Facebook tvrdil, že je neutrální. Uniklé dokumenty ukazují, že zasahoval ve prospěch konzervativců

Dokumenty naznačují, že se zaměstnanci snažili zakročit, ale neúspěšně. Facebook dlouho trval na tom, že je politicky neutrální. To se prý však výrazně změnilo poté, co se sociální síť stala terčem kritiky kvůli zaujatosti z řad amerických konzervativců.

Čtěte také

Facebook vydělává na polarizaci společnosti, takže ho bude asi potřeba regulovat, vyzývá eurokomisařka Jourová

Z doby těsně před volbou nového amerického prezidenta v roce 2020 se v dokumentech objevuje interní zpráva, ve které vedoucí zaměstnanci napsali, že by chtěli z rozhodovacího procesu o závadnosti obsahu politiku vyloučit.

Autor zprávy také vyzval vedení společnosti, aby chránilo týmy, které obsah hodnotí. Facebook tak měl předejít tomu, aby se na jeho platformě držely nebo naopak stahovaly příspěvky jen kvůli politickému či mediálnímu tlaku.

Konečné rozhodnutí o tom, jestli daný obsah porušuje pravidla sítě, prý v mnoha případech leželo na vysoce postavených lidech.

V dalším interním dokumentu z loňského prosince pak jeden ze zaměstnanců tvrdí, že tým pro globální politiku Facebooku zablokoval dřívější rozhodnutí stahovat příspěvky, které by mohly uškodit mocným politickým hráčům. Konečné rozhodnutí o tom, jestli daný obsah porušuje pravidla sítě, pak prý v mnoha případech leželo na vysoce postavených lidech, včetně šéfa platformy Marka Zuckerberga.

Další případ obcházení pravidel, který Financial Times popisují, spadá ještě do roku 2019. Zuckerberg s kolegy tehdy rozhodl, že na síti zůstane video, ve kterém se tvrdilo, že pro potrat nikdy neexistují zdravotní důvody. Příspěvek, který byl původně stažen, se na síti znovu objevil poté, co si na jeho odstranění stěžovali republikánští politici.  

Whistleblowerka Frances Haugenová

Ženou, která interní dokumenty vynesla za pomyslné zdi Facebooku, je Frances Haugenová. Když začátkem tohoto týdne vypovídala před parlamentní komisí britského parlamentu, mluvila o škodlivé firemní kultuře společnosti a vyzvala k radikální proměně firmy.

Podle whistleblowerky by měla pracovat transparentněji a měla by podléhat větší kontrole regulátora, který by trval na tom, že Facebook musí nabízet řešení problémů, když se nějaký objeví.

Celebrity a konzervativní uživatelé

Nejmenovaný bývalý manažer Facebooku deníku Financial Times popsal, jak Zuckerberg zaměstnancům říkal, aby usilovali o nezpochybnitelnou neutralitu. Důležité to pro něj prý bylo zejména v případě amerických politických skupin, protože společnost nechtěla být obviňována z porušování pravidel předvolební kampaně.

Čtěte také

K politickým osobnostem se sociální sítě chovají odlišně a samy to přiznávají, říká Slížek z Lupa.cz

Tři další bývalí zaměstnanci ale uvedli, že Facebook uplatňoval vlastní pravidla nahodile a nekonzistentně, zejména pokud šlo o příspěvky celebrit. „Zdá se, že pro lidi, kteří vedou Facebook, je důležitější, aby vypadali jako nezaujatí, než aby takoví skutečně byli. Tohle jejich úsilí často vede k tomu, že celou věc ještě zhorší,“ uvažuje jeden z bývalých pracovníků.

Ve zprávě, kterou loni v červnu poprvé zveřejnil server BuzzFeed, stojí, že se Facebook rozhodl neomezovat distribuci politického obsahu před prezidentskými volbami. Chtěl se tak vyhnout nařčením, že nadržuje některým politickým subjektům.

Praxe trvale umlčet uživatele, kteří opakovaně porušují pravidla, byla často porušena kvůli tlaku „shora“.

Bývalý prezident Donald Trump ale stejně později zažaloval Facebook, Twitter i Google za to, že prý protiprávně umlčují konzervativní hlasy. Trump dlouhodobě tvrdí, že Facebook je zaujatý. Vychází přitom ze zpráv, podle kterých redakční tým společnosti nedává přednost obsahu, který je zajímavý právě pro konzervativce.

V případě Trumpa podle deníku Financial Times Facebook nakonec přistoupil k cenzuře, například když exprezident tvrdil, že nový koronavirus je méně smrtící než chřipka.

Čtěte také

Sociální média v současné podobě jsou průšvih

Ale interní dokumenty z loňského prosince naznačují, že praxe trvale umlčet uživatele, kteří opakovaně porušují pravidla, byla často porušena kvůli tlaku „shora“. Podle nejmenovaného zaměstnance v případech, kdy šlo o uživatele z nějakého důvodu považované za „citlivé“ nebo takové, kteří by se mohli mstít.  

Z uniklých dokumentů vyplývá, že vedení zasahovalo téměř výhradně ve prospěch konzervativních uživatelů, mezi které patří americký krajně pravicový server Breitbart News nebo konzervativní aktivista a moderátor Charlie Kirk.

Facebook se navíc nedávno ocitnul pod drobnohledem poté, co deník Wall Street Journal informoval, že firma používá interní systém umožňující chránit významné uživatele. Jde o takzvaný whitelisting.

Seznam nařčení se rozrůstá

Společnost tvrdí, že pracuje na vylepšení svého systému. Původně byl prý navržen proto, aby kontroloval příspěvky politiků, známých lidí a novinářů a zajistil, že jejich obsah nebude omylem odstraněn.

Čtěte také

Instagram mladistvým zhoršuje sebevědomí, tvrdí studie Facebooku, která se neměla dostat na veřejnost

Viceprezident Facebooku pro globální veřejnou politiku Joel Kaplan se v nedávném rozhovoru bránil tvrzením, že prý vždy důsledně prosazoval rovné zacházení se všemi uživateli, bez ohledu na jejich ideologické hledisko. Nikdy podle něj neexistoval whitelist, který by kohokoliv z pravidel vyjímal.

Seznam nařčení, která jeho tvrzení odporují, se ale dál rozrůstá. Minulý pátek se objevila stížnost dalšího whistleblowera určená americké Komisi pro cenné papíry. Deník Financial Times měl možnost se s ní seznámit.

Píše se v ní, že tým Facebooku pro globální politiku měl pravidla ohýbat i ve prospěch Donalda Trumpa a jeho administrativy. Facebook takové obvinění odmítá.  

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, připravila ho Tea Veseláková. 

Proč Írán už možná lituje svého přání, aby Američané odešli z Afghánistánu? Vyvolají takzvané Pandora Papers globální změnu daňových pravidel? Proč se Vukovar vylidňuje? A čemu mají pomoci hodiny smíchu na jedné anglické škole?