Fenomén tetování, práce tatéra
Tetování se vám buď líbí nebo ho nesnášíte. V dnešní době se ale začíná líbit nejen mladým lidem, ale i těm starším. Padesátník nebo dokonce šedesátník není dnes v tetovacím salónu žádnou raritou. Proto se na základě vašich dotazů budeme tomuto fenoménu zdobení těla věnovat. Nejprve vás zavedeme za jedním z těch, kteří tetování dělají - tatérem Jiřím Vokálkem a ten poví něco o svém nástroji.
Vokálek: Tetovací mašinka pracuje na principu zvonku a zařízení, které provádí vpichy se sterilizuje. Pohání se přes transformátor, má ovládání na nohu, je celkem těžké.
Aby se tetování udrželo v perfektní kvalitě, tetuje se většinou jeden milimetr pod kůži. Závisí to ale na místě, kde má obrázek má být. To znamená, že rameno se liší od vnitřku ruky, kotník od boku a tak dále. Když už mluvíme o částech lidského těla, kde to nejvíc bolí?
Vokálek: Bolest je u každého člověka individuální. Tetování bolí nejvíc blízko kostí, na citlivých místech, slabinách, ale dá se to vydržet. Ženy pocity přirovnávají k depilaci.
Jiří Vokálek tetuje lidská těla osm let. Za tu dobu se nesetkal s nějakým závažným problémem. Je to také tím, že si svými zákazníky nejdříve popovídá, zjistí něco o jejich zdravotním stavu, jaké prodělali choroby a podobně. Tetovací studio by mělo tak trochu připomínat útulnější ordinaci lékaře. A i tatér pracuje pouze v rukavicích.
Vokálek: Jehly jsou vždy na jedno použití, pomůcky procházejí jak chemickou sterilizací v ultrazvuku, tak ještě ve sterilizátoru. Všechny plochy ve studiu jsou ošetřovány desinfekcí, před prací se místo oholí a desinfikuje, zákazník dostane krém na ošetření kůže.
Za předpokladu, že je při tetování dodržena hygiena a zákazník se o svůj obrázek pečlivě stará, neměly by být problémy. Barvy nevyvolávají alergie, vyrobené jsou z přírodních pigmentů.
Vokálek: Složení si firmy chrání značkou, barvy se testují, pracuje se pouze s chirurgickou ocelí, aby člověku nic neškodilo. Pacient s kožní chorobou se netetuje.
Jiří Vokálek alias Voky si na nedostatek zákazníků nemůže stěžovat. Asi tak v roce 1994 nastal boom a od té doby se lidé nebojí přijít do studia a nechat se "poznamenat" na celý život. Podle Vokyho se ale hodně změnila klientela.
Vokálek: Lidé se přestali bát, že se jedná o označení člověka, který má problémy. Chodí různé kategorie, od mladých až po starší, není problém tetovat šedesátníky.
