Farmařením proti diskriminaci: Kamal Bell pěstuje v Severní Karolíně zdravé jídlo pro chudé Američany
Před sto lety bylo ve Spojených státech dvacetkrát víc černošských farmářů než dnes. Za uplynulé století přišli Afroameričané v zemědělství o 90 procent své půdy. Podíl na tom mají i diskriminační zákony, které jim bránily v přístupu k penězům z dotačních programů nebo pomohly k přechodu polí do vlastnictví bělochů. Někteří černošští Američané se pokoušejí pěstování ve svých komunitách oživit a bojovat s takzvanými potravinovými pouštěmi.
To co právě slyšíte, jsou včely Kamala Bella, zakladatele zřejmě první akademie pro výchovu černošských farmářů ve Spojených státech: „Jedním z mých dlouhodobých cílů je stát se komerčním včelařem. Myslím, že si veškerá povolení a potřebné vybavení opatříme ještě letos,“ říká mi u svých barevných včelínů majitel farmy Sankofa u malé obce Cedar Grove nedaleko Durhamu v Severní Karolíně.
Podaná ruka černošské komunitě
Včely ho prý z celého farmaření baví nejvíc, jinak se vlastně ani zemědělcem stát nechtěl. Své nedávno založené hospodářství s jedním traktorem a několika tunelovými foliovými skleníky vnímá hlavně jako podanou ruku zdejší černošské komunitě. Snaží se zavlažovat nejen své pole, ale i takzvané potravinové pouště. To jsou oblasti, kde je hlavně pro chudé, často černošské Američany nezvladatelné obstarat si kvalitní jídlo.
„Pěstujeme hodně listové zeleniny – různé druhy salátu a kapusty, v létě to letos budou melouny, dýně, hrášek nebo rajčata. Potravinové pouště jsou důsledkem různých systémových problémů, které na nás dopadají. Když nemáte auto a ve vaší čtvrti není obchod se zdravým jídlem nebo tam nevede chodník, případně je tam nebezpečno, tak máte tendenci to řešit rychlým občerstvením,“ popisuje.
„Když jsem studoval v Greensboro, v okolí naší, převážně černošské, univerzity byly samé fast-foody, kdežto u vysoké školy, kam chodí převaha bělochů, bylo dost podniků se zdravým jídlem. Říkal jsem si, proč to tak je. I to mě motivovalo začít farmařit. Neřeším tím systémový rasismus, to je věc politiky a zabere hodně času. Ale jíst potřebujeme každý a hned – a já se rozhodl, že zajistím zdravé a dostupné jídlo pro naši komunitu,“ vysvětluje svou motivaci.
Potravinová diskriminace
Systematicky chce Kamal Bell řešit aspoň právě tento nedostatek. Jeho políčko, které přejdete během několika minut sem a tam, proto slouží zároveň jako učiliště budoucích černošských farmářů. Sám Kamal začínal právě coby učitel – ale ve své škole nedokázal prosadit program zaměřený na výchovu afroamerických zemědělců, a tak si založil svůj vlastní.
Čtěte také
„Učíme studenty ekonomické i technické dovednosti včetně třeba létání s dronem. Umějí postavit skleník, starat se o včely a získat na to certifikát, naučí se veřejně vystupovat, získají další praktické dovednosti a sebevědomí. Všechno dohromady má studentům pomáhat, aby se mohli stát mechanismem změny v afroamerické komunitě,“ vysvětluje mi nohama zabořený do své hlíny mladý učitel, včelař a pěstitel zeleniny s předky ze západní Afriky, odkud také pochází název farmy Sankofa.
Související
-
Křehké čekanky, mikrobylinky nebo vzácné odrůdy koření: pařížské parkoviště rozkvetlo zdravím
Dříve tam kvetl obchod s drogami, teď se staré podzemní parkoviště v centru Paříže přeměnilo v ekologické zemědělství.
-
Mladí manželé si vybudovali minifarmu přímo ve městě
Mladí manželé, které potkal Ľubomír Smatana, by trávili léto na zahradě, i kdyby žádný koronavirus nebyl. Rozhodli se hned za domem vybudovat zahradu s malým zvěřincem.
-
Nakrmí, podojí i ošetří. Nejmodernějšího robota si nemůžou vynachválit krávy ani farmáři
Zemědělci v nenápadné vesničce Radim u Jičína se pyšní nejmodernějšími roboty svého druhu v celém Česku. Pořídili je při stavbě dalšího kravína.
