Extrémisté a možné umístění amerického radaru
Plánované umístění amerického radaru v Česku zaktivizovalo a semklo řady extremistů a milovníků starých pořádků. O českých aktivistech, kteří proti radaru, ale i na jeho podporu vystupují, zaznělo ve sdělovacích prostředcích zatím velmi málo informací. Rádio Česko si proto spektrum příznivců i odpůrců základny Spojených států pokusilo podrobněji zmapovat.
Jan HRBÁČEK:
Plánovaná výstavba amerického radaru, už téměř rok jedno z nejžhavějších veřejných témat, které přitahuje značnou skupinu lidí. Rádio Česko proto oslovilo respektovaného politologa z brněnské Masarykovy univerzity Miroslava Mareše, abychom se pokusili popsat, kdo se v souvislosti s americkou základnou snaží ovlivňovat veřejnost. Z podrobné analýzy vyplývá, že mezi lidmi, kteří veřejně hájí americký radar, nefiguruje nikdo s extrémním politickým názorem. Mezi aktivními zastánci se objevují, vyjma výrazné většiny dosud veřejně se neangažujících lidí, například členové mladých konzervativců, odnože vládní ODS.
Miroslav MAREŠ, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Ve vztahu k hodnotám soudobé liberální demokracie tam nenacházím extremistické subjekty.
Jan HRBÁČEK:
Konstatuje politolog Mareš. Naproti tomu k podpoře iniciativy Ne základnám se spojilo hned několik extremistických sdružení, Komunistický svaz mládeže, Socialistická solidarita, Socialistická organizace pracujících, Socialistická alternativa Budoucnost nebo Skupina revoluční mládeže. Mezi odpůrci základny můžeme nalézt i sdružení Vojáci proti válce, které tvoří bývalí vysoce postavení důstojníci Československé lidové armády. Mareš k angažovanosti těchto politických subjektů říká.
Miroslav MAREŠ, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Ty jednotlivé subjekty, zvlášť teda ty extrémně levicové tím, že se vlastně snaží vyprofilovat na tom tématu základny, tak se zároveň snaží dlouhodobě uchytit v českém politickém spektru a prosazují i ty další svoje zájmy tím, že se přihlásí k iniciativě, o níž se domnívají, že bude mít širokou lidovou podporu.
Jan HRBÁČEK:
Mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Májíček vysvětluje, že americký radar odmítá mnohem širší spektrum organizací než jen zmiňované, silně levicové zaměřené skupiny.
Jan MÁJÍČEK, mluvčí iniciativy Ne základnám:
To spojování je často účelové, že samozřejmě iniciativa je široká koalice jak organizací, tak jednotlivců, určitě se to nedá omezit jenom na nějakou extrémní levici. Kromě toho v iniciativě je například Nesehnutí, které vyhrálo soudní spor s ministerstvem vnitra o to, že bylo zařazeno na seznam extremistů.
Jan HRBÁČEK:
Student pražské filozofické fakulty Májíček je zakladatelem Socialistické solidarity, tedy jednoho z názorově extrémně zaměřených subjektů, které iniciativu Ne základnám podporují. Politolog Mareš popisuje vizi Májíčkovy skupiny takto:
Miroslav MAREŠ, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Ta organizace patří do trockistické části politického spektra, usiluje o revoluční nastolení takového režimu, který by v podstatě byl antagonistický k tomu, co v současné době je považováno za demokracii v tom mainstreemovém pojetí v České republice.
Jan HRBÁČEK:
Do podobného politického směru spadají i Socialistická organizace pracujících, nebo Socialistická alternativa Budoucnost.
Miroslav MAREŠ, politolog, Masarykova univerzita Brno:
To jsou opět organizace, které patří do trockistické části politického spektra, do sféry revolučního marxismu.
Jan HRBÁČEK:
Politicky mnohem ostřeji se vyhraňují Skupina revoluční mládeže, nebo Komunistický svaz mládeže.
Miroslav MAREŠ, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Ta organizace se ve svých materiálech dokonce hlásí k použití násilí při dosahování svých revolučních cílů. KSM vlastně je organizace dogmatických mladých komunistů, která byla rozpuštěna v posledním roce ministerstvem vnitra, nicméně odvolala se k soudu a protože ten soud doposud neproběhl, tak vlastně to rozpuštění nevstoupilo v platnost.
Jan HRBÁČEK:
Pokračuje politolog Mareš. Mezi odpůrce základen se v hojném počtu řadí i exponenti někdejšího komunistického režimu. Zmocněncem petičního výboru iniciativy Ne základnám je například sedmdesátiletý Rudolf Převrátil, bývalý aktivní, vysoce postavený člen Svazu studentů a Mezinárodní organizace novinářů. Obě instituce byly úzce napojeny na tajné služby bývalého Sovětského svazu. Také Rudolf Převrátil v osmdesátých letech spolupracoval s komunistickou rozvědkou. Mluvčí dnešního Úřadu pro zahraniční styky a informace Bohumil Šrajer ke spolupráci petičního zmocněnce odpůrců radaru s totalitní tajnou službou říká:
Bohumil ŠRAJER, Mluvčí Úřadu pro zahraniční styky a informace:
U tohoto jména je uvedená kategorie ideospolupracovník. Ten člověk podepsal dobrovolně vázací akt. Ideospolupracovník byla v podstatě nejdůležitější kategorie spolupracovníka komunistické rozvědky.
Jan HRBÁČEK:
Rudolfa Převrátila jsme oslovili, aby se k těmto informacím vyjádřil. Nechtěl ale hovořit na mikrofon s obavou, aby nebylo jeho vyjádření překrouceno. Bez záznamu uvedl, že stojí mimo vedení iniciativy a že své kolegy se skutečností o spolupráci s StB seznámil. Iniciativu Ne základnám vydatně podporuj sdružení Vojáci proti válce. V něm působí například komunistický generál Oskar Marek, politický šéf bývalého západního vojenského okruhu. Miroslav Mareš k personálnímu složení a aktivitám tohoto sdružení podotýká:
Miroslav MAREŠ, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Tehdy vlastně byly dokonce na našem území umístěny sovětské okupační jednotky. S vysokou pravděpodobností tady byly i třeba sovětské jaderné zbraně a podobně. Takže je zajímavé, proč proti tomuto tehdy nic nedělali.
Jan HRBÁČEK:
Mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Májíček namítá, že členy a zastánce iniciativy není možné kádrovat.
Jan MÁJÍČEK, mluvčí iniciativy Ne základnám:
My prostě dodržujeme jeden základní princip. Pokud ty organizace budou souhlasit s tím, že se připojí k iniciativě, která žádá referendum a je proti základnám, a budou respektovat demokratickou dohodu, která na těch schůzkách iniciativy je, tak v tom případě není problém.
Jan HRBÁČEK:
Dodává mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Májíček.
Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka:
A přidejme ještě, že kromě krajních organizací jsou ale členy iniciativy Ne základnám také organizace, které se za extrémní považovat nedají, například Humanistické hnutí, Česká strana národně sociální, nebo Ekumenická akademie. Svůj podpis pod petici připojily takové osobnosti jako filozof Erazim Kohák, bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl nebo teolog Ivan Štampach.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
