Fedor Gál: Prezidentova rétorika je škodlivá. Ubližuje těm, kteří potřebují pomoct.

18. říjen 2018

Slova prezidenta Miloše Zemana o nepracujících Romech vzbudila pozornost nejen v Česku, ale i v zahraničí. O jeho výrocích informovala například i přední zpravodajská agentura Reuters. Nyní se Romové v iniciativě, kterou na sociální síti odstartoval Štefan Pongo, snaží dokázat, že i Romové pracují, a to v různých oblastech.

Před dvěma týdny prezident Miloš Zeman prohlásil při návštěvě v Kojetíně:


“Za komunismu museli Romové pracovat a většinou pracovali jako kopáči. Když odmítli pracovat, byli označeni za osoby práce se štítící a šli do vězení.”

Tento a další výroky byly následně Evropským centrem pro práva Romů označeny jako projevy nenávisti a rasismu. Sociolog Fedor Gál označil slova hlavy státu za něco, co vzbuzuje v lidech ještě větší nenávist a xenofobii vůči Romům:

“Pan prezident Miloš Zeman nezklamal. Bonmoty jsou jeho oblíbený žánr. Je jedno, jestli urážejí Romy, migranty, novináře nebo politické oponenty. I takové jsou u něj normální. Jediné pozitivum vidím v tom, že vždycky naštve lidi tak, že jsou nuceni se zvednout. Teď se zvedli Romové, ale nejsem si jistý, jestli to pomůže panu prezidentovi a jeho mluvčímu k tomu, aby změnili rétoriku. Ta je škodlivá, rozsévá nenávist ve společnosti a ubližuje těm, kteří potřebují pomoct.”

Romové fotící se v práci

“Už nás nebaví, jak někteří tvrdí, že nepracujeme,” napsal na svůj facebookový profil jeden z iniciátorů výzvy po zemanových výrocích o tom, že 90 % Romů v tzv. vyloučených lokalitách nepracuje. Zdeněk Ryšavý z organizace ROMEA status okamžitě sdílel. Fotografie pracujících Romů doslova zahltily sociální síť. Zeman výzvu glosoval slovy, že je tedy rád, že dostal fotografie oněch 10 % a děkuje za ně.

“Nám se kampaň líbila od začátku, protože velmi chytře a vtipně reagovala na ty nenávistné výroky a manipulace, které šířil prezident Zeman. A reakce na tuto kampaň, nejen ze strany Romů, ale i od ostatních, nám dala za pravdu. Kampaň byla dobrým a účinným nápadem.”

Vedle pedagogů se na internetu objevovaly fotografie Romů v manažerských pozicích, profesionálních vojáků, logopedek, zdravotních sester anebo těch, kteří působí v dělnických profesích. Organizace ROMEA využila potenciál výzvy a šířila její záměr do mainstreamových médií.

“Úkolem ROMEA bylo posunout výzvu do velkých médií, což se podařilo. Potom, co jsme článek poslali do médií, vyšel v ČTK a už se toho chytli další. S iniciátory výzvy jsme se domluvili na tom, že z fotek uděláme nějaké video. To se povedlo a toto video má dnes přes 130 tisíc zhlédnutí. Tedy zasáhlo velké množství lidí a kampaň byla účinná.”

Zdeněk Ryšavý, zakladatel a ředitel organizace ROMEA

Vedle sdílených fotografií se ve velké míře na sociální síti objevovali tzv. hateři. Podle slov Zdeňka Ryšavého právě hateři zapříčinili zrušení všech diskuzí na zpravodajském serveru ROMEA.cz.

“Nejprve je potřeba říct, že ten, kdo se pohybuje na sociálních sítích a na internetu musí počítat s tím, že bude kritizován, pokud je tam nějakým způsobem aktivní. S kritikou se prostě musí počítat.”

autor: Rena Horvátová
Spustit audio