Filip Nerad: Biden ve vztazích s Evropou „Antitrumpem“ nebude

8. listopad 2020

Kandidát amerických demokratů Joe Biden má na dosah vítězství v prezidentských volbách. Co bude jeho nástup do čela Spojených států znamenat pro Evropu?

Před volbami slíbil Joe Biden, že vrátí věci do normálu. Kdo by ale čekal návrat ke starým pořádkům z předtrumpovských dob, mohl by se trpce zklamat. Mnozí analytici i deníky jako například Washington Post upozorňují, že s Bidenovým nástupem do Bílého domu přijde „nový normál“. A to i ve vztazích s Evropou.

Čtěte také

Uplynulé čtyři roky vlády Donalda Trumpa euroatlantické vztahy výrazně poznamenaly. Evropská unie se posunula ještě více stranou v hledáčku zájmů Spojených států. O to častěji byla terčem americké kritiky a obchodních restrikcí, které hrozily přerůst v celní válku. Úplně poprvé šéf Bílého domu a jeho okolí otevřeně napadali evropskou integraci a podporovali odchod členské země ze svazku Unie.

Evropské závazky v NATO

Čtěte také

V oblasti obranné spolupráce Washington ještě zesílil tlak na navyšování armádních rozpočtů a plnění závazku dávat na obranu aspoň dvě procenta hospodářského výkonu aliančního státu. Trump přitom neváhal zpochybnit dodržení spojeneckých závazků nebo další příslušnost své země k NATO, pokud evropští partneři nebudou rozpočtové cíle plnit.

Tento destruktivní politický styl opravdu může s koncem Trumpa v prezidentském úřadě z americké zahraniční politiky zmizet. Biden bude podle všeho volit kultivovanější prostředky, jak prosazovat americké zájmy, a sázet více na mezinárodní spolupráci. Obsahově ale až takový odklon od linie jeho předchůdce čekat nejde. Už proto, že často byla jen pokračováním dřívějších trendů.

Obchodní vztahy

Také Biden se chce po volbách zaměřit v první řadě na řešení vnitřních problémů Spojených států a na podporu amerického hospodářství, domácích firem a produktů. Jeho program je variací na známé Trumpovo „America First“. Tím se i on může dostat do střetu s evropskou a čínskou konkurencí, kterou se Trump snažil omezit ochrannými cly. Že je Biden v případě Evropské unie odstraní, není vůbec jisté. A že by oživil mrtvolu smlouvy o volném obchodu s EU známou jako TTIP, ještě méně.

Naopak, pokud budou evropské státy dál trvat na zdanění amerických technologických gigantů, kteří navzdory obrovským ziskům v Evropě odvádějí na starém kontinentě jen minimální daně – pokud vůbec nějaké –, nejde vyloučit, že i Biden sáhne k protiopatřením na obranu zájmů amerických firem. I pro Bidena bude Amerika prioritou. A jak varoval magazín Foreign Policy, obchodní války s jeho nástupem do čela Spojených států neskončí. Mohou se dokonce zhoršit.

Stejně tak přetrvá zaměření americké zahraniční politiky na Asii a Tichomoří. Vztahy s Evropou bude Biden určitě chtít zlepšit a ubezpečit tamní partnery o splnění všech spojeneckých závazků. Do centra zahraničních zájmů Spojených států se ale Evropa nevrátí. Odvrat od ní začal už před Trumpem a sám Biden se na tom podílel jako viceprezident Baracka Obamy. Je proto stěží představitelné, že jako šéf státu bude na tomto trendu něco měnit.

To stejné platí také o požadavku na navyšování obranných výdajů u spojenců v NATO. Ani ten s Bidenem neskončí a Washington na něm bude dál trvat. Asi už ho nebude doprovázet hrozbami aliančním partnerům, že nedodrží článek 5, nebo pohráváním si s myšlenkou na stažení z vojenského paktu. Metropole, které zvažují, že kvůli koronakrizi nebudou plnit alianční rozpočtové závazky, ale u Bidena narazí stejně, jako by narazily u Trumpa. Na paměti by to měla mít i Praha, kde s tím Babišova vláda před časem koketovala.

Analytik Českého rozhlasu Filip Nerad

Biden v Bílém domě bude pro Evropu minimálně zpočátku znamenat zlepšení atmosféry v transatlantických vztazích. Konec všech prvků Trumpovy politiky ale rozhodně nepřinese. Zatímco jeho předvolební kampaň v USA byla postavená na tom, že je „Antitrumpem“, pro euro-americké vztahy po volbách to úplně platit nebude.

Autor je analytik Českého rozhlasu

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.