Ficovy tvrdé výroky o Romech jsou jenom odpoutáváním pozornosti, tvrdí slovenský politolog

13. prosinec 2016

Slova o podcenění situace a podpoře policie ve vztahu ke slovenským Romům zazněla během víkendového sněmu strany Směr – sociální demokracie. Přednesl je její předseda a slovenský premiér Robert Fico, který je prý ochotný hádat se o tématu i s ombudsmankou, a zároveň vyhlásil rok 2017 za rok konce politické korektnosti.

Místopředseda Směru Robert Kaliňák pro změnu prohlásil, že Romy chrání neziskové organizace, které brání státu v zavádění nutných opatření.

Jak si u nejsilnější vládní strany vysvětlit náhlé přitvrzení postojů k Romům? Podle politologa a prezidenta Institutu pro veřejné otázky Grigorije Mesežnikova jde spíš o snahu odpoutat pozornost od toho, že na stranickém sněmu se toho ani po několika skandálech ve straně mnoho nezměnilo.

Překvapily vás výroky vedení strany Směr na adresu slovenských Romů?

Samotný sněm nepřekvapil. Od začátku bylo jasné, co vše na něm bude oznámeno z hlediska personálních změn. Bylo jasné, že dva místopředsedové skončí, že Kaliňák zůstane ve funkci. Takže tohle podle mě byl komunikační tah – přijít s něčím, co by zájem o sněm v Prešově odvrátilo od toho, co bylo jasné od začátku, k něčemu, co by přinášelo nový obsah.

Čtěte také

Tímto novým obsahem se stalo oznámení, že Fico bude používat tvrdé metody vůči… Naformuloval to tak, že nelze říct, že to bude proti Romům jako takovým, ale mluvil o složité situaci v romských osadách a že už nebude tolerovat různé jevy. Takže ten odkaz měl jeho voličům naznačit, že teď přichází jako politik, který bude řešit jejich problémy. To byl jeden odkaz.

Druhý odkaz, což souvisí také s Romy, je, že se přestávají řídit politickou korektností, která nás prý zabíjí, jak doslova řekl. Média se toho chytila, a to z celkem pochopitelných důvodů, protože to jsou velice znepokojující výroky. Do jisté míry se ale povedlo odpoutat pozornost od toho, že jejich sněm byl absolutně zbytečný. Že nevedl k žádným výsledkům, na které média a část veřejnosti čekaly – co dál s Kaliňákem, co dál se Směrem, protože preference padají.

Proč právě Romové? Na Slovensku se k tomuto tématu momentálně neváže žádná větší událost nebo problém.

Podle mě je to tím, že přebrat voliče Marianu Kotlebovi nemůžou, spíš chtějí zabránit tomu, aby voliči Směru odcházeli ke Kotlebovi. Je evidentní, že pokles Směru je v prospěch nacionalistických sil – Slovenské národní strany, částečně Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko. Z voličů, kteří v roce 2016 podpořili Kotlebovu stranu, je nejvíce voličů, kromě bývalých nevoličů, ze strany Směr. Fico cítí, že jeho voliči můžou posilňovat právě Kotlebu, a snaží se takhle neutralizovat jejich odchod a udržet je podobnou rétorikou. To je ale chybná úvaha.

Předseda Lidové strany - Naše Slovensko Marián Kotleba

Nemyslíte, že to může být úspěšná taktika?

Podívejte se na to, co se stalo v posledních volbách s výsledky Směru. Proti předchozím volbám ztratili 17 procent. Směr byl přitom, co se týče intenzity protimigrační kampaně, mnohem radikálnější. I Kotlebova strana byla velice xenofobní, ale neměla tolik mediálního prostoru jako Směr. Směr tedy více živil xenofobii proti migrantům a nepomohlo mu to. A myslím, že ani s Romy to nevyjde, naopak může nahnat hlasy extremistům.

Směr se poslední dobou potýká s kauzami dvou svých ministrů a klíčových členů strany (kauza Hlávková a kauza Bašternák), které dost otřásají veřejným obrazem strany. V jaké kondici dnes strana podle vás je?

Myslím, že to už je strana za politickým zenitem. Momentálně klesá a v posledním měsíci zaznamenala dost výrazný propad, nemusí ale pokračovat takovým tempem. Má už ale zaděláno na další pokles. Když klesne pod dvacet procent, překročí se jistá psychologická hranice, po které už strana přestane být velkou a vyrovnává se s dalšími. Směr ztrácí dominantní pozici, to je zjevné.

autor: mos
Spustit audio