od kancléřky nepojily někdejšího dlouholetého bavorského premiéra s Českem žádné osobní vazby z minulosti.

Pro narovnání politických vztahů, poznamenaných desetiletími sporů o výklad poválečné historie, se rozhodl z pragmatických důvodů. Rozvíjení těchto kontaktů si ale vzal za své a osobně se v nich hodně angažoval. Nikdo druhý v takové pozici teď v Bavorsku, zdá se, není.

Před nástupem Seehofera do čela CSU a bavorské vlády panovala ve vztazích mezi Prahou a Mnichovem ještě stále doba ledová. Zatímco obchodní nebo kulturní spolupráce i mezilidské kontakty stále narůstaly, na politické úrovni se zástupci obou vlád stýkali maximálně na nižší úrovni.

Proč bude Seehofer Čechům chybět?

Nic na tom nezměnily ani první nesmělé pokusy o dialog Seehoferova předchůdce Günthera Becksteina a tehdejšího českého premiéra Mirka Topolánka. Na bavorské straně byla důvodem pro tuto zatvrzelost česká neústupnost v otázce Benešových dekretů. Pro Prahu byla zase nepřijatelná podpora Mnichova pro nároky sudetských Němců.

I když na papíře udělala tlustou čáru za těmito debatami česko-německá deklarace a Česko později vstoupilo po bok Bavorů i do Evropské unie, odlišný pohled na minulost obě sousední země stále rozděloval.

Byl to právě Seehofer, kdo se rozhodl historické spory postavit na vedlejší kolej a klást důraz na současnost a budoucnost. Na konci roku 2010 přijel jako první bavorský premiér na průlomovou návštěvu Česka, která byla ještě o pár let dříve považována za politické sci-fi.

Vyvrcholením česko-bavorského usmiřování bylo pro mnohé otevření zastoupení největší německé spolkové země v Praze. Pro jiné už o rok dříve historické vystoupení českého premiéra v bavorském zemském sněmu.

Petr Nečas tam tehdy prohlásil, že Česko lituje křivd způsobených poválečným vysídlením sudetských Němců. Tato slova přitom pronesl jen krátce po první přímé prezidentské volbě v Česku, kterou významně poznamenalo vytahování sudetských strašáků.

Horst Seehofer za mnou později přišel a ptal se mě na názor na Nečasův projev. Na mou poznámku, že jen zopakoval pasáž z česko-německé deklarace, kontroval, že to je sice pravda, ale že si nesmírně váží toho, že to Nečas pronesl nahlas a veřejně. Že to pokládá za mnohem víc, než kdyby na to jen odkázal a zůstalo to pouze na papíře.

Příznačně pro Seehoferův přístup k česko-bavorským vztahům bylo, že se o to přišel podělit s českým novinářem sám od sebe. Protože chtěl a považoval to za správné.

Česko-bavorské vztahy jsou v současnosti na standardní úrovni a cesty premiérů do Prahy nebo do Mnichova už nebudí nijak přehnanou mediální pozornost. Spory o minulost nehrají ve vzájemné spolupráci žádnou roli a spíš ji trápí chybějící železniční spojení a podobné běžné bolístky dvou sousedních zemí.

Přesto se na obou stranách stále najdou jedinci, kteří si na minulých křivdách rádi přihřejí svou politickou polívčičku a neváhají využít historické resentimenty k očerňování jiných.

Filip Nerad

Kvůli takovým jsou pořád potřeba politici typu Seehofera, pro které jsou dobré vztahy prioritou. Jeho nástupce v křesle bavorského premiéra Markus Söder je spíše technokratem moci, který o toto téma zájem moc zatím nejevil. Horst Seehofer sice také není žádný politický světec, jeho zápal pro česko-bavorské vztahy jim ale bude chybět.

autor: Filip Nerad
Spustit audio